Main content
ZE STRÁNEK ČTENÁŘE… tentokrát před 30 lety
Vybrala: VLADIMÍRA ŠVORCOVÁ
V roce se dvěma osmičkami 1988 byl časopis Čtenář „čtyřicátníkem“, jak jej označila v hodnotícím článku v čísle 12 Několik zastavení nad čtyřiceti lety Čtenáře jeho tehdejší vedoucí redaktorka Jarmila Houšková. A o čem jsme se mohli v tehdejším jubilejním ročníku dočíst?
Vedle článků s politickým nátěrem o úloze knihoven v probíhajícím „procesu sociálně ekonomické přestavby“ najdeme praktické příspěvky – například Typizační směrnice pro výstavbu veřejných knihoven autora Zdeňka France. Jeho jméno se objevuje také pod článkem Vliv knihovních budov a jejich vybavení na ochranu fondů v pravidelné rubrice Odborné problémy knihovnické praxe. Ve čtvrtém čísle obsahovala tato rubrika blok příspěvků na téma ochrany knihovních fondů. Mimo jiné se můžeme dočíst o setkání pracovní skupiny odborníků pro oblast ochrany knihovních fondů v září 1987 v Martině v článku Víta Richtera Poradní orgán pro oblast ochrany knihovních fondů. Hanuš Hemola zpracoval za Komisi pro služby Národní knihovny do diskuze ke knihovním řádům příspěvek Vzorový knihovní řád v diskusích.
Desetiletou tradici činnosti subkomise pro národní a regionální bibliografii rekapituluje v obsáhlém článku Regionální bibliografie v ČSR Jiřina Kádnerová. Vladimír Voznička představuje knihovnu Pedagogické fakulty UK v Praze, která v roce 1988 otevřela novou studovnu s osobními počítači, čtečkou mikrofiší, videomagnetofony a dalším, na svou dobu špičkovým technickým vybavením. Pravidelná rubrika Ze zahraničí přinesla v tomto ročníku mimo jiné informaci Miroslava Lehečky Budova městské knihovny v Helsinkách. Do historie čtenářských spolků jako předchůdců veřejných knihoven se vnoříme v příspěvku Jaroslava Císaře Na počátku byla čtenářská společnost v Radnicích. Autor připomíná opomíjenou postavu vzdělance a obrozence Antonína Jaroslava Puchmajera. Na třísté výročí úmrtí Bohuslava Balbína vzpomíná v letním dvojčísle Miroslava Hejnová. Z příloh uveďme materiály Kdy to bylo, Pokus o datář knihovnictví ČSR 1945–1988 v číslech 11 a 12, který zpracovala Jarmila Houšková, z předcházejícího 39. ročníku pokračoval celým 40. ročníkem Dálkový kurs racionálního čtení Davida Grubera.
Z čísla 5 jubilejního 40. ročníku jsem vybrala ukázku z rozhovoru s Vladimírem Renčínem Pořád je potřeba v něčem listovat, který připravil Jan Meier: …Sbírám různé knihy, hlavně z období meziválečné avantgardy. V té době byla naše knižní kultura na velmi vysokém stupni a vycházela i řada krásných bibliofilií. Je na co se dívat, je co číst. Až jsem se někdy obviňoval z toho, že díky intenzívnímu zájmu o tohle období zanedbávám literaturu novější a současnou. Teď se snažím napravit, co jsem zameškal. Když zrovna nekreslím nebo nejsem na rybách, většinou čtu. Upřímně řečeno, někde také musím brát podklady pro nápady, pro malování, pro texty ke kresbám. Člověk potřebuje takové to proplachování mozku, brainwashing v kladném smyslu. Jak je to důležité, zjišťuju, když nějakou dobu na knihy nemám čas… Pořád je potřeba v něčem listovat. Jinak člověk ztrácí.
MEIER, Jan: Pořád je potřeba v něčem listovat
Vladimírem Renčínem, čtenářem, sběratelem i autorem.
Čtenář, 1988, roč. 40, č. 5, s. 145–147.