KLÁRA HOUŠKOVÁ k.houskova@centrum.cz

Z vlastní zkušenosti vím, že děti rády stále něco sbírají. Sama jsem nebyla jiná.

Chtěla bych vám proto dát tip na aktivitu s dětmi, kterou jsme vymysleli v Městské knihovně v Neratovicích a která je mezi dětmi oblíbená, a to tvorba, sbírání a vyměňování kartiček o knize, kterou přečetly. Osvědčil se nám malý formát 5 x 9 cm, kam se většinou kupodivu vejde ve zkratce vše, co děti potřebují o knize výtvarně vyjádřit, včetně uvedení jejího názvu a autora; dozadu na kartičku se každý její tvůrce podepíše. Zkušebně jsme je začali vyrábět ve čtenářském klubu. Děti to docela chytlo a hned si je začaly vyměňovat. Bavilo to i větší děti z 5.–6. tříd. Dokonce k nám pak zavítala jedna paní učitelka, které se nápad zalíbil a chce ho použít i ve třídě jako doplněk ke čtenářskému deníku.

Vymysleli jsme k tomu pár jednoduchých základních pravidel tak, aby hra děti neodradila, necítily se moc svazovány, ale bavila je:

1. Kartička musí být ručně vyrobená (každá je originál!) za použití nejrůznějších výtvarných technik, jako je např. koláž, mozaika apod.

2. Kartička je dílem dítěte, ne rodičů.

3. Kartička může být i na knihu, kterou má čtenář doma, a tak nemusí být nutně z knihovny.

4. Kontrolu kartičky provede knihovna. Její razítko na rubu pak potvrzuje, že zde byla  zkontrolována, že kniha existuje a také je odsouhlasena výtvarná úroveň kartičky. Tím se zároveň zdůrazní role knihovny, protože odtud hra pochází!

5. Všechny kartičky si jsou rovny, ale v knihovně je třeba s citem rozlišit, jakou si s ní dal čtenář-autor práci.

Moje původní představa byla, že by se kartičky daly sbírat ve více knihovnách a třeba časem i uspořádat sběratelské burzy, nějaká výměnná setkání aj. Děti si tak kromě výtvarné a sběratelské aktivity mohou i vzájemně doporučovat knihy, které je zaujaly. Těším se na vaše případné ohlasy a názory. Budete-li mít další nápady na vylepšení téhle hry, podělte se, prosím, s námi!