Marcela Buřilová burilova@sks.cz

KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2011. 86 s., 7 s. příl. ISBN 978-80-85851-20-5

Díky novému vydavatelskému počinu Svazu knihovníků a informačních pracovníků máme k dispozici příručku o architektuře knihoven od Ladislava Kurky, který se na výstavbu knihoven orientoval dlouhá léta v praxi a posléze i v rámci výuky na různých školách pro budoucí knihovníky.

Na dané téma bylo publikováno mnoho článků a příspěvků věnovaných dílčím otázkám architektury knihoven. Tato kniha však přináší komplexní pohled na uvedenou problematiku, včetně historického kontextu a postižení vývojových trendů.

V úvodní kapitole jsou knihovny představeny jako informační instituce závislé na vývojovém stupni dané společnosti, který lze označit jako o­b­dobí rukopisů, období tištěných dokumentů a období internetizace, tedy využívání elektronických dokumentů, nebo, jak uvádí autor, na období první, druhé a třetí informační exploze. Pro každé období jsou uvedeny příklady významných knihoven a je zdůrazněno, čím se představitelky jednotlivých období odlišují a jak se postupně proměňují podle toho, jak se mění dokumenty a požadavky uživatelů.

V kapitole věnované budově knihovny předkládá autor koncepci knihovny, uvádí, jaké jsou požadavky na její umístění v rámci obce či instituce a rozdělení prostor podle účelu, kterému mají sloužit. Zdůrazněno je nekřížení cesty čtenáře, knihovníka a knihy a dále zónování prostor na rušné, polorušné a klidné. Jsou specifikovány požadavky na budovu knihovny z různých pohledů (urbanistických, architektonických, knihovnických, čtenářských a technických) a uvedeny zásady strukturování prostor knihovny, přičemž jsou akcentovány trendy současného vývoje. Na závěr kapitoly autor uvádí příklady realizací zajímavých staveb knihoven v Evropě s půvabným rozdělením na architekturu výbojnou a konzervativní.

Podrobně je pojednáno o interiéru knihovny. L. Kurka nejprve obecně charakterizuje působení světla, prostoru, barev, mikroklimatu, zvuku a technologií a dále uvádí, jak je možné zařídit knihovnu různými typy nábytku a jaké jsou v současné době možnosti ve výběru materiálu a zpracování, včetně využití zeleně a výtvarných objektů.

Samostatná kapitola je věnována významným stavbám knihoven v Česku. Periodizace je zvole­na podle význačných událostí našeho státu – do roku 1918, 1945, 1989 a od roku 1990. Bohatýrsky z toho vychází období nejstarší historie (barokní knihovny) a nejnovější období (posledních 20 let). Zatímco období v letech 1918–1989 přines­lo jen velmi malý počet nově vybudovaných ba i jen rekonstruovaných knihoven, v současnosti máme k dispozici desítky buď zcela nově postavených, nebo zásadně zrekonstruovaných knihoven všech typů a velikostí. Uvedeny jsou příklady hodné povšimnutí, tj. ty, které jsou zajímavé svým pojetím a významem pro další stavebníky.

Poslední kapitola přináší návod, jak postupovat při stavbě nové knihovny nebo zásadní rekonstrukci. Stručně jsou charakterizovány neopomenutelné procesy, jako je zadání stavby a stavební program, výběr projektanta, administrativa spojená se stavbou (územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační řízení), výběr dodavatelské firmy, průběh stavby, stěhování, zkušební provoz a zahájení provozu pro veřejnost. Autor – zkuše­ný „realizátor“ mnoha staveb – připomíná, na co ne­zapomenout, co je nejúčelnější a kde jsou mož­ná úskalí.

Vydavatelské úpravě knihy byla věnována mimořádná pozornost. Text je doplněn řadou barevných fotografií staveb i interiérů knihoven, medailony významných osobností a v neposlední řadě obsáhlou bibliografií k tématu. Navíc v příloze najdeme stavební program pobočky Smíchov Městské knihovny v Praze včetně dispozičního řešení.

I když informace obsažené v knize mohou s úspěchem využít architekti, projektanti a zřizovatelé knihoven, pravděpodobně nejvíce zaujme knihovníky. A pro ně je to opravdu lahodné čtení. Vždyť počet nově postavených nebo zásadně zrekonstruovaných knihoven je v naší zemi oprav­­du velký, jsou k dispozici velmi půvabné stavby a interiéry. Prestiž našeho oboru tím velmi získala a ukazuje knihovny jako příjemné místo pro studium i volnočasové aktivity pro jejich uživatele a neméně příjemné místo pro pracovníky knihoven. Važme si toho.