LUCIE KONÍČKOVÁ lucie.konickova@gmail.com

Článek je první částí dvoudílného materiálu zabývajícího se sociálními médii a jejich využitím v knihovnách. Čerpá z kapitol diplomové práce Sociální média a knihovny - Facebook. Model knihovního profilu se zaměřením na děti a mládež.¹⁾ První díl se věnuje sociálním médiím, konkrétně síti Facebook. Nastíní hlavní příležitosti a hroz­by, které vycházejí z principiálních struktur této sociální sítě, nahlížené optikou knihoven.

Nová koncepce Webu 2.0, která nastoupila na svou dráhu teprve nedávno, s sebou přinesla nespočet aplikací, jež umožňují lidem téměř zcela přenést svou sociální existenci do virtuálního prostoru internetu. Sociální vazby a interakce se částečně i díky této koncepci ještě více transformovaly v signály putující digitálními stezkami elektronické komunikace. Knihovny následující tento vývoj v rámci paralelní koncepce Library 2.0 se snaží tomuto trendu přizpůsobit. A jednou z mnoha typických tendencí je vytváření profilů v sociálních sítích.

Fenomén sociálních médií (dále jen SM) a zejména Facebooku (dále jen FB) rozvířil doposud relativně klidné vody českého knihovnictví teprve před pár lety. Do té doby probíhaly změny, inovace a modernizace českého knihovnictví, ale stále tak nějak v intencích klasického „fyzického“ přístupu. Rozmohlo se sice zakládání webových stránek i pro ty nejmenší knihovny, aby jejich čtenáři měli vždy nejčerstvější informace snadno dostupné a po ruce, ale až se zviditelněním na trh se deroucích elektronických čteček a vpádem americké on-line aplikace sociální sítě (dále jen OASS) Facebook se stalo tak nějak opět jasnější, kam budoucí vývoj směřuje.

Cílový segment

Je však FB pro knihovny vůbec relevantní prostor? Tutéž otázku doplněnou o zaměření na veřejné a akademické knihovny si položila i knihovnická poradkyně z Regionální knihovny Stockholm ve Švédsku Anna-Stina Axelsson, která se zabývala sledováním tohoto fenoménu za účelem identifikace rolí, jež by zde knihovny mohly hrát. A její jednoznačná odpověď zní kladně, ačkoli přiznává, že je těžké přesně stanovit jak. Uvádí, že jedním z jedinečných rysů této OASS je struktura jejích uživatelů a fakt, že největší část z nich tvoří mladí lidé cca do 30 let, kteří jsou v podstatě cílovou skupinou knihoven.²⁾

To platí i v České republice. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2010 mělo založeno profil na FB přibližně 28 % obyvatel. Nejvíce profilů, téměř 1,9 milionu, bylo vytvořeno lid-mi ve věku mezi 18 a 34 lety. Tato skupina byla ihned následována mládeží ve věku 0 až 17 let (ve skutečnosti spíše 13 až 17 let), jejíž podíl byl okolo 23 % z celkového počtu uživatelů, tedy asi 700 000.³⁾

Jedno pole potenciální působnosti je tedy již identifikováno. FB skýtá jedinečnou příležitost působit na nejobtížněji dosažitelnou cílovou skupinu. A vzhledem k charakteru OASS bude tento fakt platit s vysokou pravděpodobností také celosvětově.

Virální charakter šíření informací

Další typickou vlastností, která se dá strategicky využít, je způsob, jakým se zde šíří informace. Dal by se také charakterizovat jako virální.

„Aktivita jednoho uživatele je ihned viditelná všem členům jeho soukromé skupiny, kteří ji mohou jednoduše číst, komentovat nebo provést také. Virální šíření informací je v podstatě jádrem principu, na němž Facebook pracuje. Jeho zakladatel Mark Zuckerberg to vystihl větou o tom, že nic neovlivní člověka víc než doporučení od přítele.“ 4)

Potenciál virálního šíření informací se pro knihovny skrývá právě v „doporučení od přítele“. Informace o knize, události v knihovně nebo kultuře se prostřednictvím webových stránek, propagačních materiálů nebo RSS⁵⁾ kanálu dostává jenom k určitým lidem, kteří tyto zdroje sledují. To jsou ale v podstatě již zainteresovaní čtenáři, které není třeba až tolik lákat na knihy, protože svou aktivitou dávají najevo, že mají potřebu čtení již nějakým způsobem identifikovanou. Jádrem problému cílových skupin je to, že je tvoří lidé, kteří do knihovny nechodí, chodí málo nebo dávají přednost jiným zdrojům. Právě tento segment tradičními výše zmiňovanými formami zasáhnout příliš nejde. Jen těžko lze plakátem v knihovně oslovit někoho, kdo tam nechodí. S doporučením knihy, sdílením odkazu na její recenzi, případně doplněného ještě o pozitivní komentář přítele v rámci FB, to je z hlediska možnosti zasáhnout různé typy uživatelů absolutně nesrovnatelné.

Statické webové stránky a dynamika FB aplikací

Rušný život FB stránek a hromadné sdílení zajímavých i triviálních odkazů a novinek vytváří dohromady nepřeberné množství informací, s nimiž se musí uživatel potýkat při každém dalším připojení. Vzhledem k tomu, že jde ale o informace týkající se lidí a dalších entit na FB působících, které si k odběru buď sám vybral, nebo jejich přidružení schválil, stává se z této funkce zvané News Feedjedno z ústředních kouzel.

„Jedním z hlavních půvabů této sítě je fakt, že pokaždé, když se uživatel připojí, může mít jistotu, že na něj čeká spousta novinek, nových informací z okruhu jeho přátel, žádostí, zpráv atd. Face­booku se daří uspokojovat lidské touhy podle Maslowovy teorie potřeb, jako jsou aktualizace sama sebe, příznivé mínění, jistota bezpečí a další psychologické potřeby, a to hned několika způsoby.“ ⁶⁾

Dynamika těchto záležitostí je jednou z ingrediencí, které vytváří onen půvab, jemuž uživatelé FB tak často podléhají. Výsledek případného srovnání statických webových stránek v rámci aktivity jejich čtenářů s aktivitou uživatelů FB je předem jasný. To, nač statické www stránky v porovnání se SM a FB narážejí, je jejich charakter, který je důvodem rozdílnosti a mnohdy také i návštěvnosti.

„Webové stránky našich knihoven vypadají staticky a taky tak působí. Aktualizace jsou skryté na podstránkách, jako jsou databáze, předmětové průvodce a odkazy na zdroje. Na Facebooku studenti mají neustále pocit, že se děje něco nového. Přítomnost knihovny nebo knihovníka na Facebooku však může zvýšit viditelnost knihovny a také povědomí studentů o nových databázích a zajímavých zdrojích. … A co se komunikace týče, obecně mnohem rychleji studenti odpovědí na zprávu zaslanou v rámci FB než na tu prostřednictvím e-mailu.“ ⁷⁾

Ryze informační charakter www stránek se tak s interaktivitou FB profilu nedá příliš srovnávat. A za zcela zásadní chybu považuje autorka diplomové práce tendenci, kterou často mají nejen knihovny, a to snahu vytvořit si profil na FB, ale vnímat, tvořit a naplňovat jej pouze jako další kanál k distribuci stejných informací, jež proudí z knihovny přes www stránky, propagační ma­teriály a ústa knihovníků. Takto postavená fan pageúspěšnosti v rámci FB dosahovat určitě nebude.

A přitom různých aplikací, které lze do fan page importovat, je celé množství. A nemusí jít jen o ty zábavního charakteru, jakými jsou např. kanál YouTube nebo Flickr. Mnoho knihoven ve Spojených státech využilo příležitosti a samy si vyvinuly aplikace pro vyhledávání v knihovním katalogu prostřednictvím FB. Uživatelé mohou přidáním této aplikace vyhledávat v katalogu prostřednictvím vlastního rozhraní FB profilu. Dalším komunikačním prostředkem je instalace aplikace pro zasílání vzkazů, která by se dala přirovnat k české službě Ptejte se knihovny, přímo na fan pagedané instituce.⁸⁾

Komunikace je vůbec v případě existence kohokoli a čehokoli v rámci SM zásadním stavebním kamenem. Při vstupu na FB již nejde o knihovnu, nýbrž o knihovníka a čtenáře. Prostředí FB je osobité, je založeno na sdílení z velké většiny informací mezi lidmi, kteří mezi sebou mají nějaký bližší vztah. Tomu také odpovídá i způsob, jakým komunikace probíhá. Nepsaným pravidlům v rámci SM je třeba se otevřít, přizpůsobit, osvojit si je a v podstatě „stanout na stejné vlně“ s ostatními. Jen tak může knihovna, příp. knihovník, být na této půdě se svou prací úspěšná.

„Je třeba si uvědomit následující fakt, související se zapojením knihoven do celosvětového trendu webu 2.0 - ohnisko zájmu se přesouvá z knihovny na knihovníka, na osobní přístup a komunikaci. … Nové sociální sítě jsou na nejlepší cestě transformovat web, jeho původní základy a strukturu. … Veřejné knihovny, které se snažily rychle adaptovat na tento vývoj webu, začínají ztrácet půdu pod nohama. Řečeno bez obalu - knihovny se nijak zvlášť do nových sociálních komunit nehrnou a možná je to kvůli tomu, že tyto služby vyžadují spíše přítomnost knihovníka nežli knihovny. V sociál­ním rozměru webu musí značka knihovny přejít od institucionální k personální.“ ⁹⁾

Ačkoli otevřená a nezávazná komunikace, tolik specifická pro OASS FB, může být pro knihovníky (stejně jako i pro jiné pracovníky ve službách) zvyklé a pravděpodobně i cepované v oficiálním jednání zpočátku problematická, pro úspěch je třeba překonat zábrany. Výstižně to shrnuje Anna-Stina Axelsson: „Pokud chceme (knihovníci) využívat OASS v kontextu knihovny, pak nemůžeme být přespříliš opatrní. Lidé totiž chtějí navazovat kontakty s ostatními lidmi - a ne s budovami.“ ¹⁰⁾

Stinná stránka SM - soukromí a ochrana osobních údajů versus politika a strategie SM

S nárůstem vlivu a všudypřítomnosti SM se stále častěji vynořují otázky ohledně ochrany soukromí jejich uživatelů. Lidé, jako uživatelé SM, jsou schopni sdílet informace téměř jakéhokoli druhu. Internet umožňuje velmi snadno, jednoduše a tak nějak „bezbolestně“ zveřejnit i to, co by si člověk při fyzickém interpersonálním styku normálně dvakrát rozmyslel. Mladí lidé používající např. Facebook či Twitter často sdílejí informace na nejrůznějším stupni důvěrnosti. Dalo by se předpokládat, že při tom vycházejí z faktu, že tyto informace sdělují své, předem schválené, skupině přátel. A na základě stupně důvěrnosti, jež k ní pociťují, pak sdílejí informace na odpovídající úrovni. Takový předpoklad může vzbuzovat dojem, že data v sociální síti má uživatel pod kontrolou.

OASS mají většinou definovanou určitou politiku týkající se ochrany soukromí. Uživatelé mají možnost různých nastavení, v rámci kterých mohou definovat přístup ke svým údajům. Ovšem je důležité mít neustále na zřeteli, že tyto aplikace nejsou neutrální půdou. Příklady dvou nejznámějších, Facebooku a MySpace, to dokazují. Hlavním motivem těchto webů byl, je a vždy bude zisk.¹¹⁾ Poskytují prostor ke sdílení personálních informací jejich členů a také toto sdílení nejrůznějšími způsoby podporují. Sázejí na zvědavost lidí, jejich extroverzi a touhu sdílet informace, která se jim evidentně vyplácí. Lidé tedy ochotně sdílejí a čím více osobní informace to jsou, tím lépe. Čím více se totiž síť o uživateli dozví, tím lépe může zacílit placenou reklamu umístěnou na jeho profilu. Čím cílenější reklama, tím lepší efekt. A efektivní reklama rovná se zisk. Jak pro zadavatele reklamy, tak pro jeho poskytovatele. Například v případové studii Facebook na portálu politologického časopisu e-Polis autorka uvádí: „Není problém vysledovat, ve kterých skupinách konkrétní uživatel figuruje, co má rád a jaké názory hájí. Existují skupiny typu I love coffee, Točená kofola atd. Tyto informace se dají velmi dobře využít (zneužít) pro komerční účely. Danému uživateli pak mohou být na uvedený kontaktní mail doručovány reklamy apod.“¹²⁾

Sdílení informací - druhá strana stejné mince

S ohledem na historii OASS FB je dnes již téměř všeobecně známo, že jednou z hlavních skupin v jeho uživatelské struktuře jsou mladí lidé ve věku 18-25 let.¹³⁾ Je důležité je upozornit, že co zveřejní dnes, zůstává a stále je dohledatelné na webu i zítra a i o několik let později, kdy už se jim to vůbec nemusí hodit. Uživatelé si často neuvědomují, že cokoli, co zde publikují, přestává být soukromé, i kdyby záměr zahrnoval pouze několik vybraných jedinců (přátel).¹⁴⁾ Velkým negativem v případě osobních, intimních, kontroverzních, kompromitujících a jinak citlivých informací je fakt, že jednou vloženy do globální sítě, jakou internet je, se ve většině případů stávají již zaznamenanými, a tudíž nesmazatelnými a v podstatě trvalými.

„V současné době se stalo častou praxí, že zaměstnavatelé zjišťují informace o žadatelích práce právě na Facebooku. Pokud tam má daný uživatel fotografie a informace, které vkládal před pěti, čtyřmi lety, nemusí se mu to vyplatit. … podstatou internetu je, že se jedná o médium trvalé. Informace, které do digitální reality vložíme, nelze často vzít zpátky a mohou nás pronásledovat až do konce života. To se týká i Facebooku.“¹⁵⁾

Podobná situace platí i na poli nastavení zabezpečení existujících profilů a přijímání žádostí o přístup k osobním datům. OASS FB uvádí v Prohlášení o právech a povinnostech: „Uděláme vše pro to, abychom Facebook udrželi bezpečným, ale nemůžeme to zaručit.“¹⁶⁾ Následuje dovětek o tom, že ke splnění tohoto cíle je nutná spolupráce ze strany uživatele. Což je logické, protože sebevíc zabezpečená síť je k ničemu, když uživatel sám pravidla bezpečnosti nedodržuje.

Přílišnou důvěru českých uživatelů FB a také nízký stupeň zabezpečení profilů dokázal test ser­veru Technet.cz, který v listopadu 2009 vytvořil dva falešné profily neexistujících mladých lidí a jejich prostřednictvím požádal o sdílení soukromých údajů v podobě nabídky přátelství stovce náhodně vybraných uživatelů. Výsledky ukázaly nejen značnou důvěřivost Čechů, když 60 % z nich nabídku bez výhrad přijalo, ale také velmi nízkou míru zabezpečení a omezení z hlediska přístupu k profilům a osobním i citlivým údajům českých uživatelů FB.¹⁷⁾

Počítačoví hackeři se dnes dokážou dostat do mnohem ostřeji zabezpečených systémů, než je „obyčejná“ on-line sociální síť. Navíc z příkladu testu Technetu je evidentní, že útočník ani nemusí být zkušený hacker, aby se k citlivým údajům uživatelů v podobných aplikacích dostal. A důvody pro napadení rozhodně existují - velké množství osobních informací na jednom místě.

Při takových podmínkách se může nabízet na otázku ochrany soukromí jednoduchá odpověď - nesdílet soukromé informace. Ovšem je třeba mít na paměti i to, že SM mají své vlastníky, kteří určují „pravidla hry“. Jak už bylo řečeno, pro tyto „třetí strany“ je důležitý zisk. Základní nastavení soukromí je proto u nového profilu většinou nízké a při registraci je nutno vložit alespoň základní údaje (jméno, pohlaví, věk). Ačkoli si uživatelé posléze mohou nastavení přístupnosti profilu různě měnit a upravovat, mnoho z nich této možnosti nevyužije.¹⁸⁾ Je velmi obtížné nenechat se „strhnout davem“ a nepokusit se také zaujmout zajímavým statusem o tom, co člověk zrovna dělá, s kým se stýká, jaké služby využívá, poreferovat o svých preferencích atp. Navíc pokud má uživatel dojem, že jeho příspěvky vidí pouze lidé, kterým sám z vlastní vůle přístup na svůj profil schválil.

Řešením není omezení komunikace a sdílení informací či fabulace, ale uvědomění si reálných rizik, věnování pozornosti bezpečnostním nastavením používané aplikace, využívání SM inteligentním způsobem, odstranění naivity a zvýšení pozornosti při povolování přístupů k osobnímu obsahu a řízení se bezpečnostními doporučeními.

ODKAZY:

1) KONÍČKOVÁ, Lucie. Sociální média a knihovny - Facebook.

2) AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook, s. 18-19.

3) 1. Uživatelé Facebooku v České republice | ČSÚ.

4) AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook, s. 18-19.

5) Really Simple Syndication - technologie umožňující uživatelům odebírat novinky z webových stránek, které nabízejí RSS zdroj.

6) AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook, s. 18-19.

7) THORNTON, Lori. Facebook for Libraries.

8)JENNINGS, Susan; PRICE, Jamie. ”Be My Friend“ Using Facebook in Libraries, str. 2.

9) AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook, s. 19.

10) AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook, s. 19.

11) FERNANDEZ, Peter. Online Social Networking Sites and Privacy, s. 1.

12) NOVÁKOVÁ, Martina, Nová média - případová studie Facebook.

13) Facebook. Facebook | SPIR: Věková struktura uživatelů Facebooku.

14) TIMM, Dianne M.; DUVEN, Carolyn J. Privacy and social networking sites, s. 90.

15) NOVÁKOVÁ, Martina, Nová média - případová studie Facebook.

16) Facebook. Facebook | Prohlášení o právech a povinnostech.

17) KASÍK, Pavel. Češi Facebooku nebezpečně věří. Falešné krasavici naletělo 60 procent.

18) TIMM, Dianne M.; DUVEN, Carolyn J. Privacy and social networking sites, s. 92.

POUŽITÁ LITERATURA:

• AXELSSON, Anna-Stina. Libraries, social community sites and Facebook. Scandinavian Public Library Quarterly [online]. 2008, 41, 3, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z www: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=34793851&site=ehost-live>. ISSN 00365602.

• Český statistický úřad | ČSÚ [online]. c2011, Aktualizováno dne: 22. 2. 2011 [cit. 2011-03-03]. 1. Uživatelé Facebooku v České republice | ČSÚ. Dostupné z www: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_uzivatele_facebooku_v_ceske_republice>.

• Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-06-10]. Facebook | Prohlášení o právech a povinnostech. Dostupné z www: <http://www.facebook.com/terms.php>.

• Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-06-02]. Facebook | SPIR: Věková struktura uživatelů Facebooku. Dostupné z www: <http://www.facebook.com/note.php?note_id=177015451163>.

• FERNANDEZ, Peter. Online Social Networking Sites and Privacy : Revisiting Ethical Considerations for a New Generation of Technology. Library Philosophy & Practice [online]. 2009, 11, 1, [cit. 2010-06-01]. Dostupný z www: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=42319450〈=cs&site=ehost-live>. ISSN 15220222.

• JENNINGS, Susan; PRICE, Jamie. ”Be My Friend“ Using Facebook in Libraries. Tennessee Libraries [online]. 2008, 58, 2, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z www: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=34697491&site=ehost-live>. ISSN 01621564.

• KASÍK, Pavel. Češi Facebooku nebezpečně věří. Falešné krasavici naletělo 60 procent. Technet.cz [online]. 19. listopadu 2009, [cit. 2010-06-02]. Dostupný z www: <http://technet.idnes.cz/cesi-facebooku-nebezpecne-veri-falesne-krasavici-naletelo-60-procent-112-/sw_internet.asp?c=A091117_171036_sw_internet_pka#metodika>.

• KONÍČKOVÁ, Lucie. Sociální média a knihovny - Facebook : Model knihovního profilu se zaměřením na děti a mládež. Opava, 2011. 113 s. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě. Dostupné z www: <http://issuu.com/luice/docs/fpf_dp_11_socialni_media_v_knihovnach_-_facebook_k>.

• NOVÁKOVÁ, Martina. Internetový politologický časopis e-Polis [online]. 3. červen 2009 [cit. 2010-06-10]. Nová média - případová studie Facebook. Dostupné z www: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/380-nova-media-pripadova-studie-facebook.html>.

• THORNTON, Lori. Facebook for Libraries. Christian Librarian [online]. 2009, 52, 3, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z www: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lih&AN=44641971&site=ehost-live>. ISSN 04123131.

• TIMM, Dianne M.; DUVEN, Carolyn J. Privacy and social networking sites. New Directions for Student Services[online]. 2008, 124, [cit. 2010-05-31]. Dostupný z www: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=35868226〈=cs&site=ehost-live> . ISSN 01647970.