Main content
DIGITALIZACE: Systém Kramerius v českých knihovnách na konci roku 2017
ALEŠ BROŽEK brozek@svkul.cz
Již počtvrté1 seznamuji čtenáře tohoto měsíčníku se stavem digitálních knihoven v České republice, a to především takových, které využívají systém Kramerius. O jeho oblibě svědčí údaje v Tabulce na s. 183. Počet institucí, které ho užívají ke zpřístupňování zdigitalizovaných monografií, periodik, hudebnin či zvukových dokumentů, vzrostl za poslední dva roky z 33 na 35; 34. institucí využívající systém Kramerius se stal Národní archiv v Praze a 35. institucí 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Univerzitní knihovna Bratislava, která do té doby byla jedinou zahraniční knihovnou s tímto českým systémem, sice v roce 2017 přešla na svůj vlastní, ale instituce zvaná Das Digitale Forum Mittel- und Osteuropa (DiFMOE) a sídlící v Mnichově naopak přešla na systém český.
Počet instalací
Počet instalací sloužících k fulltextovému vyhledávání v systému Kramerius z pohodlí domova se rovněž zvýšil, a to na 41. Rozdíl mezi počtem institucí a instalací je dán tím, že Knihovna Akademie věd ČR nezpřístupňuje jen své digitalizáty, ale zároveň provozuje Českou digitální knihovnu (ČDK), a že Knihovna Národního muzea má v jedné instalaci zdigitalizované monografie a periodika a v druhé necelé tři stovky gramofonových desek. Dalším důvodem je, že některé knihovny stále ještě využívají na dokumenty zdigitalizované podle dřívějších standardů Kramerius verze 3 (K3) a na nové Kramerius verze 5 (K5). To je případ Národní knihovny ČR a Vědecké knihovny Olomouc, kde migrace dat do K5 vzhledem k počtu dokumentů ještě chvíli potrvá, a Městské knihovny v Praze a Národní technické knihovny, kde snad již migrace skončila, a verzi K3 nechávají přístupnou na internetu patrně pro staromilce.
Počet zdigitalizovaných stran
Pro sledované období je charakteristický nárůst zdigitalizovaných stran. Do Národní digitální knihovny (NDK), pro niž digitalizují jak pracovníci Národní knihovny ČR, tak Moravské zemské knihovny, přibylo během dvou let téměř 15 milionů stran. To je mnohem větší tempo než např. v Rakouské národní knihovně, kam se do systému ANNO dostal během posledních 12 měsíců jen jeden milion stran2. K významnému nárůstu za období posledních dvaceti čtyř měsíců došlo i v digitální knihovně Jihočeské vědecké knihovny (přes 800 000 stran), Národní lékařské knihovny (přes 600 000 stran), Knihovny Akademie věd ČR a Vědecké knihovny Olomouc (u každé téměř 600 000 stran).
Celkový počet jedinečných zdigitalizovaných stran v systému Kramerius na konci roku 2017 lze jen odhadnout, protože mnohé knihovny vystavují i stránky, které zdigitalizovala jiná knihovna a jim je replikovala. Prostý součet stran v tabulce vede ke 163 milionům stran (z toho asi 33 milionů stran lze číst na počítačích nebo mobilních zařízeních mimo prostory knihovny), ale po odečtení počtu stran v ČDK a počtu stran v NDK u jednoho z dvojice producentů se dostaneme k 80 milionům stran (15 milionům stran přístupných z domova). To je sice mnohem více než 20 milionů stran v rakouském systému ANNO, ale mnohem méně, než je v systému Australské národní knihovny Trove (na konci roku 2017 cca 20 milionů stran knih a 200 milionů stran novin) či v placeném americkém systému Newspapers.com (335 milionů stran).
„Klient“ Digitální knihovna
V porovnání s výše zmíněnými zahraničními systémy není „klient“ pro Krameria verze 4 (K4) pro vyhledávání příliš uživatelsky přívětivý, proto byl koncem roku 2014 vyvinut přívětivější „klient“ pro verzi 5, ale ten ještě nemělo na konci roku 2017 nainstalováno 14 institucí. Polovinou z nich je využíván „klient“ zvaný Digitální knihovna (DK), který spatřil světlo světa v dubnu 2016 (jeho nová verze z července 2017 např. umožňuje přívětivě najít výtisk vybraných novin z konkrétního dne). Ten však má na rozdíl od „klienta“ pro K4 a K5 zatím omezené možnosti vyhledávání, což je škoda. Digitální knihovny by totiž neměly umožňovat jen listování v digitalizátech, ale především by měly zvládat fulltextové vyhledávání.
Výhodou „klienta“ DK je jednoduchý přechod z Krameria jedné instituce do Krameria jiné instituce, kde se, bohužel, musí dotaz provést znovu. Naproti tomu pro vyhledávání v Krameriích více institucí je určena ČDK. Zařazování digitálních knihoven do ní však stále probíhá pomalu. Za poslední dva roky byla ČDK rozšířena pouze o digitální knihovnu Národní lékařské knihovny (NLK), Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a Městské knihovny v Praze. Navíc doplňování ČDK aktuálními daty probíhá dost pomalu, takže se přes ni člověk dostane jen zhruba k polovině zdigitalizovaných stran oproti přímému vstupu do NDK a do digitální knihovny NLK.
Systém Kramerius se vylepšoval i v letech 2016 a 2017, což lze doložit faktem, že v lednu 2016 byla správcům Krameria v institucích dána k dispozici verze 5.3.1 a v září 2017 již verze 5.3.9. Mnou tradičně zveřejňovaný výsečový graf (viz vedlejší sloupec) prozrazuje, že se na konci roku 2017 pracovalo s nejnovější verzí jen v devíti instalacích a že dokonce deset instalací užívalo zastaralou verzi 5.1.1 a starší, tedy z doby před zářím 2015. Přitom staré verze měly mnohá omezení znepříjemňující práci při vyhledávání. Teprve ve verzi 5.3.7 z června 2017 přibylo pod časovou osou zaškrtávátko sloužící k nalezení novin z určitého dne. To využívají knihovníci, na které se obracejí čtenáři, když potřebují zhotovit jako dárek kopii novin ze dne narození svých rodičů.
Je potěšitelné, že informatici společně s knihovníky přemýšlejí, jak dát datům ze zdigitalizovaných publikací „přidanou hodnotu“. Příkladem je vyvíjený Portál digitálního kulturního dědictví Kraje Vysočina3, v němž se propojila data z Krameria s přehledným vyhledáváním na mapě České republiky. Jsem proto zvědav, s čím přijdou čeští knihovníci v dalších dvaceti čtyřech měsících.
Závěrem
Výše uvedená konstatování by neměla vyznít pesimisticky. Situace se zpřístupňováním zdigitalizovaného obsahu je u nás totiž nesrovnatelně lepší než v sousedních zemích. Například na Slovensku sice přistoupili k masivní digitalizaci, ale dosud si nevytvořili nástroj, který zabraňuje tomu, aby se knihy a periodika digitalizovaly duplicitně. Inspirovat by se mohli v našem Registru digitalizace. Ten podchycuje i digitální knihovny, které nevyužívají Kramerius, jako je např. Univerzita Karlova s Digitoolem či Ústav pro českou literaturu AV ČR.
1 Poslední článek vyšel v časopise Čtenář, 2016, roč. 68, č. 5, s. 175–178.