Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Finské knihovny patří k nejnavštěvovanějším kulturním institucím. Paradoxní je, že v zemi, která tak miluje čtení a své knihovny velmi hojně využívá, patří školní knihovny ke skromně vybaveným. Velmi málo finských škol má dobrou knihovnu. Některé školy mají tu výhodu, že sídlí ve stejné budově jako veřejná knihovna a žáci ji mohou využívat. Většina školních knihoven má nevyhovující prostory a jejich fondy jsou zastaralé, vybavení IT je skromné, učitelé školní knihovny zpřístupňují žákům pouze o vybraných přestávkách. Školní knihovny nemají stanoven žádný rozpočet a musejí se spoléhat na finanč­ní prostředky, které škole zbudou. Studentská unie se snaží prosadit, aby byl dostatečný rozpočet na kvalitní akvizici dokumentů, aby byly školní knihovny příjemné a vybavené moderním nábytkem a aby zde působili informační specialisté. Například v Dánsku školský zákon zajišťuje existenci školních knihoven ve všech školách, ale ve Finsku to pouze doporučuje. Bohužel výsledky studií PISA nepotvrdily žádné vztahy mezi existencí dobrých školních knihoven a výsledky učení.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 1/2013, s. 22–24)

Projekt Archiv der Stimmen Státní a univerzitní knihovny v Drážďanech digitalizuje historické hudební nahrávky na šelaku z let 1896–1960. Digitál­ní nahrávky jsou volně přístupné on-line a nabídka je určena pro vědecké pracovníky, vzdělávání a pro milovníky hudby obecně. Projekt na digitalizaci šelakových hudebních záznamů potrvá 24 měsíců a započal v září roku 2012. Celkem bude digitalizováno 8500 šelakových záznamů se 17 000 nahrávkami. S výsledky projektu se mohou uživatelé seznámit na webových stránkách drážďanské knihovny (http://mediathek.slub-dresden.de). Charakteristickým rysem sbírky je vysoký podíl akustických záznamů, které vznikly do roku 1925 bez použití mikrofonu. Známé skladby jsou často interpretovány světoznámými hudebními hvězdami a projekt má významný přínos pro zachování audio-vizuálního dědictví. Důležitou součástí sbírky je kolekce malíře a grafika Paula Wilhelma, která čítá 4000 šelakových desek a je zaměřena na zpěváky konce 19. a pol. 20. století.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 6, Nr. 1/ März 2013, s. 16–18)

Rekvalifikaci pracovníků nigerijských knihoven pro digitalizaci dokumentů se věnuje Sdružení knihoven v Nigérii. Workshopy proběhly v letech 2007 až 2012 a byly zaměřeny na zlepšení práce s informačními a komunikačními technologiemi, které hrají zásadní roli v digitálním pracovním prostředí knihoven. Aktuální semináře nigerijského Sdružení knihoven se zaměřují na změnu v nabídce služeb knihoven, kdy knihovníci získávají nové dovednosti v souvislos­ti s masovou digitalizací dokumentů a jejich zpřístupňováním veřejnosti. Pracovníci knihoven se musejí vzdělávat, aby uspěli v digitální éře s nabídkou služeb. Nigerijské Sdružení knihoven má aktuálně 5000 členů a většina se rekvalifikačních kurzů účastní. Nejvíce zájemců je ze specializovaných a vysokoškolských knihoven a rekvalifikaci hradí stát. Velkým problémem země je nerovnoměr­ný přístup uživatelů k internetu a dalším informačním zdrojům, který se snaží vláda postupně zlepšit.

(IFLA Journal – Volume 39, Number 1, March 2013, s. 30–37)

Databáze orientálních rukopisů Státní knihovny v Berlíně je on-line (http://orient-digital.staatsbibliothek-berlin.de). Knihovna dlouhá léta orientální rukopisy ve svých katalozích vyhledává, rukopisy byly rozděleny podle jazykových skupin a katalogizovány byly již v 19. století. Ale teprve v roce 1957 vznikl dlouhodobý systematický projekt německé Akademie věd v Göttingenu na zpracování těchto dokumentů. Digitální databáze orientálních rukopisů byla uživatelům zpřístupněna až v letošním roce. Technickou podporu zajišťovala univerzita v Lipsku a od roku 2009 do databáze přibylo 460 nových rukopisů. Lipská univerzita měla velké zkušenosti s digitalizací islámských rukopisů, které byly digitalizovány v letech 2005–2007 (www.islamic-manuscripts.net). Uživatelé si mohou v této digitální knihovně prohlédnout například nejstarší islámské korány, jedinečné korejské rukopisy nebo hebrejské rukopisy z 15. století ze staré synagogy v Erfurtu. Velmi významné jsou stovky arabských rukopisů z Jemenu, dále jsou zde digitalizované indické, turecké, perské či kurdské dokumenty.

(Bibliotheks Magazin – No. 1/2013, s. 43–48)

Připravil ROMAN GIEBISCH