SVĚTLANA KNOLLOVÁ svetlana.knollova@nkp.cz

Předkládaný článek neaspiruje na zevrubnou analýzu problematiky elektronických knih jako takových, spíše se v něm jedná o seznámení čtenářů se zkušenostmi Národní knihovny ČR (dále jen „NK“) v oblasti získávání elektronických vědeckých publikací.

Především bychom si měli odpovědět na otázku, proč potřebujeme zahraniční vědeckou literaturu a zda by nám, potažmo našim čtenářům, nestačila vědecká literatura v češtině, ať už originální, nebo překlady z cizích jazyků.

Ačkoli význam studia originálních děl zahraniční vědy se zdá být nabíledni, stále existují čtenáři, kteří se přiklánějí ke studiu spíše v mateřštině a z cizích jazyků jsou schopni a ochotni používat pouze prameny v angličtině. Taková jednostrannost vede k tomu, že část studující mládeže se z různého důvodu nedostane k jazykově a názorově různorodým zdrojům, nemá možnost jejich fundované analýzy, a tudíž si neumí vytvořit vlastní pohled na svět, a je lehce ovlivnitelná momentálními trendy. Proto je tak důležité, aby knihovny mohly nabízet širokou škálu zahraničních pramenů a snažily se o jejich pravidelnou propagaci mezi čtenáři. V tomto kontextu není tak zásadní forma (tištěná nebo elektronická) jako obsah – hlavně, aby četli.

V dnešní době zažívají elektronické zdroje velký boom, především kvůli jejich snadnější dostupnosti: pokud jsou elektronické knihy součástí nabídky knihovny, nemusí čtenář chodit do budovy. Stačí se přihlásit z domova na knihovních stránkách a studovat on-line nebo dokonce stáhnout obsah vybrané knihy na vlastní čtecí zařízení a být po určitou dobu naprosto nezávislý na internetu, případně i na elektrické energii ze sítě.

Již od 90. let stále narůstá nabídka velkých databází elektronických publikací. Původně se vydávaly na pevných nosičích – byly to plné texty především v angličtině a němčině, ale i v jiných jazycích; vyšly, například, kolekce anglické poezie 19. století, německé filozofie 18. století, sebrané spisy některých klasických autorů apod. Postupně se přecházelo na on-line režim až do aktuálního stavu, kdy se elektronické publikace na pevných nosičích vydávají jen vzácně.

V dnešní době je v katalozích světových akademických nakladatelství samozřejmostí nabídka elektronických verzí vydávaných titulů jak jednotlivě, tak i v rámci nabídkových balíčků podle oborového zaměření. Současně i celá řada distributorských společností nabízí velké databáze obsahující akademickou literaturu těch nakladatelství, s nimiž má uzavřené dohody. Cena jednot­livých elektronických akademických publikací s licencí pro jednoho uživatele většinou odpovídá ceně tištěné vázané verze konkrétního titulu. Případné rozšíření licence zákonitě zvyšuje cenu publikace. V rámci ročního předplatného celých databází může být rozpočítaná cena jednotlivých elektronických publikací nižší, ale subskripce předpokládá určité omezení: do obsahu databáze nesmí zákazník zasahovat ani ovlivňovat měsíční aktualizace (odstranění jedněch a přidání jiných titulů). Může se tak stát, že část titulů čtenáře nezaujme a zůstane nevyužitá.

V posledních letech na jedné straně každoročně narůstá cena jednotlivých e-publikací (ale i těch klasických), a tím i cena souvisejícího ročního předplatného souborů elektronických knih a také DPH, zatímco na straně druhé se snižují akviziční rozpočty knihoven. To nutí knihovníky hledat další cesty pro ještě efektivnější vynakládání finančních prostředků na akvizici.

V prosinci 2010 vyšel v americkém časopise Computers in Libraries, Vol. 30, No. 10 článek Dicka Kasera Ebook Update and Outlook: Considering Your Digital Collection Strategies, kde se objevuje zmínka o pilotním projektu knihovníků University of California-Irvine (UCI) pojednávající o novém modelu přístupu k e-knihám (patron-initiated access), který je bezprostředně ovlivněn uživatelem. Během půlročního experimentu nabídli knihovníci UCI svým čtenářům přístup ke všem novým e-knihám univerzitních nakladatelství v Oxfordu, Cambridgi a Chicagu – jak přes katalog knihovny, tak i na platformě MyiLibrary. Čtenáři mohli prohlížet e-publikace bez omezení, ale knihovna zaplatila pouze tituly, které byly konzultovány třikrát.

Koncem května 2011 se na webových stránkách The scholarly kitchen objevil zajímavý rozhovor s Rickem Andersonem z knihovny J. Willard Marriott na Univerzitě v Utahu o prvních zkušenostech s modelem akvizice řízené uživatelem What Patron-Driven Acquisition (PDA) Does and Doesn’t Mean: An FAQ¹. Článek vyvolal velkou diskusi ohledně využívání nového modelu PDA ve srovnání s běžnou roční subskripcí databází elektronických knih nebo periodik, včetně cenové politiky v obou případech a důležitosti PDA v případě nutnosti okamžitého uspokojení čtenářského požadavku.

Myšlenka adresné akvizice e-publikací nás zaujala v Národní knihovně natolik, že jsme začali usilovně pátrat po distributorovi, který by nám umožnil vyzkoušení nového akvizičního modelu na našich čtenářích. Nabídka přišla od distributorské firmy EBSCO², která v roce 2011 připravovala technické zázemí pro spuštění aplikace PDA – Patron Driven Acquisition (akvizice řízená uživatelem), takže v první polovině roku 2012, konkrétně začátkem dubna, odstartovali pracovníci akvizice a služeb Národní knihovny kvalifikovaný výběr publikací z databáze EBSCO pro zahájení projektu. Databáze obsahuje tituly nasmlouvaných světových akademických nakladatelství, jejichž pouhé vyjmenování by zabralo více než stránku. Z druhé strany je nutné poznamenat, že tito nakladatelé nenabízí pro PDA veškerou svou produkci; některé elektronické tituly je možné získat pouze přímým nákupem. V určitých případech může nakladatel svou publikaci z nabídky PDA též stáhnout.

Jelikož jsme neměli žádný zvláštní rozpočet pro vyzkoušení nového akvizičního modelu, výběr elektronických publikací byl omezen financemi – museli jsme se vejít do běžného rozpočtu zahraniční akvizice pro elektronické přístupy. Z tohoto důvodu bylo v první etapě vybráno 69 titulů v osmi souborech, které pak byly sloučeny do jednoho. Během krátké doby jsme dostali nabídku stáhnout ze stránek OCLC soubor bibliografických záznamů, odpovídajících vybraným titulům, které se posléze mohly naimportovat do katalogu NK. Díky pružnosti kolegů z různých útvarů NK dostali již začátkem května čtenáři přístup k vybraným e-publikacím jednak přes katalog NK, jednak přes její rozhraní na stránkách EBSCO. Co se týče propagace projektu, uživatelé NK byli pouze upozorněni na přístup k novým elektronickým publikacím, aniž by znali podmínky projektu, aby jejich případný zájem o knihy byl skutečný a nezaujatý.

Pilotní projekt akvizice elektronických publikací řízené uživatelem – model PDA mohl být zahájen. Distributor nastavil podmínky využití elektronických pramenů tak, že vyhledávání a studium jednotlivých titulů probíhá naprosto bez poplatků do té doby, než uživatel vyhoví aspoň jednomu z následujících požadavků, při nichž se publikace považuje za nakoupenou:

•   čtenář prohlíží knihu 10 a více minut během jednoho přihlášení,

•   čtenář prohlíží 10 a více stránek knihy během jednoho přihlášení,

•   čtenář stáhne, vytiskne nebo pošle e-mailem jakoukoli část e-knihy.

Takto nastavené podmínky zamezují náhodnému výběru knihy, ale samozřejmě ho nemohou úplně vyloučit.

Během roku 2012 byly do původního souboru PDA přidány další jednotlivé publikace podle čtenářských návrhů, takže ke konci roku celkový počet publikací připravených pro aktivní seznam PDA dosáhl osmdesáti. Z tohoto počtu do poloviny prosince minulého roku odpovídalo podmínkám nákupu 30 titulů, které pak byly distributorem fakturovány. Licenční podmínky u knih získávaných v rámci projektu PDA jsou nastaveny podle modelu „jeden uživatel současně“ s možností rozšíření licence v případě nadprůměrného čtenářského zájmu, který se hodnotí na základě pravidelných statistik využívání již nakoupených publikací (počet úspěšných přístupů, počet stahování a přístupů zamítnutých pro velký zájem – „turnaways“). Licence pro jednoho uživatele předpokládá, že pokud čtenář má otevřený elektronický obsah on-line nebo ho stáhne na určitou dobu do svého čtecího zařízení, nikdo jiný se k tomuto obsahu nedostane. Filozofie využívání elektronické knihy s takovou licencí je vlastně velmi podobná půjčování tištěné knihy.

Ke konci prosince jsme připravili pro čtenáře novou nabídku padesáti elektronických publikací, z nichž byl vytvořen další soubor PDA, který se zaktivoval na začátku ledna 2013. V lednu letošního roku vybrali čtenáři další čtyři publikace. Do stávajícího seznamu je kdykoli možné přidávat další tituly z nabídky distributora.

Na první pohled se může zdát, že počet takto nakoupených elektronických knih je nepatrný, ale jak bylo napsáno výše, pilotní projekt se uskutečňuje v rámci běžného (velmi nedostačujícího) akvizičního rozpočtu, proto již zařazení publikací do souborů PDA je striktně omezeno stávajícími finančními podmínkami. Jak je patrno ze statistik PDA, čtenáři konzultují elektronické obsahy jak z rozhraní NK na stránkách EBSCO, tak je i vyhledávají přes on-line katalog NK, což je v tom druhém případě zvlášť obdivuhodné, když porovnáme skromný podíl elektronických publikací ze souborů PDA v katalogu čítajícím více než dva miliony záznamů.

Začátek projektu PDA hodnotíme velice pozitivně, protože se cíleně zaměřuje na konkrétní požadavky čtenářů NK, a tím zefektivňuje vynakládání finančních prostředků v oblasti získávání elektronických publikací.Důležité také je, že můžeme velmi rychle vyhovět případnému čtenářskému zájmu o určitou knihu: pokud kniha je přítomná v databázi distributora, je reálné ji podle našich zkušeností nabídnout čtenáři do tří pracovních dnů včetně odpovídajícího záznamu v katalogu NK. Do budoucna by tento způsob uspokojování čtenářských požadavků mohl aspoň částečně nahradit klasickou meziknihovní výpůjční službu; ostatně platforma pro krátkodobé zapůjčení zahraničních elektronických publikací se již připravuje i pro českého uživatele.

NK vyzkoušela model PDA jako první v republice. Celkově ve světě má program PDA kolem 400 až 600 institucí (podle údajů v příspěvku na webu Josepha Esposita Sizing the Market for Patron-Driven Acquisitions [PDA]³ od 8. května 2012). Přičemž většina z těchto institucí využívá PDA pro akvizici e-knih, menší část pak pro tištěné verze nebo pro kombinaci obou verzí. PDA je jev charakteristický především pro akademické knihovny, proto je tak velký podíl univerzitních nakladatelství zúčastněných v tomto projektu.⁴

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že by bylo vhodné, aby se nákup prostřednictvím modelu PDA stal součástí strategie akvizice zahraničních elektronických knih v NK spolu s multilicenčním předplatným velkých databází akademických elektronických publikací a nákupem jednotlivých e-publikací příručkového charakteru.

ODKAZY:

1 http://scholarlykitchen.sspnet.org/2011/05/31/what-patron-driven-acquisition-pda-does-and-doesnt-mean-an-faq/

2 Model PDA se později objevil i v nabídce některých dalších společností, např. ebrary.

3 http://scholarlykitchen.sspnet.org/2012/05/08/sizing-the-market-for-patron-driven-acquisitions-pda/

4 Tamtéž.