Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ
SRPEN
Před 100 lety, 1. 8. 1913, zemřela spisovatelka, básnířka, dramatička a literární kritička Lesja Ukrajinka (*1871), nejznámější ukrajinská autorka, jeden ze symbolů ukrajinské kultury; z jejího díla vyšel česky výbor z poezie Světla před úsvitem a drama Kamenný vládce.
Před 35 lety, 1. 8. 1978, zemřela česká spisovatelka Vlasta Javořická, autorka milostných románů, novel a povídek z venkova (113 románů!) a šestidílné autobiografie Můj život.
Před 70 lety, 2. 8. 1943, se narodila anglická spisovatelka Rose Tremainová, autorka románů Hudba a ticho, Zlatá horečka nebo Valentina a já.
Před 145 lety, 6. 8. 1868, se narodil francouzský básník a dramatik Paul Claudel (†1955), autor dramat Saténový střevíček, Rukojmí, Polední úděl či Zvěstování Panně Marii; jako diplomat působil v letech 1909–1910 také v Praze.
Před 135 lety, 10. 8. 1878, se narodil německý spisovatel Alfred Döblin (†1957), autor románu Berlín, Alexandrovo náměstí a rozsáhlého románu o slavné postavě českých a evropských dějin Valdštejn.
Před 100 lety, 11. 8. 1913, se narodil anglický spisovatel Angus Wilson (†1991), autor románů Anglosaský postoj, Kdo by se taky smál nebo Čím hoří svět a monografie Svět Charlese Dickense.
Před 260 lety, 17. 8. 1753, se narodil Josef Dobrovský (†1829), český kněz, filolog, historik, zakladatel slavistiky v českých zemích.
Před 175 lety, 17. 8. 1838, zemřel italský básník a libretista Lorenzo Da Ponte (*1749), známý hlavně jako libretista Mozartových oper Figarova svatba, Don Giovanni a Cosí fan tutte; také autor Pamětí.
Před 60 lety, 17. 8. 1953, se narodila Herta Müllerová, německá spisovatelka narozená v Rumunsku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2009); česky vyšly její romány Rozhoupaný dech a Srdce bestie a novela Cestovní pas.
Před 195 lety, 18. 8. 1818, se narodil český obrozenecký básník Václav Bolemír Nebeský(†1882), intimní přítel Boženy Němcové.
Před 195 lety, 20. 8. 1818, se narodila Emily Brontëová (†1848), anglická spisovatelka, jedna ze tří literárně činných sester Brontëových, autorka jediného románu Na Větrné hůrce, klasického díla světové literatury, několikrát zfilmovaného.
Před 135 lety, 20. 8. 1878, se narodil český kněz, básník a spisovatel Jakub Deml (†1961), jehož nejznámější prózou je Zapomenuté světlo (ve stejnojmenném filmu ji volně zpracoval režisér Vladimír Michálek).
Před 115 lety, 20. 8. 1898, se narodil a před 40 lety, 8. 8. 1973, zemřel švédský spisovatel Vilhelm Moberg, autor rozsáhlého realistického díla s výrazně epickými prvky. Často se ve své tvorbě obracel do historie. Z raných děl uveďme např. románovou svitu Daleko od silnice a Zaťaté ruce, trilogii Snížená známka z mravů, Nespavost a Dejte nám půdu či romány Voják se zlomenou puškou a Vyjeď v noci. V letech 1949 až 1959 vyšla postupně slavná čtyřdílná sága (souhrnně vydaná roku 1962) Vystěhovalci, Přistěhovalci, Usedlíci a Poslední dopis do Švédska, později úspěšně zfilmovaná Janem Troellem (filmy Emigranti a Nová země). Moberg v ní líčí osudy švédských sedláků, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do americké Minnesoty.
Před 215 lety, 21. 8. 1798, se narodil francouzský historik a prozaik Jules Michelet (†1874), autor sedmnáctisvazkových Dějin Francie a sedmisvazkových Dějin Francouzské revoluce (česky z nich vyšel obsáhlý výbor Francouzská revoluce).
Před 175 lety, 21. 8. 1838, zemřel Adalbert von Chamisso (*1781), německý básník a botanik.
Před 70 lety, 21. 8. 1943, zemřel dánský prozaik Henrik Pontoppidan (*1857), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1917), autor románů a novel Mladá láska, Dědictví, Země zaslíbená, Královský host, Starosta Hoeck a jeho žena a Šťastný Per.
Před 135 lety, 22. 8. 1878, se narodil Ladislav Klíma (†1928), český prozaik, dramatik, básník a filozof, jeden z nejoriginálnějších českých myslitelů, autor filozofického spisu Svět jako vědomí a nic či expresionistického románu Utrpení knížete Sternenhocha.
Před 55 lety, 22. 8. 1958, zemřel francouzský spisovatel Roger Martin du Gard (*1881), autor románové ságy Thibaultové nebo románu v dialozích Jean Barois, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1937).
Před 150 lety, 25. 8. 1863, se narodil italský spisovatel Emilio Salgari (†1911), autor série dobrodružných románů o Sandokanovi a Černém korzárovi.
Před 75 lety, 25. 8. 1938, se narodil britský spisovatel a novinář Frederick Forsyth, autor světových politických bestsellerů, např. Den pro Šakala, Spis Odessa, Žoldáci, Čtvrtý protokol, Vyjednavač, Boží pěst, Ikona, Mstitel, Afghánec či Kobra.
Před 100 lety, 28. 8. 1913, se narodil kanadský spisovatel Robertson Davies (†1995), z jehož díla vyšly česky romány Pátá postava a Krev se nezapře.
Před 105 lety, 29. 8. 1908, se narodil francouzský spisovatel Robert Merle (†2004). Do literatury vstoupil poměrně pozdě v roce 1949 válečným románem Víkend na Zuydcoote, za který získal prestižní Gouncourtovu cenu. Následovaly úspěšné romány Smrt je mým řemeslem, Malevil, Ostrov, Až delfín promluví, Za sklem, Muži pod ochranou či Idol. Od roku 1977 pracoval Merle na svém nejznámějším díle, na rozsáhlé šestidílné historické sáze z Francie 16. a 17. století Dědictví otců, V rozpuku mládí, Mé dobré město Paříž, Vladař na scéně, Horoucí láska a Svítání, na kterou později navázalo dalších sedm dílů, kde ovšem původního vypravěče a hrdinu Petra ze Sioraku vystřídal jeho syn Petr Emanuel (romány Ples u vévodkyně, Mladičký král, Růže života, Lilie a purpur, Sláva a úskalí, Spiknutí a úklady a Meč a lásky).
Před 110 lety, 30. 8. 1903, se narodil slovenský spisovatel Jozef Nižnánsky (†1976), autor historických románů, např. Čachtická paní a Dobrodružství Mórice Beňovského.
Před 325 lety, 31. 8. 1688, zemřel John Bunyan (*1628), anglický křesťanský spisovatel a kazatel, autor Poutníkovy cesty.
Před 105 lety, 31. 8. 1908, se narodil William Saroyan (†1981), americký spisovatel arménského původu, autor románu Lidská komedie a novely Tracyho tygr.
ZÁŘÍ
Před 40 lety, 2. 9. 1973, zemřel J. R. R. Tolkien (*1892), anglický spisovatel a filolog, autor světově proslulých fantasy románů Hobit a trilogie Pán prstenů, jejíž popularitu zvýšilo po roce 2000 nákladné a vydařené filmové zpracování; loni přišel do kin i první díl třídílné filmové verze Hobita, opět v režii Petera Jacksona. Česky dále vyšly epos Silmarillion nebo Netvoři a kritikové a jiné eseje.
Před 135 lety, 3. 9. 1878, se narodil Hanuš Jelínek (†1944), český básník, kritik a překladatel.
Před 130 lety, 3. 9. 1883, zemřel ruský spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv (*1818), autor povídek Lovcovy zápisky, románů a novel Otcové a děti, Rudin, Šlechtické hnízdo, Jarní vody, Předvečer a Dým či divadelní hry Měsíc na venkově.
Před 75 lety, 3. 9. 1938, se narodila anglická dramatička Caryl Churchillová, jejíž slavná hra Top Girls – Prvotřídní ženy se hrála i v pražském Národním divadle.
Před 245 lety, 4. 9. 1768, se narodil francouzský spisovatel François-Auguste-René de Chateaubriand(†1848).
Před 210 lety, 5. 9. 1803, zemřel francouzský spisovatel Choderlos de Laclos (*1741), autor proslulého románu v dopisech Nebezpečné známosti, který byl úspěšně zdramatizován (Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy) a mnohokrát zfilmován, mj. i Milošem Formanem (pod názvem Valmont).
Před 235 lety, 8. 9. 1778, se narodil Clemens Brentano (†1842), německý básník a prozaik, spoluautor sbírky lidové poezie Chlapcův kouzelný roh, ze které pro své slavné písně často čerpal např. skladatel Gustav Mahler.
Před 140 lety, 8. 9. 1873, se narodil Alfred Jarry (†1907), francouzský spisovatel, autor proslulé hry Král Ubu, považované za předchůdce absurdního dramatu.
Před 70 lety, 8. 9. 1943, zemřel Julius Fučík (*1903), český komunistický novinář, kritik a překladatel, autor Reportáže psané na oprátce, popravený nacisty pro účast v odboji.
Před 185 lety, 9. 9. 1828, se narodil ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj (†1910), jedna z největších postav světové literatury. Narodil se v Jasné Poljaně ve staré aristokratické rodině. Studoval práva a orientální jazyky v Kazani, ale studia nedokončil. Pokoušel se hospodařit, pak bojoval na Kavkaze (podílel se na obraně Sevastopolu) a po roce 1855 cestoval po Evropě, kde si uvědomil zoufalou situaci své vlasti. Po návratu uplatňoval některé své názory v praxi (vzdělávání mužiků, neprotivení se zlu násilím a celkové nenásilí) a začal se věnovat psaní. Pro své názory byl považován za podivína, revolucionáře i kacíře (byl vyloučen z církve). Jeho vliv na vývoj ruské i světové literatury byl však obrovský. Dopisoval si např. i s T. G. Masarykem. Psal romány, povídky, dramata i eseje. Ústředními díly jsou tři rozsáhlé romány, které se dodnes těší velké popularitě a patří k nejlepším románům světové literatury: čtyřdílná epopej z napoleonských válek Vojna a mír (1869), společenský psychologický román Anna Kareninová (1877) a filozofický román Vzkříšení (1899). Dále napsal autobiografickou trilogii Dětství, Chlapectví, Jinošství, povídky Kozáci a Sevastopolské povídky, novely Hadži Murat, Smrt Ivana Iljiče nebo Kreutzerova sonáta a dramata Vláda tmy či Živá mrtvola. Mnohá jeho díla byla zfilmována, zdramatizována či se stala podkladem oper (Prokofjevova Vojna a mír, Cikkerovo Vzkříšení) nebo baletu (Anna Karenina Rodiona Ščedrina). Když se v roce 1901 poprvé udělovaly Nobelovy ceny za literaturu, bylo všeobecně očekáváno, že prvním laureátem se stane právě Tolstoj – nestalo se tak a ani v dalších letech se laureátem z nepochopitelných důvodů nestal. To však nic nemění na spisovatelově významu a velikosti; postavy jako Nataša Rostovová, Andrej Bolkonskij, Pierre Bezuchov, Anna Kareninová, hrabě Vronskij nebo Káťa Maslovová patří do galerie velkých literárních postav.
Před 115 lety, 9. 9. 1898, zemřel Stéphane Mallarmé (*1842), francouzský básník a esejista, který bývá řazen mezi prokleté básníky a je považován za představitele symbolismu. Jeho tvorba je symbiózou hudby, malířství a poezie – verše mají navodit hudebnost, grafické členění celé básně i jednotlivých veršů pak výtvarný dojem. Česky vyšlo například Faunovo pozdní odpoledne, sbírky Souhlas noci nebo Vtipné příběhy čili básně v próze.
Před 105 lety, 9. 9. 1908, se narodil italský básník a prozaik Cesare Pavese (†1950), autor románů Měsíc a ohně, Pablův příběh, Přítelkyně a Ďábel na kopcích, básnické sbírky Přijde smrt a bude mít tvé oči nebo lyrických dialogů Hovory s nymfou.
Před 110 lety, 11. 9. 1903, se narodil německý filozof a esejista Theodor Wiesengrund Adorno (†1969), autor Estetické teorie nebo díla Minima Moralia.
Před 70 lety, 12. 9. 1943, se narodil anglicky píšící kanadský spisovatel Michael Ondaatje, proslulý zejména románem Anglický pacient, oceněným Booker Prize, jehož filmová verze získala devět Oscarů; česky dále vyšly romány Sebrané spisy Billyho Kida, V kůži lva, Máme to v rodině, Anilin přízrak a Stůl v koutě.
Před 145 lety, 13. 9. 1868, se narodil český básník a spisovatel Otokar Březina (vl. jm. Václav Jebavý, †1929), který svým básnickým dílem završuje český symbolismus. Svou literární dráhu začínal jako konvenční realista, ale překvapil vyzrálou básnickou knihou Tajemné dálky. Po ní následuje kniha básní Svítání na západě. Nejabstraktnější knihou v Březinově tvorbě je sbírka Větry od pólu, poté následují sbírky Stavitelé chrámu a Ruce. Březinovo básnické dílo doplňuje kniha esejů Hudba pramenů a nedokončená esejistická kniha Skryté dějiny.
Před 90 lety, 13. 9. 1923, se narodil český básník a prozaik Miroslav Holub (†1998), povoláním lékař-imunolog, autor sbírek Achilles a želva, Jdi a otevři dveře, Kam teče krev, Beton, Události, Naopak, Syndrom mizející plíce aj. nebo cestopisných knih Anděl na kolečkácha Žít v New Yorku.
Před 85 lety, 13. 9. 1928, zemřel italský prozaik Italo Svevo (*1861), autor románů Život pana Alfonsa, Senilita a Vědomí a svědomí Zena Cosiniho; česky dále vyšel výbor Krátká sentimentální cesta a jiné povídky.
Před 35 lety, 14. 9. 1978, zemřel polský spisovatel Zenon Kosidowski (*1898), známý i u nás převyprávěním biblických příběhů v knihách Příběhy Mrtvého moře a Na počátku bylo slovo.
Před 400 lety, 15. 9. 1613, se narodil François de La Rochefoucauld (†1680), francouzský spisovatel, autor pamětí a slavných aforismů.
Před 75 lety, 15. 9. 1938, zemřel americký prozaik Thomas Wolfe (*1900), autor románu K domovu pohleď, anděle!
Před 10 lety, 15. 9. 2003, zemřel Josef Hiršal (*1920), český básník a překladatel, který tvořil se svou spolupracovnicí a partnerkou Bohumilou Grögerovou; společně napsali mj. třídílnou vzpomínkovou knihu Let let.
Před 125 lety, 16. 9. 1888, se narodil finský spisovatel Frans Eemil Sillanpää (†1964), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1939), autor románu Umírala mladičká.
Před 150 lety, 17. 9. 1863, zemřel Alfred de Vigny (*1797), francouzský básník, dramatik a prozaik.
Před 130 lety, 17. 9. 1883, se narodil americký básník William Carlos Williams (†1963).
Před 105 lety, 19. 9. 1908, se narodil finský spisovatel Mika Waltari (†1979). Již během studií přispíval do různých časopisů, pak cestoval, první knihu vydal už v roce 1925, první román, Velká iluze, napsal v roce 1927 v Paříži. O deset let později měl první velký úspěch s románem Cizinec přichází. Psal také detektivky, za druhé světové války působil jako novinář, pracoval pro finskou rozvědku a začal psát historické romány, které mu pak přinesly světový úspěch – dodnes jsou velmi populární i u nás, zejména ten nejslavnější, Egypťan Sinuhet z roku 1945, který se odehrává ve starověkém Egyptě. Další romány: Plavovláska, Krvavá lázeň, Šťastná hvězda, Temný anděl, Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, Jeho království, Nepřátelé lidstva. Waltari je ve světě nejznámějším finským autorem; jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků.
Před 150 lety, 20. 9. 1863, zemřel Jacob Grimm (*1785), proslulý německý autor pohádek, které psal spolu se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859).
Před 135 lety, 20. 9. 1878, se narodil americký spisovatel Upton Sinclair (†1968), autor románu Džungle, jedenáctidílné románové série Konec světa (za třetí díl, Dračí zuby, získal v roce 1943 Pulitzerovu cenu) nebo románu Olej, na jehož motivy vznikl oceňovaný film Až na krev.
Před 115 lety, 20. 9. 1898, zemřel německý spisovatel Theodor Fontane (*1819), autor románu Effi Briestová.
Před 50 lety, 20. 9. 1963, se narodil irský spisovatel Joseph O’Connor (bratr zpěvačky Sinéad O’Connor), autor historického románu Hvězda moří.
Před 40 lety, 23. 9. 1973, zemřel chilský básník Pablo Neruda (*1904), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1971), který si svůj pseudonym zvolil podle Jana Nerudy.
Před 135 lety, 24. 9. 1878, se narodil francouzsky píšící švýcarský prozaik Charles Ferdinand Ramuz (†1947).
Před 90 lety, 24. 9. 1923, se narodil český prozaik Ladislav Fuks (†1994), autor románů a novel Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady, Oslovení z tmy, Nebožtíci na bále, Obraz Martina Blaskowitze či Vévodkyně a kuchařka a pamětí Moje zrcadlo.
Před 145 lety, 25. 9. 1868, se narodil Jaroslav Kvapil (†1950), český básník a divadelník, dramaturg Národního divadla a šéf činohry Vinohradského divadla, manžel herečky Hany Kvapilové-Kubešové, autor libreta k Dvořákově opeře Rusalka.
Před 125 lety, 26. 9. 1888, se narodil T. S. Eliot (†1965), anglický básník, esejista, kritik a dramatik amerického původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1948). Narodil se v americkém St. Louis, studoval na Harvardu, pak pobýval v Evropě, studoval i v Oxfordu a roku 1916 se definitivně usadil v Anglii, kde se mj. stal redaktorem časopisu The Egoist, roku 1922 založil čtvrtletník The Criterion (hned v prvním čísle uveřejnil své nejslavnější dílo, báseň Pustá země) a roku 1927 se stal ředitelem nakladatelství Faber and Faber (téhož roku získal britské občanství). Byl vlivným kritikem, za svého života uveřejnil na pět set esejů (česky vyšel výbor O básnictví a básnících). Jeho básnické dílo není příliš rozsáhlé, avšak svým významem a vlivem na světovou poezii se mu máloco vyrovná. Vedle slavné Pusté země(česky též jako Pustina či Zpustlá země) jsou to zejména Píseň lásky J. Alfreda Prufrocka, Dutí lidé, Popeleční středaa Čtyři kvartety (česky vyšel výbor, zahrnující většinu básní, ve svazku Pustina a jiné básně v překladu Jiřího Valji v roce 1967). T. S. Eliot je také autorem pěti básnických dramat: Vražda v katedrále, Rodinné shromáždění, Koktailový večírek, Prokurista a Zasloužilý státník. Napsal také rozmarné básně Old Possum’s Book of Practical Cats, které se staly základem slavného muzikálu Cats (Kočky) Andrewa Lloyda Webbera (1981).
Před 20 lety, 26. 9. 1993, zemřela ruská exilová spisovatelka Nina Berberova (*1901), autorka životopisu skladatele P. I. Čajkovského a autobiografie Psáno kurzívou.
Před 210 lety, 28. 9. 1803, se narodil francouzský spisovatel Prosper Mérimée (†23. 9. 1870), autor novely Carmen, podle níž napsal Georges Bizet jednu z nejslavnějších světových oper.
Před 105 lety, 29. 9. 1908, zemřel brazilský spisovatel Joaquim Maria Machalo de Assis (*1839), autor pozoruhodného románu Posmrtné paměti Bráse Cubase.
Před 40 lety, 29. 9. 1973, zemřel anglo-americký básník Wystan Hugh Auden (*1907), považovaný za jednoho z největších básníků 20. století; u nás je jeho dílo bohužel málo známé.
Před 85 lety, 30. 9. 1928, se narodil Elie Wiesel, francouzsky píšící americký prozaik rumunského (židovského) původu, nositel Nobelovy ceny míru (1986); jeho nejznámějším dílem je autobiografická próza Noc.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora