JITKA ŠTĚRBOVÁ sterbova@szmo.cz

Slezské zemské muzeum je pomyslnou branou do Slezska. Jeho zájem sahá od živé i neživé přírody přes prehistorii, historii až k dějinám umění, a to především v oblasti českého Slezska, severní a severovýchodní Moravy. Slezské zemské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Se svými 2 400 000 sbírkovými předměty je třetím největším muzeem v ČR, s historií sahající až do roku 1814 je nejstarším veřejným muzeem na území dnešní České republiky. Se stejným rokem je spojen i vznik muzejní knihovny.

Knihovna SZM je dnes moderní veřejnou knihovnou, která poskytuje základní knihovní, informační a reprografické služby odborné i laické veřejnosti a zaměstnancům muzea. Fond, který obsahuje kolem 300 000 svazků, je tvořen jednak společenskovědnou literaturou – historie, dějiny umění, národopis, archeologie, numismatika, filozofie, sociologie, divadlo a hudební věda, a dále přírodovědnou literaturou – botanika, zoologie, dendrologie, entomologie, mine­ralogie a paleontologie. Kromě toho jsou zde zastoupeny také vzácné knižní fondy, které mají charakter sbírek – fondy starých tisků a fond Silesiak českých, polských a německých, který je v rámci knihoven ČR zcela ojedinělý a svým složením a obsahem pokrývá celou oblast historického Slezska. Dále je zde rozsáhlý fond novin a časopisů, celkem 8490 titulů, z nichž nejvzácnější jsou regionální noviny vycházející od poloviny 19. století.

Knihovna Slezského zemského muzea navazuje na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem. Muzeum i s knihovnou byly tehdy svěřeny do péče opavského gymnázia a měly sloužit hlavně potřebám studující mládeže. Knihovní fondy rostly díky darům slezské šlechty. V roce 1859 získala knihovna právo povinného výtisku všech knih a periodik vydávaných na území rakouského Slezska a toto právo si udržela až do roku 1935. V průběhu osvobozovacích bojů v dubnu 1945 knihovna vyhořela. Z téměř 46 000 svazků se zachránilo jen několik desítek rukopisů a starých tisků. Po válce se začala budovat nová muzejní knihovna, která vznikla spojením zbytků knihoven jednotlivých opavských muzeí, z konfiskátů zrušených německých školních knihoven, institucí a spolků i z pozůstalostí někdejších muzejních pracovníků a významných regionálních osobností. Doplňování knižního fondu se zaměřilo především do oblasti literatury pří­rodovědné a uměleckohistorické. V roce 1958 byla ke Slezskému zemskému muzeu převedena knihovna Památníku Petra Bezruče obsahující bohaté fondy literárněvědné a beletristické, které dokumentují literární vývoj oblasti severovýchodní Moravy a Slezska. V roce 1990 získalo muzeum v souvislosti se zrušením bývalého Muzea revolučních bojů v Ostravě jeho knihovní fond čítající zhruba 30 000 svazků literatury z oblasti novodobé historie a dějin vojenství.

Záhy po konci války, ještě v roce 1945, se v Opa­vě začala budovat nová vědecká knihovna – Slezská studijní knihovna. Její fondy byly vytvářeny ze zaniklých veřejných a spolkových knihoven a ze zrušených knihoven klášterních. Zvláště velká pozornost byla od počátku věnována shromažďování Silesiak, společenskovědní a zejména historické literatury. V roce 1950 byla knihovna sloučena se Slezským studijním ústavem, od roku 1958 Slezským ústavem Československé akademie věd. V roce 1993 byl Slezský ústav spolu s knihovnou sloučen se Slezským zemským muzeem.

V roce 1995 byly organizačně dosud samostatné knihovny – knihovna Slezského zemského muzea a knihovna Slezského ústavu – spojeny a nově utvořená Ústřední knihovna SZM byla organizačně zařazena jako součást Slezského ústavu SZM. Od roku 2010 je knihovna samostatným muzejním pracovištěm, od roku 2012 pod názvem Knihovna Slezského zemského muzea.

Slezské zemské muzeum spravuje několik expozičních budov a areálů v Opavě a jejím okolí. Knihovna Slezského ústavu sídlila v Paláci Razumovských, knihovna Slezského zemského muzea v Janottově vile, a to i po jejich organizačním sloučení v roce 1995. Obě budovy byly vícefunkční, studovny a depozitáře tvořily pouze část jejich využití. Kromě těchto dvou budov byly knihovní fondy uloženy ještě v dalším objektu.

Janottovu vilu nechal v roce 1870 postavit opavský velkoobchodník a zakladatel cukrovarnictví ve Slezsku Josef Janotta. Vila sloužila jako obytný dům, během let rodina provedla rozsáhlou přestavbu i menší adaptační práce. V roce 1946 byla vila přizpůsobena pro potřeby Slezského zemského muzea, prováděly se zde výstavy, sídlilo ředitelství muzea a muzejní knihovna. V letech 1973–1974 proběhla generální oprava budovy. Během dalších let pak chátrala s výjimkou opravy střechy v roce 2005. V roce 2010 bylo ředitelství muzea, ekonomický a pro­vozní úsek vystěhovány z Janottovy vily, v budově zůstala pouze muzejní část knihovny, tj. přibližně 50 000 svazků. Vedením muzea bylo rozhodnuto budovu, která se nacházela ve špatném technickém stavu, kompletně rekonstruovat a přestavět plně pro potřeby knihovny.

Pro rekonstrukci knihovny se Janottova vila uzavřela na konci prosince roku 2011. Během ní došlo k výměně oken a dveří, byly restaurovány některé historické prvky, vstupní dveře, vitrážové okno a světlíky, zrestaurován byl i unikátní dřevěný strop v badatelně – objevený až při stavebních pracích. Opravena byla také fasáda budovy, u které byl průzkumem barevných vrstev zjištěn a použit stejný barevný odstín jako při stavbě budovy v roce 1870. Zároveň byly vybudovány nové depozitární prostory vybavené prachotěsnými kompaktními regály, síťovými rozvody a žaluziemi pro eliminaci denního osvětlení. V depozitářích je průběžně sledována a regulována teplota a vlhkost požadovaná pro uložení knih, nejen těch vzácných sbírkových, ale i běžných knihovních fondů. Nově byl vybudován bezbariérový vstup a výtah.

Knihovní fond byl stěhován ve dvou etapách. V první etapě v červnu 2012 byl vlastními silami knihovníků stěhován fond uložený přímo v budově, asi 50 000 svazků, ve druhé etapě v prosinci 2012 pak fond z jiných budov stěhovací firmou ve spolupráci s knihovníky, kolem 200 000 svazků. Knihovní fondy umístěné v různých budovách jsou nyní pohromadě, jsou ucelené číselné řady. Nejvíce využívaný fond Silesiak byl uložen vedle badatelny.

Knihovna SZM je knihovnou prezenční s vázaným výběrem. Nové uspořádání knihovního fondu umožňuje čtenářům obdržet požadovanou literaturu bez dlouhého čekání. Knihovna buduje on-line katalog, který obsahuje přibliž­ně 110 000 záznamů, retrokatalogizace je hlavní prioritou její práce. Část fondu nezpracovanou on-line je možné vyhledávat v lístkových katalozích.

Náklady na rekonstrukci knihovny činily zhruba 20 milionů korun. Převážná část finan­č­ních prostředků byla poskytnuta Ministerstvem kultury ČR. Generální oprava budovy byla podle projektu společnosti ADAM architects, s. r. o, Brno realizovaná Beskydskou stavební, a. s., Třinec.

Dne 7. 1. 2013 byla knihovna slavnostně otevřena. Půjčování pro veřejnost probíhá v rámci badatelských dní (ve středu od 12:00 do 15:30 a ve čtvrtek od 8:00 do 15:30 hodin). V rekonstruované budově mají návštěvníci knihovny příjemné prostředí a profesionální zázemí pro své studium, knihovní fondy ideální podmínky pro uložení a pracovníci knihovny příjemné prostředí ke své práci. Zároveň se budova stala, vedle nedávno rekonstruované Historické výstavní budovy, chloubou Slezského zemského muzea a ozdobou Opavy.

Foto M. Feretová a L. Wünsch