JANA KONEČNÁ jana_konecna@nm.cz

PAVLA KUBOŠOVÁ pavla_kubosova@nm.cz

V knižních fondech oddělení základní knihovny Knihovny Národního muzea se nacházejí velice cenné osobní knižní celky, které se týkají představitelů české vědy a kultury. V rámci řešení grantového projektu Provenio (http://www.provenio.net/) se věnujeme podrobnějšímu zkoumání jejich provenienčních znaků, například exlibris, supralibros, dedikacím a rukopisným poznámkám. V tomto příspěvku představíme zajímavé knižní provenien­ce, převážně dedikace, z osobní knihovny kritika a teoretika umění Karla Teigeho (1900–1951) a malířky, ilustrátorky a grafičky Ludmily Jiřincové (1912–1994). Jejich osobnosti spojuje umělecká činnost v oblas­ti knižní grafiky a nadšení pro českou poezii, k jejímž básnickým sbírkám Teige i Jiřincová vytvářeli výtvar­ný doprovod.

Knižní celek Karla Teigeho je rozdělen mezi fondy Knihovny Národního muzea (3828 svazků) a Památníku národního písemnictví (511 svazků), kde je též uložena literární pozůstalost. Knihovnu tvoří převážně umělecko-historická literatura v češtině, francouzštině a němčině, soudobá česká a francouzská poezie, bibliofilie, politická (levicová) literatura a periodika. Teigeho knižní celek obsahuje mnoho typů knižních proveniencí. Nejčastější je rukopisné exlibris, tedy jeho vlastní podpis tvořený vždy křestním jménem a příjmením s datací, často i lokací, např. „Karel Teige 1926“ nebo „Karel Teige Paris 1922“. Karel Teige používal též řadu razítek podle svého bydliště, např. „karel teige, praha 2, černá 12a“ nebo „Karel Teige, Praha XVI., U Šalamounky 5“ aj. Velmi významné a početně zastoupené jsou dedikace od českých osobností, především básníků (Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, S. K. Neumanna, Jiřího Wolkera), dále E. F. Buriana, Josefa Šímy, Toyen, Jana Mukařovského aj., francouzských modernistů (André Bretona, Tristana Tzary aj.) a věnování od jeho životních partnerek Josefíny Nevařilové a Evy Ebertové. U dedikací je zajímavé, že jen malou část věnovaných knih si Karel Teige signoval.

Konkrétním příkladem dedikace je poděkování Jaroslava Seiferta v knize Básně (1929): „Karlu Teigeovi přátelsky za jeho pěknou upravu této knížky jeho Seifert. 19 VI. 29.“ Karel Teige typograficky upravil a vytvořil obálky k několika básnickým surrealistických sbírkám svého přítele Vítězslava Nezvala. Sbírka básní Pět prstů obsahuje dedikaci: „Drahému příteli, básníku definic a poetistovi přítomnosti i budoucnosti Karlu Teigemu jeho Vítězslav Nezval. V Praze 6. II. 33.“ Do knihy Žena v množném čísle napsal Vítězslav Nezval: „Drahému příteli Karlu Teigemu, tuto knihu, která klepe na dveře zapověděného se surrealistickým pozdravem jeho Vítězslav Nezval. V Praze 26. IV. 36.“

Osobní knihovnu Ludmily Jiřincové, která čítá přibližně 1140 svazků, převzala Knihovna Národního muzea roku 1997 jako dědictví společně se zařízením ateliéru z Ostrovní ulice v Praze. Knihovnu tvoří především umělecké publikace, odborná umělecká literatura a beletrie. Nejčastějšími provenienčními znaky v této knihovně jsou jednak vlastnické značky předchozích majitelů knih (např. razítkové exlibris malíře a grafika Jaroslava Nováka, Čtenářsko-ochotnického spolku Tyl v Přílepích aj.), ale také podpisy (básníků Jakuba Demla, Josefa Hory aj.) a dedikace určené především Ludmile Jiřincové (od malířky Vilmy Vrbové--Kotrbové, matematika Ladislava Drse aj.). Výjimečně se v tomto celku nacházejí také grafická exlibris (např. grafika a ilustrátora „Dra. Chochola“ a exlibris spolku Sokol „Knihy Sokola“).

Příkladem věnování je text vepsaný do básnické sbírky z roku 1934 Zpíváno z dálky: „Paní Ludmile Jiřincové svou první (a bohužel ne poslední) kreaci její F. Hrubín, prosinec 1951.“ Třetí zpěvy staré Číny obsahují dedikaci literárního vědce, rusisty a překladatele Bohumila Mathesia: „Paní Ludmile Jiřincové srdečně připisuje Boh. Mathesius. Praha, prosinec 1949.“ Nádherná je rovněž malovaná dedikace Oty Janečka v knize František Halas dětem: „Vanoce 1954 Ota Lidušce.“ (Viz 3. str. ob. Čtenáře)