Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Bibliothek und Information Deutschland je zastřešující organizací knihovnických a informačních sdružení v Německu. Členy jsou Německá knihovnická asociace DBV, profesní Sdružení informačních knihoven BIB, Sdružení německých knihovníků VDB, Goethe Institut a EKZ – servisní organizace pro knihovny. Tyto organizace se dohodly na společných etických zásadách pro oblast výzkumu a vzdělávání. Tradičním úkolem knihoven je poskytovat informační služby na podporu sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje. Knihovny jsou místem bez obchodních zájmů, místem integrace a komunikace, základními institucemi živé demokracie. Zajišťují volný tok informací a odmítají jakoukoliv cenzuru. Podporují svobodu vědy a výzkumu a pracují se zásadami otevřeného přístupu, otevřených zdrojů a otevřených licencí. Poskytují právní ochranu v oblasti duševního vlastnictví a podporují mediální a informační gramotnost. Při spolupráci s partnery se organizace zavázaly dodržovat platné legislativní předpisy primárně v oblasti ochrany osobních údajů a autorských práv tvůrců. Knihovny usilují o profesní nezávislost, kritickou loajalitu, angažují se v sociální oblasti prostřednictvím bezplatného nebo levného přístupu ke svým sbírkám a digitálním službám. Zdůrazňují profesionální a obsahovou nezávislost na politicky motivovaných či jiných vlivech. V oblasti integrity a odbornosti se instituce zavázaly dodržovat platnou legislativu a propojit ji se svými vnitřními směrnicemi, zlepšovat nabídku kurzů informační gramotnosti v rámci celoživotního učení a věnovat se etice práce s informacemi.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 69, Nr. 11, 2017, s. 581–583)

Knižní vazba je stará jako kniha sama. V ojedinělých případech byly knihy vázány i do lidské kůže. Tato skutečnost byla doposud na Slovensku i v zahraničí námětem některých bulvárních plátků a částečně i odborných publikací. Vázání knih do lidské kůže má své vlastní pojmenování, označuje se jako antropodermické knihvazačství. Autory byli většinou anonymní knihvazači – patologové, chirurgové, knihaři. The Anthropodermic Book Project identifikoval 47 knih pravděpodobně vázaných v lidské kůži. Garantem projektu jsou výzkumníci především z oblasti chemie z několika amerických institucí. Knihy se testují speciálně vyvinutou metodou – otestováno již bylo 32 knih, z toho v 18 případech byla lidská kůže potvrzena, další knihy je ještě třeba podrobit analýze. Antropodermická knižní vazba byla známá již v antice, zachované knihy ale existují až ze 17.–19. století (provenience – především USA, v Evropě Anglie, Skotsko, Francie). Objevuje se hlavně do konce 18. století, vliv na ni měly i praktiky během Velké francouzské revoluce. V 19. století byla tato vazba dokonce v módě – kniha z lidské kůže se vnímala jako talisman. Tyto knihy se vyskytovaly i v období druhé světové války, kdy se koncentrační tábory vedle jiných zvěrstev podílely i na takovémto využívání lidské kůže.

(Knižnica – ročník 18, číslo 3, 2017, s. 63–68)

V roce 2018 oslavuje Rakouská národní knihovna ve Vídni 650. výročí založení. Připravila velkou výstavu s názvem Pokladnice znalostí, kde vypráví svoji dlouhou historii od středověkých počátků až po digitální současnost. Jedním z vrcholných exponátů je Evangeliář Jana z Opavy (1368). Kniha o rozměrech 37,5 x 25,4 x 6,6 cm byla vypracována u příležitosti korunovace rakouského vévody Albrechta III., zetě Karla IV., a měla sloužit pro skládání přísah rakouských vladařů při jejich nástupu k moci. Má 191 fólií a je bohatě iluminována. Tento vzácný rukopis reprezentuje počátky zrodu knihovny rakouských vladařů a je považován za zakládající dílo této sbírky. Knihovnu budovali králové a císaři po dlouhá staletí, v jejích sbírkách je i slavná Bible krále Václava IV. Prvního knihovníka získala v roce 1576, ten provedl první kompletní inventář se 7379 položkami. Knihovna byla ovšem rozptýlena na více místech a její nevhodné uložení v minoritském klášteře velmi poškozovalo fyzický stav knih. Teprve císař Karel VI. nechal v letech 1723–1726 postavit dnešní samostatnou budovu knihovny. Plány pocházejí od slavného architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Dnes je Rakouská národní knihovna díky své bohaté historii jednou z nejvýznamnějších paměťových institucí v Rakousku.

(Österreichische Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1/2018, s. 4–7)

Připravil ROMAN GIEBISCH