Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ

V nové rubrice, kterou plánujeme připravovat minimálně každé dva měsíce, chceme upozornit na zajímavé příspěvky z oblasti knihovnictví, knihovědy, informační vědy a příbuzných oborů publikované v posledním období v neknihovnickém tisku. Budeme rádi, když vás takový přehled zaujme a případně „naviguje“ na celý text článku v uvedeném periodiku, pokud unikl vaší pozornosti.

Centrální portál knihoven

V článku autorka a zároveň koordinátorka tohoto projektu Bohdana Stoklasová informuje o vzni­ku Centrálního portálu českých knihoven (CPK) – knihovny.cz. Tento portál by měl zajišťovat jednotný přístup do systému pro knihovníky i uživatele knihoven. Knihovny, které se budou spolupodílet na portále, budou muset vytipovat důležité zdroje, volit optimální nástroje pro jejich integraci a zpřístupnění, hledat cesty pro sdílení uživatelských entit aj. Do roku 2015 by měl být portál zprovozněn a nasazen do knihoven jevících o něj zájem, do roku 2020 do všech knihoven. CPK je spjat s Koncepcí rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015, zvláště s cílem šest. Formálně CPK zastřešuje Knihovna Akademie věd. V současné době je v České republice více než 6000 knihoven poskytujících veřejné služby různé úrov­ně. Kvalitní a komplexní služby nabízejí především knihovny ve velkých městech. Díky CPK by měli mít i obyvatelé menších obcí možnost dostat se ke službám, které mají v současnosti jen ve vzdálených knihovnách, a to přímo ze svého bydliště.

(Veřejná správa, 2012, č. 23, s. 22)

Byzantologické poklady moravské a české národní knihovny

Ve dvou českých knihovnách – Národní knihovně ČR a Moravské zemské knihovně – bylo při bibliografických rešerších objeveno, že se v jejich fondech nachází několik starých tisků napsaných benediktinským učencem Anselmem Maria Bandurim (1675–1743), které se dotýkají aspektů historie byzantské říše. V Moravské zemské knihovně se nacházejí pod signaturou ST4-0171.998,1 a ST4-0171.998,2 dva svazky monumentálního díla Opera et studio Domni Anselmi Banduri Ragusini, Presbyteri ac Monachi Benedictini e Congregatione Melitensi. Svazky jsou vyzdobeny mědirytinami, vinětami a mědirytinovými příloha­mi. Dále zde pod signaturami ST4-0161.534,1 a ST 1-0161.534,2 nalezneme spisy týkající se pozdních římských a byzantských dějin a pozdně římské a byzantské numizmatiky. Výzdoba díla je opět mědirytina. V Národní knihovně se nachází pod signaturou 4G 00286 Banduriho starý tisk v polokožené vazbě s červenou ořízkou. Jde o reedici části předchozího autorova díla, jež představuje soupis prací týkajících se římského i byzantského mincovnictví, které byly do té doby ve světě vydány a také soupis autorů zabývajících se numizmatickou problematikou.

(Akademický bulletin, č. 11/2012, s. 24–25)

Místo zapomnění – knihovna

Po únorovém převratu v roce 1948 měly vycházet pouze knihy napomáhající budování socialistické společnosti. Aby tomuto požadavku bylo učiněno zadost, bylo třeba zajistit důkladné prověření všech nově vydaných knih, které byly schvalovány na několika úrovních – uvnitř nakladatelství, na ministerst­vu, na ústředním výboru KSČ a v cenzurním úřadě. Opatření se samozřejmě nevztahovala jen na nově vydané knihy, ale na celý literární fond. Dohledem musely tedy projít i knihovny. Cenzura v poválečné české kultuře je spjata s Hlavní správou tiskového dohledu. Vzhledem k tomu, že v Československu existovalo po roce 1948 přibližně 14 500 knihoven, představovalo odstranění „nežádoucí literatury“ náročný úkol. Za něj nesli odpovědnost knihovníci. Centrem literární cenzury na počátku padesátých let se stala Ústřední knihovna hl. města Prahy (dnešní Městská knihovna v Praze). Byli vyčleněni tři pra­cov­níci , kteří měli za úkol vytvořit cenzurní seznam „závadné literatury“. Ten měl sloužit jako metodická pomůcka pro ty, kteří nevěděli, jak s konkrétním titulem naložit. Poté tato „trojice“ v roce 1953 přestoupila na Ministerstvo vnitra, kde vytvořila „Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury“. Seznam se používal jako vodítko při kontrole nejen v knihovnách, ale i v antikvariátech.

(Literární noviny, roč. 23, 18. 10. 2012, s. 22–23)

V Ratíškovicích mají Knihovnu roku 2012

Knihovna v Ratíškovicích na Hodonínsku (www.ratiskovice.knihovna.cz) získala titul Knihovna roku 2012. Tato knihovna prošla velmi zdařilou rekonstrukcí interiérů a je zcela bezbariérová. Je místem setkávání občanů, centrem celoživotního vzdělávání a hlavně výsledkem úspěšné spolupráce vedení obce, knihovnice a vedení základní školy. Součástí knihov­ny jsou i prostory pro rodinu Family Point. Knihovnu vede Marie Škorpíková. Pořádají se zde například počítačové kurzy pro seniory, autorská čtení, semináře o problematice v sociální oblasti aj. Zvláštní ocenění a diplom v kategorii Základní knihovna získala Místní knihovna Ostravice na Frýdecko-Místecku a Obecní knihovna v Košťálově na Semil­sku. Hlavní cenu v kategorii Informační počin pak Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Městskou knihovnou roku se stala Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti.

(Moderní obec, 11/2012, další článek o ratíškovské knihovně je v Moderní obci 12/2012)

Komplexní služby v reálném i digitálním prostoru

PhDr. Vít Richter popisuje, jak by se měla změnit úloha knihoven v digitálním světě. Na tuto situaci reaguje Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015. Je rozdělena na 21 dílčích priorit, které jsou členěny do pěti bloků. Cílem je, aby měl každý obyvatel České republiky ke službám knihoven přístup. Svůj příspěvek autor rozvrhnul do pěti oblastí, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení. Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví – novým trendem je masová digitalizace dokumentů vydaných ve 20. a na počátku 21. století. Velkým úkolem je uchování, shromažďování a zpří­stupňování digitalizovaných materiálů. Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven – vybudování Centrálního portálu knihoven, jenž z jednoho místa nabídne kvalitní služby uživateli. Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti – lze očekávat pokles zájmu o tradiční půjčování. Knihovny by měly v budoucnu působit jako přirozená informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra. Je třeba, aby došlo ke zkvalitnění a aktualizaci knihovních fondů. Rovný přístup ke službám knihoven – knihov­­ny jsou garantem rovného přístupu k informačním zdrojům. Rozsah a kvalita knihovnických služeb má však rozmanitou úroveň. Je nezbytné toto zlepšit. Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven (VKIS) – technické, prostorové a finanční zajištění knihoven. Knihovny jsou financovány z veřejných rozpočtů, a proto by se měly snažit o zvýšení efektivnosti vynaložených finančních prostředků. Rozvoj lidských zdrojů – dosažení všech cílů koncepce není možné bez kva­-
li­fikovaných profesionálů. Důraz je kladen na celoživotní vzdělávání pracovníků knihoven tak, aby zde působili odborně vzdělaní a motivovaní lidé.

(Veřejný prostor, 24/2012, s. 20–21)

Zaujměte a sdílejte

Ivana Jungová ve svém článku poukazuje na to, že chodit si pro informace do knihovny není dnes žádnou samozřejmostí. Knihovny se musejí snažit o vytvoření co nejpříjemnějšího prostředí pro své uživatele; z hlediska ergonomie prostoru, označení fondu, pestrosti služeb, ale také jim nabídnout možnost vyjádřit se k tomu, co by si přáli. A to jak formou dotazníků, anket, tak přímým způsobem. Knihovny si také musejí být vědomy, jakému typu uživatelů svoje služby nabízejí, jaký problém jimi hodlají řešit a kdo je bude provádět. Je též užitečné vytvářet o knihovně „dobrý obrázek“ a ukázat, že stojí za to v ní pracovat. Knihovny je třeba propagovat, například prostřednictvím sociálních sítí nebo pořádaných akcí (plesů, besed, večírků aj.). Dále by se knihovny měly zaměřit na mobilní technologie. Neklást ovšem důraz pouze na elektronické, ale i referenční služby, spolupráci s katalogem, článkové databáze, elektronické knihy a časopisy aj. Dalším zajímavým tématem je dobrovolnictví v knihovnách. Evropská dobrovolná služba je součástí projektu Mládež v akci. Knihovny by také měly svoje zkušenosti uvnitř komunity sdílet s ostatními. Takže zaujměte a sdílejte!

(Veřejný prostor, 24/2012, s. 10–11)