LENKA MAIXNEROVÁ maixnerova@nlp.cz

Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ) je národní registrující bibliografie z oboru lékařství a zdravotnictví. První pokusy o vytvoření české národní lékařské bibliografie se objevují na začátku 20. století. BMČ se vytváří již od roku 1947.

Historie

V letech 1900–1902 vycházela Slovanská bibliografie lékařská a revue, jejímž pořadatelem byl Jan Semerád. Bibliografie vycházela jako příloha Časopisu lékařů českých a excerpovala slovanská odborná medicínská periodika. Dalším pokusem byla Bibliographia medica cechoslovaca, vydávaná v letech 1935–1939. Jejím sestavovatelem byl prof. Otakar Hněvkovský, který bibliografii vydával vlastním nákladem.

V Národní lékařské knihovně (NLK) se snahy o vytvoření lékařské bibliografie objevují již od 30. let dvacátého století. Pod vedením Václava Baudiše vznikl Katalog českých lékařských prací od r. 1920–1935. Tento katalog se však v NLK nedochoval a lze se o něm dozvědět pouze z Pamětní knihy NLK a z odborného lékařského tisku.¹

Zakladateli a pořadateli současné podoby BMČ byli knihovník Karel Růžička a doc. Svetozár Nevole. Použili Hněvkovského název Bibliographia medica Čechoslovaca. Bibliografii první dva roky vytvářeli dobrovolníci a neměla žádné finanční zajištění. V roce 1949 vzniká Zdravotnické dokumentační středisko (ZDS), mezi jehož hlavní činnosti patřilo právě vytváření národní lékařské bibliografie. Ředitelem ZDS se stal Karel Růžička. V roce 1961 dochází ke sloučení Státní lékařské knihovny a ZDS ve Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu (dnešní NLK).

Kritéria pro zařazení do bibliografie

Ideou BMČ bylo zachytit literární tvorbu z oboru lékařství a zdravotnictví v co největší šíři. Pro zařazení publikace do bibliografie se posuzovala tři základní kritéria.

Jazyk:

— práce psané česky nebo slovensky, které vyšly na území ČSR nebo byly publikovány v domácích časopisech;

— cizojazyčné publikace, které vyšly na území ČSR nebo byly uveřejněny v československých časopisech;

— cizojazyčné práce českých nebo slovenských autorů, které vyšly v zahraničí nebo byly publikovány v zahraničních časopisech.

Bibliografická forma:

— původní práce z oboru lékařství a zdravotnictví, které byly publikovány v časopisech;

— zprávy o demonstracích, přednáškách, pozorováních apod.

— články ze sborníků a kapitoly z kolektivních děl;

— samostatné knižní publikace z oboru lékařství a zdravotnictví vydané na území ČSR.

Obsah:

— odborné články i knihy;

— populárně-naučné články i knihy.²

Vydávání

První vydání BMČ vyšlo v roce 1949 a jeho obsahem byly práce vydané v roce 1947. První vydání obsahovalo přibližně 2500 bibliografických záznamů a bylo do něj excerpováno 51 periodik. Věcné téma prací bylo zachyceno pomocí znaků Mezinárodního desetinného třídění (MDT), podle nichž byly záznamy systematicky řazeny. Součástí vydání byl i autorský a předmětový rejstřík.

Ruční sestavování bibliografie bylo velice náročné. Nejzásadnějším problémem byl však vlastní tisk knižní ročenky. Některé ročníky se nepodařilo nikdy vydat (1953–56, 1968) a zůstaly pouze ve formě lístkové kartotéky. Některé ročníky vyšly až s pětiletým zpožděním.

Kromě základní řady BMČ se začaly postupně vydávat i dvě další:

— The Annual of Czechoslovak Medical Literature (1956–1971): ročenka obsahovala výběr ze základní řady BMČ s přeloženými názvy, někdy i s anotacemi a sloužila pro mezinárodní výměnu mezi knihovnami;

— Zdravotnictví a právo (1970–1990): bibliografie sestavovaná Pavlem Holečkem byla zaměřena na právní problematiku v lékařství a zdravotnictví.

Nástup automatizace

V roce 1978 bylo zahájeno automatizované zpracování s využitím počítačů. BMČ začala kromě tištěné verze vycházet i v elektronické podobě na disketách. Pro věcné zpracování začal být místo MDT používán český překlad tezauru Medical Subject Headings (MeSH).

Se zahájením vydávání slovenské lékařské bibliografie Bibliographia medica Slovaca (BMS) v roce 2000 přestaly být do BMČ excerpovány práce slovenských autorů. Z důvodu preference využívání bibliografie v elektronické podobě se v roce 2000 přestala vydávat tištěná verze.

V současné době je BMČ pro koncové uživatele přístupná v portálu Medvik na adrese www. medvik.cz/bmc, a to v kompletní podobě od roku 1947. Aktuálně obsahuje cca 870 000 bibliografických záznamů; excerpuje se přibližně 250 titulů periodik. Roční přírůstek činí zhruba 20 000 bibliografických záznamů. Záznamy z let 1947–1977 se postupně obohacují i o deskriptory MeSH.

NLK pro zpracování BMČ používá automatizovaný knihovní systém DaWinci/Medvik. Záznamy se vytvářejí pěti různými způsoby:

— přebírání strukturovaných metadat ve formátu XML přímo od nakladatelů – cca 30 titulů;

— kopírování z elektronických obsahů nebo plných textů;

— ruční přepis – zejména sborníky a kolektivní monografie;

— stahování bibliografických záznamů přes protokol Z39.50 – např. MEDLINE, BMS, ANL;

— automatizované přebírání záznamů z databází – PubMed.

Knihovna při vytváření BMČ spolupracuje s nakladateli/vydavateli odborných periodik. Spolupráce se týká zejména předávání bibliografických metadat a poskytování plných textů do Digitální knihovny NLK (DK). Při posuzování, které práce budou excerpovány, je snaha držet se původní metodiky z roku 1947; neexcerpují se pouze práce slovenských autorů a populárně-naučné články. Naopak došlo ke změně obsahu záznamů. Oproti původní stručné bibliografické citaci nyní obsahují mnohem více údajů. Jsou obohaceny o obálky, obsahy, abstrakty, afiliaci u všech autorů, URL odkazy na plné texty, propojení autorských údajů s databází jmenných autorit. K řadě článků je též doplněn plný text ve formátu PDF.

Všechny tištěné výstupy BMČ byly v roce 2016 digitalizovány a jsou volně dostupné v DK. V roce 2018 bylo v NLK zahájeno restrospektivní zpracování článků od prvních ročníků vydávaných českých zdravotnických periodik s využitím digitalizovaných předloh.

BMČ patří ke kvalitním národním bibliografiím. Je však potřeba stále se zabývat jejím rozvojem a podchycovat nové trendy, aby i nadále představovala moderní zdroj informací o publikačních výstupech ve zdravotnictví.

1 PALIVEC, Viktor. Ústřední knihovna a čítárna československých lékařů a mediků v Praze. Kalendář česko-slovenských lékařů. 1938, 70 (1938), s. 298–311.

2 Úvod. Bibliographia medica Čechoslovaca. 1949, 1947, s. 13–14.