Main content
INSPIRACE: Podpora rozvoje obecních knihoven v Jihomoravském kraji
MONIKA KRATOCHVÍLOVÁ Monika.Kratochvilova@mzk.cz
V roce 2019 si připomeneme sté výročí prvního knihovního zákona, který zahájil novou etapu v rozvoji veřejného knihovnictví v Československé republice. Jeho zásluhou máme dodnes nejhustší síť knihoven na světě, což dokládá nejen úctyhodnou tradici čtenářství, ale také osvícenost představitelů měst a obcí, kteří si uvědomují, že veřejné knihovny jsou důležitou součástí kulturní infrastruktury, místem, které má potenciál pozitivně ovlivňovat život lidí v dané lokalitě.
Mezi kraji zaujímá jedno z předních míst v počtu knihoven Jihomoravský kraj, přičemž jejich největší počet se nachází v obcích do 3000 obyvatel (více jak 93 %). Zejména v menších obcích se však knihovny potýkají s nedostatečnými prostory, omezenými či žádnými prostředky na nákup knihovního fondu a mnohdy zastaralým vybavením.
Na jaře 2016 iniciovala Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně celostátní dotazníkové šetření Průzkum prostorového a technického vybavení veřejných knihoven, jehož výsledky přinesly alarmující zjištění zejména u knihoven v obcích do 5000 obyvatel (viz Čtenář. 2017, roč. 69, č. 3, s. 83–87 a č. 4, s. 130–135). Pouze jedna pětina z nich disponuje dostatečným prostorovým zázemím.
- až 43 % nemůže realizovat, či pouze v omezené míře, aktivity pro dětské návštěvníky,
- až 88 % nezaznamenalo v posledních dvaceti letech žádnou investiční akci,
- až 51 % nemá zajištěn bezbariérový přístup.
Na otázku, jaké prostory v knihovně postrádáte, bylo nejvíce alarmující zjištění chybějícího prostoru pro práci s dětmi (47 %), absence dětského koutku (39 %), omezených prostor pro půjčování (35 %) a pro kolektivní akce (35 %).
Je obecně známo, že prostředí má velký vliv na formování a utváření osobnosti a že patří mezi důležité faktory, které spolurozhodujím o tom, jak se budeme v daném místě cítit a zda se do něj budeme rádi vracet. Pokud obecně deklarujeme knihovny jako důležitá místa podporující rozvoj čtenářství, nelze odhlížet od prostředí, v jakém se tato klíčová dovednost rozvíjí a bude rozvíjet. Finanční rozpočty většiny obcí neumožňují vyčlenit dostatek prostředků na obnovu a modernizaci knihoven, ačkoli právě knihovny bývají v mnoha případech jediným obecním kulturním zařízením.
S příkladným počinem hodným následování přišel v roce 2016 Jihomoravský kraj, který vyhlásil v rámci dotačního Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje nový dotační titul pro obecní knihovny v obcích do 3000 obyvatel. V mezikrajském srovnání se jedná o výjimečnou podporu veřejných obecních knihoven, které tak dostaly po několika letech šanci modernizovat svoje interiéry a stát se oblíbenými a vyhledávanými místy.
V roce 2016 bylo schváleno 142 žádostí v celkovém objemu 5,047 milionu korun. Také v roce 2017 vyčlenil Jihomoravský kraj na tento dotační titul 5 milionů korun. Mezi uznatelné výdaje mohli žadatelé zahrnout například počítačové vybavení, čtečky, tiskárny, skenery, rozmnožovací stroje, softwarové vybavení, mobiliář a regály. Oproti předcházejícímu roku nebyla zařazena položka na drobné stavební práce zahrnující například výmalbu, což mohlo být důvodem menšího počtu žadatelů i nižší požadované částky.
Mezi přednosti vyhlášeného dotačního titulu patří možnost opakovaného podávání žádostí, čehož v letošním roce využilo až 40 % žadatelů. Další výhodou je možnost podání další žádosti v některém z ostatních pěti vyhlášených dotačních titulů v rámci Programu rozvoje venkova.
K častým argumentům proti investičním i neinvestičním výdajům na modernizaci knihoven je pokles výpůjček a návštěvnosti knihoven. Pokles fyzických návštěv v knihovnách a pokles fyzických výpůjček patří obecně k celosvětovým trendům. Neplatí však v případě, kdy začneme sledovat návštěvnost po dílčích entitách. S postupnou proměnou knihoven v komunitní a vzdělávací centra lze zaznamenat početní nárůst návštěvníků kulturních a vzdělávacích akcí, který má vzestupnou tendenci, a s ohledem na vzrůstající požadavky uživatelů, kteří právem očekávají od svých knihoven nabídku vzdělávacích volnočasových aktivit, lze očekávat jejich nárůst i do budoucna.
Mezi žadateli byl zájem o vyhlášený dotační titul zejména ze strany obcí do 1000 obyvatel, přesto jsou mezi žadateli také obce do 3000 obyvatel. Žadatelé v obcích 1001–3000 obyvatel: 2016 – 29 žádostí; 2017– 36 žádostí.
Za první dva roky využilo dotační titul Obecní knihovny celkem 244 obcí, což zatím není ani polovina oprávněných potenciálních žadatelů (v roce 2016: 22,6 % obcí a v roce 2017: 16,2 % obcí do 3000 obyvatel). Jedním z žadatelů, kteří o vyhlášený dotační titul žádali opakovaně, byl také městys Křtiny. Zásluhou krajské dotace a s přispěním obce se podařilo vybudovat knihovnu, která v letošním roce obdržela prestižní ocenění Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2017. V historii soutěže se jedná již o třetí knihovnu v Jihomoravském kraji, která toto významné ocenění obdržela.
Jihomoravský kraj může být právem hrdý na svoje obecní knihovny, které se tak s podporou krajských finančních prostředků stávají moderními komunitními a vzdělávacími centry svých měst a obcí.