KLAUS ULRICH WERNER

Úvodem

„Prostor pro myšlen퓹, místo společného uče­n­í studentů a veřejný obývák – renesance knihovny v digitálním věku vždy znamená, že lidé knihovnu znovu objevují jako prostor: je to radikální přerod z úložiště vědomostí v podobě knih v jakési „třetí místo“ zaměřené na uživatele. Knihovny jsou navzdory obavám, že v digitálním světě ztratí svůj význam, hojně využívanými místy i dnes. Důvodem dnešní renesance knihoven je právě jejich význam jakožto místa. Funkce knihoven se transformovala ze sbírky definované knihovním fondem na místo vzdělávání. Jak by mohly prostory knihoven vypadat v budoucnosti, aby byly atraktivními místy pro učení, intelektuální výměnu, vzdělávání a školení? Je potřeba vytvořit nové prostředí pro vzdělávání, uspořádat knihovny jako prostor poskytující zážitky a možnost setkávání. Uživatelé dnes mají nové potřeby, očekávají, že jim knihovny nabídnou nový prostor, který umožní individualizaci práce ohledně jejích způsobů, pracovních pomůcek, doby a prostředí. Uživatelé knihoven si coby naši hosté zaslouží koncepty prostoru uzpůsobené potřebám dané cílové skupiny a utvářející motivující a inspirující prostředí pro vzdělávání.

Podle jakých hlavních kritérií má být vybavena a uspořádána knihovna jako prostor pro vzdělávání, která chce dnešním a budoucím uživatelům poskytovat kvalitní pobyt ve vysoce funkčních prostorech?

Nové nároky kladené na knihovny

Funkce knihoven se mění. Ještě před deseti lety převládal názor, že knihovny budou v digitálním věku pomalu vymírat, že v digitálním světě Googlu, ve kterém je stále více dokumentů, zdrojů, knih a časopisů dostupných na interne­tu, patrně ztratí důvod své existence. Jenže dnes se ukazuje, že využívání knihoven nekle­sá, naopak, nové atraktivní knihovny jsou přeplněné. Rozhodujícím faktorem je přitom vždy knihovna jako místo – místo vzdělávání a zážitků, studentská pracovna a místo, kde se komunikuje, jako obývací pokoj vysoké školy. Knihovny nejsou omezovány ideologií či komer­cí a jako takové jsou otevřené a vstřícné k celé společnosti. Knihovny mohou vytvářet nové prostředí pro vzdělávání na úrovni bakalářského studia i špičkového výzkumu, digitálně i moderním uspořádáním. Zásadní roli přitom hraje individualizace pracovních prostředků a způsobů práce, jakož i individualizace prostředí a doby práce. To, že knihovny samy sebe začaly pojímat jinak, se odráží i v jejich nových názvech: Informační centrum, Informační, komunikační a mediální centrum, Library and Learning center nebo Learning Grid.

V proměněné kultuře vzdělávání si lidé přejí být spíše inspirováni než vyučováni. Především mladá generace vyznává nové formy vzdělávání a žádá si místa, která by pro ně byla vhodná. Analogové a digitální vzdělávání, pro které je charakteristická mobilita, probíhá o samotě, ale také stále více ve dvojicích a ještě častěji ve skupinách. Nároky kladené na knihovny v budoucnosti rovněž značně ovlivní celoživotní vzdělávání. Bezbariérovost se pro stárnoucí společnost stane jedním z integrálních cílů i v knihovnách.

Co si přejí uživatelé knihoven…

Odkud víme, co si naši uživatelé pro vzdělávání v knihovně přejí? Z anket mezi čtenáři, na základě pozorování, kde a jak se uživatelé učí, ze soutěží na interiérové ztvárnění knihoven budoucnosti: v Německu firma ekz.bibliotheksservice GmbH, která dodává vybavení knihoven, již několikrát vypsala pro mladé designéry a architekty soutěž o kreativní nápady.² Již dnes je typické, že se lidé vzdělávají s podporou digitálních technologií, tedy že služby a prostory knihoven umožňují integrovat analogový i digitální přístup ke vzdělávání. Lidé by měli mít možnost učit se ve dvojicích, ve skupinách, vsedě, ve stoje, v relaxační atmosféře obývacího pokoje nebo dokonce vleže. Uživatelé si přejí kombinaci vzdělávání a relaxace – knihovna by jim měla nabízet prostor pro obojí. To ale není nijak v rozporu se skutečností, že klasická studovna zůstává i nadále značně oblíbená a lidé si ji přejí! Je také zajímavé, že lidé tyto prostory mají rádi i přesto, že z objektivního hlediska nejsou jako místo pro vzdělávání příliš vhodné. Přesto jsou však díky své výjimečné atmosféře oblíbené. Například prostory Městské knihov­ny v Budapešti v paláci z 18. století jsou u studentů nedaleké univerzity velmi populární, ačkoli by se mohlo zdát, že je jejich vybavení pro moderní vzdělávání zcela nevhodné: chybí elektrické zásuvky, stoly a židle jsou nepoho­dl­né, osvětlení není ergonomické, staré parkety vržou, letité dveře při zavírání skřípou, téměř se nedá regulovat klima uvnitř sálu – ale přesto je tato studovna jako místo vzdělávání „cool“!

Co potřebují uživatelé knihoven…

Při knihovenském³ plánování (zaměřeném na funkci celého zařízení), a nikoli plánování knihovnickém (zaměřeném pouze na knihovníky a jejich procesy), se jedná o inscenování takových míst vzdělávání, která by podpořila individuální vzdělávací strategie našich uživatelů. Architekti hovoří o tzv. „propojující architektuře vytvářející sítě“ pro propojené myšlení budoucnosti. Knihovny potřebují méně strikt­ně definované prostory a interiérové vybavení, které by se snadno přizpůsobovalo individuálním požadavkům. Plynulé přechody a propojení učení a relaxace působí pozitivně na vyváženost procesu vzdělávání. I knihovna zaměřená na výuku s nabídkou kurzů a školení potřebuje flexibilní prostory a výukové místnosti, které nejsou koncipovány explicitně pedagogicky. Pro výuku potřebuje prostředí, které lze snadno měnit, s přemístitelnými stoly, židlemi na kolečkách a vzdělávací atmosférou bez stresu.⁴Výuka informační gramotnosti ze stra­ny nás knihovníků by měla být rovněž v souladu se zásadami didaktiky a metodiky moderního vzdělávání dospělých. Výukové prostory v knihovnách nesmějí vypadat jako staromódní třídy! Pohyblivé stoly a židle napomáhají interakci. Pokud jsou flexibilní výukové prostory vybaveny odpovídajícím způsobem, lze je mi­mo dobu školení používat jako zóny pro otevřenou práci ve skupinách. Vzdělávací prostředí v knihovně budoucnosti lze popsat takto: učit se, relaxovat, komunikovat, informovat a prezentovat.

Již v roce 2006 se anglický knihovník Andrew McDonald pokusil shrnout do deseti bodů důsledky, které z hlediska prostoru, architektury a vnitřního vybavení knihoven vyplývají z nových nároků kladených na knihovny – Top 10 Qualities of Good Library Space⁵. Tato kritéria se dobře hodí i k popisu toho, jaké kvality má mít prostor a vybavení knihovny jako místa vzdělávání.

Funkční

Je zcela samozřejmé, že knihovna musí plně vyhovovat svému úkolu poskytovat literaturu a informace. Má být místem pro práci a vzdělávání, místem komunikace a soustředění. Prostor by měl dobře „fungovat“, dobře vypadat a něco vydržet.

Flexibilní a variabilní

Prostor by měl být natolik flexibilní, aby se dal snadno střídat účel jeho využívání. Musí být možné měnit uspořádání pracovních míst (u okna nebo víc směrem do středu prostoru). K tomu je zapotřebí flexibilní kabeláž: elektrický proud vedený ze stropu je flexibilnější a levnější než sendvičová podlaha s kabeláž­ními kanály a podlahovými klapkami. Pevné instalace např. hardwaru nejsou flexibilní. Kdo ví, nakolik jiná bude práce v knihovnách už za několik málo let? Například drahé, plně přizpůsobivé, takřka pluripotentní podlahové plochy, které se ještě před pár lety požadovaly, dnes už nejsou potřeba: nosnost podlah nemusí být všude vysoká tak, aby se na ně daly postavit regály, protože přibývá e-knih…

Snadno přístupná knihovna, která zve k návštěvě

Uživatelé knihoven jsou vítanými hosty: neměla by nastat situace, že musejí hledat vchod. „Zvát k návštěvě“ – to klade požadavky především na architekturu a vnitřní uspořádání. Knihovna je sociální prostor, jehož užívání by mělo být snadné a samozřejmé. V interiéru hrají velkou roli transparentnost, světlo a průhledové osy; zóny koncipované jako „lounge“ jsou reakcí na potřebu relaxace a komunikace a jejich smyslem je, aby se zde lidé cítili jako v oblíbené kavárně. Pro lidi s tělesným nebo smyslovým postižením znamená „snadno přístupná“ zcela konkrétní požadavek celkové bezbariérovosti – nebo ještě lépe „inkluze“.

Mnohostranná a rozmanitá

Cílem je individualizace pracovních podmínek, poskytnutí prostoru pro různé formy práce a vzdělávání spolu s příslušným vybavením, popřípadě nábytkem. Spektrum typů pracovních míst je široké: individuální nebo společné sezení, pro práci samostatnou nebo skupinovou; u okna, za regály nebo ve foyer; vsedě, ve stoje, pro nenucený odpočinek nebo čtení vleže; pro práci soustředěnou nebo uvolněnou, v klidu nebo komunikaci, na přístupném a viditelném místě nebo za dveřmi individuální či skupinové studovny. Z těchto možností si uživatel vybírá podle svých preferencí, knihovna však nabízí i speciální vybavení pro určité druhy médií (např. velké stoly pro tištěné folianty nebo kabi­ny pro poslech vinylových desek). Právě ve zmiňovaných Library and Learning centers vznikají nová prostorová uspořádání, jako například v roce 2010 pod mottem „Learn, innovate, live“ v Rolex Learning Center architektonické kanceláře Sanaa ve švýcarském Lau­san­ne.⁶

Interaktivní

Dobře organizovaný prostor podporuje inter­akci: mezi službami a uživateli a mezi pracovníky knihovny a uživateli. Nábytek může pozitivně přispět k bezprostřední komunikaci mezi knihovníky a uživateli – nebo ji také může ztížit: pravý úhel mezi komunikujícími je například pro rozhovor, kdy knihovník radí, jak postupovat při hledání literatury, lepší než frontální situace u pultu. „Inscenování“ informační nabídky je funkční, nikoli jen estetická kategorie. I malé věci mohou mít velký přínos: například diskrétní vzdálenost není jen organizační, ale i architektonické téma.

Motivující a inspirující

Cílem je flirt s prostorem,⁷ který nerozptyluje, ale inspiruje. Knihy kolem stěn ještě nedělají atmosféru a seminární místnost nebo kavárna nejsou náhradou za specifičnost práce, rešeršní činnost a vzdělávání se v knihovně.

Nabízí vhodné prostředí

Pro uživatele, média a pro počítačové vybavení. V centru zájmu jsou samozřejmě lidé, kteří potřebují příjemné klima ke své práci a pobytu, přičemž u knihovny je zásadním tématem maximum přirozeného světla; nepřímého, aby neoslňovalo. Ale i cenné knihy potřebují pro své uchovávání vhodné podmínky, které je třeba vyřešit stavebně. Počítačové vybavení je nutné posuzovat z hlediska teplotních podmínek, větrání resp. chlazení a hlučnosti.

Poskytuje ochranu a bezpečí

Vybavení knihovny musí být chráněno před odcizením a zneužitím. Druhořadá však není ani potřeba ochrany a bezpečí ze strany zaměstnanců. Pokud má knihovna otevřeno do pozdních večerních hodin nebo dokonce funguje ve čtyřiadvacetihodinovém provozu sedm dní v tý­d­nu, jsou nezbytná taková opatření, aby se kaž­dý cítil dobře a bezpečně i v noci, kdy je v knihovně malý provoz. Tato bezpečnostní opatření se někdy mohou ocitat v konfliktu s estetickými nebo dokonce právními kritérii: nicméně zdrojem bezpečí je transparentnost interiéru!

Efektivní

Efektivní prostor nakládá úsporně s plochou, potřebným personálem a provozními náklady. Klíčovým pojmem pro budovu i interiérové vybavení knihovny je trvalá udržitelnost tak, aby bylo možné knihovnu provozovat efektivně z hlediska nasazení personálu a s nízkými provozními náklady (např. na větrání, vytápění, úklid). I příliš módní vybavení, příliš mnoho designu se může prodražit, protože zdánlivě aktuální design může rychle zastarat…

Být vhodná pro informační technologie

To je pro moderní knihovnu naprostou nezbytností. Navíc je v této souvislosti žádoucí, aby byla flexibilní vzhledem k ještě neznámým požadavkům blízké budoucnosti. Počítačový hardware by dnes neměl být ničím cizím. Hardware může a také umí vypadat dobře; není předmětem, který do knihovny vstupuje dodatečně, ale je její integrální součástí. Změť kabelů a ošklivé šedivé věže počítačů však jsou pravým opakem. Reprografické služby a kopírku lze integrovat pomocí stavebních a inte­riérových úprav. Uživatelé z řad studentů svou knihovnu hodnotí právě i podle toho, jak propojuje digitální a analogový svět.

…a faktor č. 11

„Páni!“ – „Super!“ – To jisté cosi, co se nedá vždycky naplánovat, ale přesto by mělo být cílem každé architektury a každého knihovníka. Inspirující prostor, který člověka nadchne a který odráží ducha instituce: knihovnu jako ikonu, symbol vysoké školy, obce, institutu.

Závěrem řečeno s Andrewem McDonaldem: „Plánovat prostory knihoven znamená především plánovat pro lidi!“

Příspěvek vychází z přednášky, která zazněla 22. 4. 2013 na konferenci Knihovny jako místa vzdělávání ve 21. století v pražském

Goethe-Institutu. Konferenci uspořádal Goethe-Institut ve spolupráci se SKIP ČR.

Dr. Klaus Ulrich Werner (1956)

je ředitelem Filologické knihovny Svobodné univerzity v Berlíně. V letech 2000–2005 byl zodpovědný za realizaci její novostavby („The Berlin Brain“) podle britského architekta Lorda Normana Fostera. V letech 2007–2010 koordinoval plánování nového integračního procesu 24 oborových knihoven do Svobodné univerzity. Je autorem a vydavatelem knih a článků o stavbě knihoven a jejím managamentu, v této oblasti je také činný jako referent v Německu i zahraničí. V roce 2013 byl zvolen do představenstva Německého svazu knihoven.

ODKAZY:

1) Ústřední pojem teoretika umění Abyho Warburga z počátku 20. století.

2) http://www.ekz.de/?id=2686

3) Tento pojem (v němčině bibliothekisch) zavedl berlínský knihovník Jonas Fansa. Viz FANSA, Jonas: Bibliotheksflirt. Bad Honnef: Bock+Herchen, 2008. http://edoc.hu-berlin.de/oa/books/reOk3GeXGKXw/PDF/28XaSCmGsBFzY.pdf.

4) WERNER, Klaus Ulrich. Räumliche und gestalterische Anforderungen an Bibliotheken als Lehr- und Lernort zur Förderung von Informationskompetenz (Nároky na prostor a uspořádání knihoven jako míst výuky a vzdělávání na podporu informační gramotnosti). In: Handbuch Informationskompetenz (Příručka informační gramotnosti). Ed. Wilfried SÜHL-STROHMENGER. Berlín: de Gruyter, 2012, s. 451–466.

5) McDONALD, Andrew. The Top ten Qualities of Good Library Space. In: IFLA Library Building Guidelines: Developments & Reflections. Red. Karen LATIMER and Hellen NIEGAARD. Mnichov: Saur, 2007, p. 13–29. Také on-line na Google Books.

6) http://rolexlearningcenter.epfl.ch/

7) FANSA, Jonas. Bibliotheksflirt (2008), viz pozn. 3.

Foto: K. U. Werner

Překlad Kateřina PROKEŠOVÁ Sitařová