ČERVENEC

Před 235 lety, 2. 7. 1778, zemřel francouzský spisovatel a filozof švýcarského původu Jean-Jacques Rousseau(*1712), autor románu Julie aneb Nová Heloisa, pedagogického románu Emil aneb O výchově, filozofických spisů Rozprava o vědách a umě­ní, Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi či O společenské smlouvě nebo autobiografických Vyznání.

Před 90 lety, 2. 7. 1923, se narodila básnířka Wisława Szymborska (†2012), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1996); z jejího díla vyšly česky výbory V Hérakleitově řece a Konec a počátek a v jednom svazku sbírky Okamžik, Dvojtečka a Tady.

Před 30 lety, 2. 7. 1983, zemřel český spisovatel Vladimír Neff (*1909), autor románové pentalogie Sňatky z rozu­mu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj o osudech dvou pražských měšťanských rodů Bornů a Nedobylů, odehrávající se od poloviny 19. století až po druhou světovou válku, podle níž vznikly úspěšné seriály Sňatky z rozumu (1968) a Zlá krev (1986); dále napsal např. romány Třináctá komnata, Srpnovští páni, Trampoty pana Humbla nebo historickou trilogii ze 17. století Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka; je také autorem knihy Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias.

Před 130 lety, 3. 7. 1883, se v židovské rodině v Praze narodil Franz Kafka (†1924), německy píšící spisovatel, dnes jeden z nejproslulejších autorů světo­vé literatury. Za svého života však publikoval jen malý zlomek díla, vše ostatní vycháze­lo až po jeho předčasné smrti, a to zejména péčí jeho přítele Maxe Broda, který nedodržel Kafkovu prosbu, aby všechna jeho díla zničil. Naopak, dnes vedle povídek a románů čteme i Kafkovy deníky a korespondenci, především s jeho snoubenkou Felicí nebo s přítelkyní Milenou Jesenskou, ale ta­ké s rodinou a přáteli (např. právě s M. Brodem). Kaf­ka pracoval jako úředník a ve volném čase se věno­val psaní. Mnohá díla zůstala nedokončena, mezi nimi i nejznámější romány Proces a Zámek. Dále jmenujme např. román Nezvěstný (Amerika) či povídky Proměna, Venkovský lékař, Popis jednoho zápasu, Ortel, V kárném táboře a další. V letech 1997 až 2007 vyšlo jeho dílo poprvé kompletně česky (13 svazků spisů v Nakladatelství Franze Kafky).

Před 165 lety, 4. 7. 1848, zemřel francouzský spisovatel François-Auguste-René de Chateaubriand (*1768), autor novel Atala a René.

Před 480 lety, 6. 7. 1533, zemřel Ludovico Ario­s­to (*1474), italský básník, autor eposu Zuřivý Roland.

Před 120 lety, 6. 7. 1893, zemřel francouzský spisovatel Guy de Maupassant (*1850), autor slavné­ho, několikrát zfilmovaného románu Miláček a povídky Kulička.

Před 25 lety, 9. 7. 1988, zemřel Miloš Václav Kratochvíl (*1904), český prozaik, filmový scenárista, dramaturg a pedagog, autor románů a novel hlav­ně s historickou tematikou: Král oblé­ká halenu, Lásky královské, Pochodeň, Mistr Jan, Jan Žižka, Jan Želivský, Husitská kronika, Dobrá kočka, která nemlsá, Život Jana Amose, Matyášův meč, Osamělý rváč, Veronika, Komediant, Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech a dalších; ve filmu spolupracoval často s režisérem Otakarem Vávrou, a to i na adaptacích vlastních knih (husitská trilogie, Putování Jana Amose, Komediant, Veronika).

Před 85 lety, 10. 7. 1928, se narodil český básník Karel Šiktanc, zatím jediný dvojnásobný nositel Ceny Jaro­sla­va Seiferta (1989 a 2011), dále Státní ceny za literaturu (2000) a Ceny Magnesia Litera za sbírku Zimoviště (2004); autor básnických knih Adam a Eva, Český orloj, Jak se trhá srdce, Srdce své­ho nejez, Ostrov Štvanice, Hrad Kost, Šarlat, Váž­ná známost, Nesmír aj.

Před 95 lety, 14. 7. 1918, se narodil Ingmar Bergman (†2007), švédský divadelní, operní a filmový režisér, scenárista a spisovatel. Ač je znám především jako filmař – patří k nejvýznamnějším režisérům světové kinematografie –, zasáhl výrazně také do oblasti divadla a literatury a řadí se k předním švédským spisovatelům. Vedle dvou pozoruhodných autobiografií Laterna magi­ca a Obrázky přepsal do literární podoby množství svých scénářů; od poloviny 80. let už točil jen zřídka a pouze pro televizi a některé scénáře svěřil jiným režisérům (Dobrá vůle, Nedělňátka, Soukromé rozhovory, Nevěra). Jeho snímky Jako v zrcad­le, Pramen panny a Fanny a Alexander získaly Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Z dalších jmenujme Sedmou pečeť, Lesní jahody, Personu, Mlčení, Hodinu vlků, Hanbu, Hadí vejce, Šepoty a výkřiky, Scény z manželského života, Tváří v tvář, Podzimní sonátu či filmovou verzi Mozartovy Kouzelné flétny.

Před 10 lety, 15. 7. 2003, zemřel chilský spisovatel Roberto Bolaño (*1953), který se proslavil románem Divocí detektivové a po své předčasné smrti pak rozsáhlým románem 2666; česky dále vyšla novela Chilské nokturno a kniha fiktivních portrétů Nacistická literatura v Americe.

Před 240 lety, 16. 7. 1773, se narodil Josef Jungmann (†1847), český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel, mj. přeložil Miltonův epos Ztracený ráj.

Před 90 lety, 16. 7. 1923, zemřel český spisovatel Karel Klostermann (*1848) zaměřený na oblast Šumavy; představitel realismu a tzv. venkovské prózy, jehož sebrané spisy obsáhly přes čtyřicet svazků románů, povídek, črt, fejetonů a skic, i část soustavných pamětí; k nejznámějším dílům patří román Mlhy na blatech.

Před 10 lety, 16. 7. 2003, zemřela kanadská spisovatelka amerického původu Carol Shieldsová(*1935), autorka románu Deníky tesané do kame­ne, za který získala Pulitzerovu cenu, Národní kniž­ní cenu kruhu kritiků, kanadskou Governor General’s Award a nominaci na Man Bookerovu cenu; česky vyšel ještě román Ledaže.

Před 125 lety, 17. 7. 1888, se narodil Šmuel Josef Agnon (†1970), novohebrejský spisovatel původem z Haliče, později žijící v Izraeli, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1966); z jeho díla vyšel česky výbor Šátek a jiné povídky.

Před 120 lety, 19. 7. 1893, se narodil ruský básník, prozaik a dramatik Vladimir Majakovskij (†1930), zakladatel ruského futurismu, autor poém 150 000 000, Vladimír Iljič Lenin, Vojna a svět, Člověk, Miluji nebo Misteria Buffa či dramatu Štěnice.

Před 85 lety, 20. 7. 1928, se narodil český prozaik, dramatik a básník Pavel Kohout, autor řady románů a autobiografií (Z deníku kontrarevolucionáře aneb Životy od tanku k tanku, Bílá kniha o kauze Adam Juráček, Katyně, Nápady svaté Kláry, Kde je zakopán pes, Hodina tance a lásky, Konec velkých prázdnin, Sněžím, Hvězdná hodina vrahů, Ta dlou­há vlna za kýlem, Cizinec a Krásná paní, Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem aj.) a mnoha her i dramatizací (např. Zářijové noci, Taková láska, Třetí sestra, Válka s mloky, August August, august, Válka ve třetím poschodí, Pat aneb Hra králů, Ubohý vrah, Amerika, Život v tichém domě, Marie zápasí s anděly, Atest, Marast, Ruleta, Ecce Constantia, Kyanid o páté, Nuly, Malá hudba moci aj.); vedle Karla Čapka je zatím jediným českým dramatikem, jehož hra byla uvedena na Broadwayi (dramatizace povídky Leonida Andrejeva Ubohý vrah). Začínal jako přesvědčený komunista a autor budovatelské poezie, po roce 1968 se ale stal kritikem režimu a zakázaným spisovatelem, stál u zrodu Charty 77, v roce 1978 mohl odjet na roční pracovní pobyt do Vídně, návrat mu ale nebyl povolen a byl zbaven čs. občanství. Po roce 1990 se vrací do Prahy.

Před 80 lety, 20. 7. 1933, se narodil americký prozaik a dramatik Cormac McCarthy, nositel Národní knižní ceny za román Všichni krásní koně (1. díl tzv. Hraniční trilogie) a Pulitzerovy ceny za Cestu, autor předlohy k oscarovému filmu Tahle země není pro starý; dalšími romány jsou Strážce sadu, Vnější tma, Dítě Boží, Suttree, Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, Hranice a Města na planině (2. a 3. díl Hraniční trilogie). Všechny vyšly i v češtině, stejně jako hra Vlak Sunset Limited. Patří k nejvýznamnějším a nejlepším americkým spisovatelům druhé pol. 20. stole­tí.

Před 170 lety, 22. 7. 1843, se narodil český spisovatel Antal Stašek (†1931), autor románů O ševci Matoušovi a jeho přátelích či V temných vírech nebo povídek Blouznivci našich hor.

Před 125 lety, 23. 7. 1888, se narodil americký spisovatel Raymond Chandler (†1959), autor kriminálních románů s proslulou postavou soukromého detektiva Phila Marlowa, představitel tzv. drsné školy americké detektivky (např. Sbohem buď, lásko má, Dáma v jezeře, Sestřička, Vysoké okno, Loučení s Lennoxem).

Před 185 lety, 24. 7. 1828, se narodil ruský spisovatel, filozof, kritik, publicista a revolucionář Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (†1889), autor románu Co dělat?

Před 90 lety, 25. 7. 1923, se narodil český spisovatel Jaroslav Putík, autor románů Smrtelná neděle, Brána blažených, Muž s břitvou, Volný let voliérou, Proměny mladého muže, Plyšový pes aj.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora