MILADA PÍSKOVÁ milada.piskova@centrum.cz

Život Jiřího Cejpka byl naplněn tolika smysluplnými aktivitami, že nám ani dnes nepřipadá, že už není mezi námi. Dodnes vycházejí jeho knihy, vysoce oceňované a žádané, dodnes pracujeme s jeho učebnicemi a odbornými texty. Vzpomínáme na jeho vlídné a přátelské jednání.

S panem profesorem Cejpkem jsem se poprvé setkala na Slezské univerzitě v Opavě jako vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Znala jsem jeho práce, pár let před tím jsem měla na olo­mou­cké univerzitě výběrové přednášky z dějin knihovnictví, pracovala jsem totiž v knihovně olomouckého muzea. Podíval se na mne svýma bystrýma očima a zeptal se mě: „Proč neučíte na knihovnictví?“ Netušili jsme oba, že je to prorocká otázka. Za pár let, když už v Opavě nepůsobil, jsem se stala vedoucí oddělení knihovnictví na ústavu, který zakládal, a měla jsem možnost rozvíjet jeho odkaz.

Pan profesor Cejpek byl člověk statečný, mimořádně pracovitý, vstřícný a laskavý. Jeho životní cesta nebyla jednoduchá, užil si „radostí“ normalizace, kdy přišel o práci na vysoké škole, přitom vždy dokázal zabezpečit svoji rozrůstající se rodinu. Nenechal se otrávit a od knihovnictví odehnat.

Prof. Jiří Cejpek, CSc., se narodil v Jevíčku 20. února 1928. Byl absolventem Univerzity Karlovy v Praze, kde po studiích profesně také zakotvil, stal se knihovníkem Studijního lidovýchovného ústavu FF UK. Od roku 1956 vyučoval na Katedře knihovnictví a vědeckých informací. V roce 1968 byl jmenován docentem. Politické události roku 1968 zasáhly do jeho života takovým způsobem, že musel odejít z univerzity a působil pak na Slovensku ve Slovenské technické knihovně. Teprve po sametové revoluci se znovu vrací na Univerzitu Karlovu. V letech 1990 až 1994 zde vedl Katedru knihovnictví a informací FF UK. Byl jmenován vysokoškolským profesorem, v roce 1997 emeritním profesorem Univerzity Karlovy.

Od roku 1991 působil na Slezské univerzitě v Opavě. Vychoval několik generací knihovníků. Patřil k největším odborníkům na dějiny knihoven a knihovnictví, informační vědu a praktické potřeby knihoven. Stal se uznávanou osobností ve svém oboru, žádaným expertem v nastupující informační společnosti. Angažoval se v profesních i společenských knihovnických organizacích, byl spoluzakladatelem Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Pracoval ve Vědecké radě FF UK, byl vedoucím Komise pro vysokoškolské knihovny při Radě vysokých škol v ČR, členem České informační společnosti, působil v řadě dalších českých i zahraničních organiza­cí. Spolupracoval mj. se španělskou profesorkou Emilií Curras, uznávanou odbornicí na informační vědu světového jména. Podílel se na inovaci Parlamentní knihovny ČR v Praze. Byl řešitelem řady výzkumných úkolů, pracoval v redakčních radách knihovnických časopisů (např. Národní knihovna).

Profesor Cejpek je autorem více než tří desítek knižních publikací a dalších tří set titulů vědeckých prací, uveřejňovaných u nás i v zahraničí (Polsko, Německo, Dánsko, Itálie, Austrálie aj.). Jeho knihy patří k základním zdrojům informací o knihovnictví a informační vědě (Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví, Úvod do informatiky, Knihovnictví a informační studia, Úvod do právní informatiky, Informační systémy a školství, Architektura knihoven v historickém vývoji, Terminologický slovník knihovnický a bibliografický aj.). Českou knihu a knihovnictví popularizoval také v relacích Čs. rozhlasu v Praze. Jeho práce byla oceněna i několika vyznamenáními, např. roku 2000 Cenou Z. V. Tobolky.

V závěru života trpěl Jiří Cejpek nevyléčitelnou chorobou, přesto si splnil své veliké přání, navštívil obnovenou slavnou Alexandrijskou knihovnu. Podílel se také na nové verzi etického kodexu českého knihovníka. V posledním roce svého života ještě stačil vydat další knihu týkající se informační vědy (Informace, komunikace a myšlení).

Prof. Jiří Cejpek, CSc., zemřel 26. prosince roku 2005 ve věku 77 let. Jeho život byl příkladem pracovitého člověka, který po sobě zanechal vědecký i lidský odkaz, ze kterého bude čerpat ještě řada generací knihovníků, informatiků a pedagogů.