Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Světový kongres IFLA se letos uskutečnil ve dnech 17. až 23. srpna v Singapuru. Historie singapurských knihoven se v posledních dvou stech letech bouřlivě vyvíjela. Velkou zásluhu na tom má Národní knihovna v Singapuru. Knihovny veřejné, akademické i specializované hrají významnou roli v životě místních obyvatel a jsou podporovány vládními politikami a strategiemi. Singapur (městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrověa přilehlých 54 ostrůvcích u Malajského polo­ostrova – pozn. red.) nemá žádné přírodní zdroje, vláda si proto uvědomuje, že nejdůležitější jsou investice do vzdělání obyvatel s cílem vytvořit vysoce kvalifikované pracovní síly. Investuje velké prostředky do výzkumu a vývoje, pomáhá Singapuřanům držet krok s novými technologiemi a dosáhnout konkurenčních výhod na trhu práce. Knihovny nejen umožňují přístup ke čtení, ale pomáhají celé populaci získat informační a čtenářskou gramotnost. Národní knihovna se začala velmi rozvíjet v roce 1990 s nástupem internetu, tehdejší ministr informací a umění George Yeo vydal nové pokyny pro rozvoj veřejných knihoven s názvem Knihovna 2000. Do této transformace se zapojili vrcholoví manažeři z veřejného i soukromého sektoru, ale i akademická obec a knihovníci. Byl ustaven nový poradní orgán Národní knihovny, který stojí v čele transformace knihoven a koordinuje jejich systém, do něhož jsou zapojeny veřejné, akademické i specia­lizované knihovny.

(IFLA JOURNAL, No.2/Volume 39, s. 103–120)

V Sasku vznikla nedávno online-knihovna LieSa, do které se zapojila řada veřejných knihoven s cílem půjčovat svým uživatelům e-knihy. Projekt se připravoval téměř tři roky a největší překážkou byl pochopitelně nedostatek finančních prostředků a dohoda s vydavateli e-knih. Snahou bylo ma­ximálně snížit finanční náklady a v květnu 2012 byl projekt spuštěn v osmi knihovnách Saska. Každá knihovna přispěla částkou 4000 eur a projekt koordinuje knihovní poradní sbor v Chemnitz. Knihovny si mezi sebou rozdělily kompetence – Döbeln a Riesa se starají o koordinaci, Pirna a Zscho­pau o propagaci, marketing a statistiky, Freital a Freiberg o akvizici e-knih. Název projektu LieSa vznikl z Lie – z němec­kého slova lies (číst) a Sa – Sasko. Ačkoliv se dvě další knihovny připojily k projektu později, za první dva měsíce bylo zaznamenáno již 1200 výpůjček e-knih. Každá zapojená knihovna již v tomto roce počítá ve svém rozpočtu s částkou na nákup e-knih, spolupráce knihoven je konstruktivní a probíhá bez komplikací. Projekt zaznamenal velký ohlas v dalších saských knihovnách a stanovený limit 20 zapo­jených knihoven byl rozšířen na 30 organizací. V uplynulých třech měsících si 4000 e-knih vypůjčilo na 900 uživatelů. E-knihy si nepůjčuje pouze mladá generace, ale díky rozšíření elektronických čteček si je velmi oblíbili i senioři.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 6, Nr. 2/ Juli 2013, s. 90)

Bavorská státní knihovna patří se svými 96 000 rukopisy, 20 000 inkunábulemi, 140 000 starými tisky ze 16. století a milionem dokumentů ze 17. až 19. století mezi nejdůležitější paměťové instituce světa. Projekty Digitalizačního centra v Mnichově jsou štědře dotovány, a tak může Bavorská státní knihovna zpřístupnit již 930 000 digitálních dokumentů. Jedná se o největší digitální databázi německé kulturní instituce, kterou lze využívat zdarma. Mnichovská knihovna dlouhodobě spolupracuje na digitalizaci se svým technologickým partnerem Fraunhofer Heinrich-Hertz-Institut v Berlíně, připravuje inovativní přístupy, které jsou jedny z nejlepších na světě. Digitální data jsou zpřístupněna ve 3D technologii a obě organizace se snaží prezentovat digitalizované dokumenty uživatelsky přívětivě. Velmi důležité jsou obrazové sbírky u humanitních či kulturních studií, často jsou zajímavější než texty samotné, ovšem digitalizace tohoto vizuální-ho materiálu je značně náročná. Bavorská státní knihovna pochopitelně digitalizuje i autorsky chráněná díla, která jsou ovšem přístupná uživatelům pouze v prezenční formě v knihovně. Hlavním cílem digitalizace je zprostředkovat přístup k jedinečným kulturním pokladům, které uchovává mnichovská knihovna.

(Bibliotheks Magazin – No. 2/2013, s. 15–20)

Dánské veřejné knihovny v současné době procházejí velkými změnami. Transformační proces knihoven je reakcí na zvyšující se požadavky, které se týkají digitalizace, zpřístupnění informačních zdrojů uživatelům a spolupráce kulturních organizací. Dánská agentura pro kulturu zahájila Program pro veřejné knihovny již v roce 2012 a cílem projektu jsou inovativní návrhy, jak mohou moderní knihovny přispět k rozvoji měst a jakou roli mohou zaujmout v moderní společnosti. Cílem není vypracovat kompletní design a stavební návod pro optimální knihovnu založenou na jednotné koncepci, ale vytvořit inspiraci a zviditelnit alternativní návrhy a možnosti pro působení knihoven. Projekt je určen primárně zřizovatelům knihoven a politikům, kteří mohou přispět k transformaci knihoven ve veřejném prostoru, kde budou knihovny plnit i úplně nové funkce než doposud. Možnosti knihoven již dnes překračují zažité tradice, lidé se v nich setkávají jako v obýváku města.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 2/2013, s. 20–23)

Připravil ROMAN GIEBISCH