Main content

ANALÝZA: Věková, vzdělanostní a mzdová struktura pracovníků knihoven v ČR 2016/2017. 2. část

VLADANA PILLEROVÁ  Vladana.Pillerova@nkp.cz

Pokračování prezentace výsledků průzkumu Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR, který v roce 2017 provedla Národní knihovna ČR (NK). První část byla publikována v předchozím čísle Čtenáře (2018, roč. 70, č. 4, s. 146–149). 

Stěžejní částí průzkumu je vždy otázka na dosažené vzdělání odborných pracovníků knihoven na pozici knihovník1. Dlouhodobé sledování této problematiky umožňuje zachytit vývoj a trendy ve vzdělanostní struktuře pracovníků knihoven.

Vzdělání odborných pracovníků na pozici knihovník

V roce 2016 mělo největší počet pracovníků na pozici knihovník středoškolské knihovnické vzdělání, přesněji 1666, tedy 33 % (v této skupině jsou započítáni i pracovníci s knihovnickým vzděláním na VOŠ). Významný posun je vidět v případě středoškolského neknihovnického vzdělání; v minulém průzkumu v roce 2011 tento typ vzdělání vykázalo 32 % zaměstnanců knihoven, nyní už jen 25 % knihovníků (také včetně VOŠ neknihovnického zaměření). Naopak nárůst je vidět v případě vysokoškolského neknihovnického vzdělání – 19 % knihovníků v roce 2016 oproti 14 % v roce 2011. V případě vysokoškolského knihovnického vzdělání i dalších typů vzdělání zůstávají výsledky ve srovnání s předchozími lety obdobné, viz Graf 1.

V oblasti vzdělání existují mezi pracovníky veřejných a specializovaných knihoven následující rozdíly. Ve většině veřejných knihoven (s výjimkou obecních knihoven) je převládajícím typem vzdělání středoškolské knihovnické vzdělání (35 %). V obecních knihovnách převládají pracovníci se středoškolským neknihovnickým vzděláním, což je dalším nejčastějším typem vzdělání pracovníků ve veřejných knihovnách (26 %). U velkých městských a krajských knihoven pak sledujeme vyšší podíl pracovníků s vysokoškolským magisterským knihovnickým vzděláním. V případě specializovaných knihoven je stejně jako u veřejných knihoven převažujícím typem vzdělání středoškolské knihovnické vzdělání (26 %), ovšem již ne tak jednoznačně. Poměry mezi středoškolsky a vysokoškolsky vzdělanými pracovníky jsou ve specializovaných knihovnách vyrovnanější. Na knihovnických pozicích zde pracuje více než polovina vysokoškolsky vzdělaných odborných zaměstnanců (52 %), ve veřejných knihovnách je to jen 35 % pracovníků. Podíl středoškoláků s neknihovnickým vzděláním je ve veřejných knihovnách vyšší, viz Tabulka 1.
Co se týče odbornosti vzdělání (knihovnické nebo jiné odborné vzdělání), můžeme konstatovat, že v knihovnách, které se zúčastnily průzkumu, pracuje na knihovnických pozicích 52 % odborně vzdělaných knihovníků a 48 % odborných pracovníků se vzděláním v jiném oboru. Poměr zůstává totožný jako v roce 2011. Nejvíce pracovníků s neknihovnickým vzděláním pracuje logicky v malých veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, ale také například v ústředních specializovaných knihovnách. Také v krajských knihovnách překvapivě převládá počet knihovníků s neknihovnickým vzděláním. Naopak největší zastoupení knihovníků s oborovým vzděláním najdeme ve velkých veřejných knihovnách v městech nad 100 000 obyvatel a ve vysokoškolských, lékařských a muzejních knihovnách.

Celkově pozitivním jevem v oblasti vzdělávání je, že se zvyšuje počet vysokoškolsky vzdělaných knihovníků, v roce 2016 jich bylo téměř 40 %, v roce 2011 jen 34 %. Ve veřejných knihovnách v roce 2011 pracovalo na knihovnických pozicích 29 % vysokoškoláků, vidíme tedy nárůst o 6 % na 35 % v roce 2016. Ve specializovaných knihovnách se poměr také zvýšil ze 48 % vysokoškoláků na 52 % v roce 2016. Přesto platí, že téměř polovina (48 %) odborných pracovníků na knihovnických pozicích nemá knihovnické vzdělání, ale vzdělání v jiném oboru. A to i přesto, že jako oborově vzdělaní se vykazují i absolventi rekvalifikačních kurzů, tedy pracovníci s původním vzděláním v jiném oboru. Uvidíme, zda po uvedení Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků do praxe se začne tento poměr měnit.

Další vzdělávání odborných pracovníků knihovny

Nutnost celoživotního vzdělávání knihovníků je dlouhodobě diskutovaným tématem napříč knihovnickou veřejností. V průzkumu se proto zjišťovalo, kolik hodin dalšího vzdělávání průměrně absolvuje odborný pracovník knihovny za rok. Bylo zjištěno, že knihovník ve veřejné knihovně za rok průměrně absolvuje 30 hodin vzdělávání a knihovník ve specializované knihovně pak 27 hodin. Rozdíly mezi jednotlivými typy knihoven znázorňuje Graf 3. Podle Standardu VKIS2, který slouží jako doporučení pro knihovníky i pro oblast vzdělávání, by měl profesionální knihovník absolvovat ročně 48 hodin dalšího vzdělávání.

Schválení a implementace Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků3 by měla zlepšit nabídku vzdělávání pro knihovníky a stanovit jasná pravidla, která budou platná jak pro knihovny jako zaměstnavatele, tak pro jejich zaměstnance knihovníky. Součástí je standardizace objemu a frekvence dalšího vzdělávání pro knihovníky na všech odborných pozicích. Zejména v oblasti inovativního vzdělávání bude nutné přijít s koncepční nabídkou kurzů pro všechny knihovnické pozice.4 Zatím však ještě nedošlo k naplňování koncepce celoživotního vzdělávání knihovnami.

Jazykové vzdělání

V průzkumu byla také zjišťována jazyková vybavenost knihovníků, konkrétně jak ovládají následující jazyky: angličtinu, němčinu, francouzštinu, ruštinu, případně jiný jazyk. Celkem 3226 pracovníků, tedy 64 % pracovníků z celkového počtu, ovládá cizí jazyk, případně více jazyků. Nejvíce z nich (54 %) ovládá anglický jazyk. Můžeme konstatovat, že znalost angličtiny trvale stoupá. Naopak počet pracovníků se znalostí jiných jazyků klesá. Pokles sledujeme v počtu pracovníků hovořících německy (17 % oproti 20 % v roce 2011) a především rusky (18 % oproti 25 % v roce 2011). Zde je pokles logický; pracovníci, kteří měli ruštinu povinnou ve školách, postupně odcházejí do důchodu. Počet pracovníků hovořících francouzsky zůstává stejný (4 %) a 7 % pracovníků je schopno domluvit se některým jiným jazykem.

Stejně jako v minulém průzkumu stále platí, že lépe jazykově vybaveni jsou knihovníci ve specializovaných knihovnách, ve kterých bývá šance na uplatnění znalosti jazyků větší, především co se týká katalogizace zahraniční literatury. Rozdíl mezi veřejnými a specializovanými knihovnami je v případě angličtiny podstatný, ovládá ji téměř 70 % knihovníků specializovaných knihoven oproti 33 % knihovníků ve veřejných knihovnách. Také znalost němčiny je ve specializovaných knihovnách podstatně větší, například v muzejních knihovnách ovládá němčinu 31 %, v knihovnách ústavů AV ČR dokonce 34 % knihovníků. Knihovníci ve specializovaných knihovnách také častěji ovládají více jazyků.

 

1  Do této kategorie zařazujeme pozice akvizitér, katalogizátor, knihovník ve správě fondu, referenční knihovník, knihovník v přímých službách, knihovník v oddělení pro děti, metodik, správce digitálních knihoven, systémový knihovník, lektor.

2  Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf

3  Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/akce/vzdelavani-pro-knihovniky-v-cr

4  Pozn. red.: V příštím čísle bude publikován příspěvek Online nástroj pro podporu vzdělávání o webu Studijní pomůcky pro knihovníky (L. Jansová).