BŘEZEN

Před 30 lety, 1. 3. 1983, zemřel anglický prozaik Arthur Koestler (*1905), autor protitotalitního románu Tma o polednách.

Před 125 lety, 3. 3. 1888, se narodil František Langer (†1965), český prozaik a dramatik.

Před 110 lety, 3. 3. 1903, zemřel František Ladislav Rieger (*1818), český právník a politik, jehož jedenáctisvazkový Slovník naučný z let 1860 až 1874 je první českou encyklopedií.

Před 85 lety, 4. 3. 1928, se narodil Alan Sillitoe (†2010), anglický prozaik, dramatik a básník, autor románů ze života dělnické třídy V sobotu večer, v neděli ráno či Osamělost přespolního běžce, které byly také úspěšně zfilmovány (první režisérem českého původu Karlem Reiszem.

Před 125 lety, 6. 3. 1888, zemřela americká spisovatelka Louisa May Alcottová (*1832), autorka slavného románu Malé ženy.

Před 70 lety, 7. 3. 1943, se narodil australský prozaik Peter Carey, dvojnásobný držitel Booker Prize za romá­ny Oskar a Lucinda a Pravdivý příběh Neda Kellyho a jeho bandy; česky dále vyšly romá­ny Daňová inspektorka a Parrot a Olivier v Americe.

Před 130 lety, 9. 3. 1883, se narodil italský básník Umberto Saba (†1957).

Před 95 lety, 9. 3. 1918, zemřel Frank Wedekind (*1864), německý spisovatel, autor hry Procitnutí jara a dvou her s postavou Lulu – Duch země a Pandořina skříňka, které se staly podkladem nedokončené opery Albana Berga Lulu.

Před 225 lety, 10. 3. 1788, se narodil Joseph von Eichendorff (†1857), německý romantický spisovatel, autor novely Ze života darmošlapa.

Před 180 lety, 10. 3. 1833, se narodil Pedro Antonio de Alarcón (†1891), španělský prozaik, autor slavné novely Třírohý klobouk.

Před 140 lety, 10. 3. 1873, se narodil Jakob Wassermann (†1934), německý a rakouský spisovatel, autor trilogie Případ Mauricius či biografického románu Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu.

Před 365 lety, 12. 3. 1648, zemřel Tirso de Molina (*1579), španělský dramatik, autor hry Sevillský svůdce a kamenný host, která je prvním literárním zpracováním legendy o Donu Juanovi.

Před 150 lety, 12. 3. 1863, se narodil a před 75 lety, 1. 3. 1938, zemřel Gabriele D’Annunzio, italský novoromantický a symbolistický básník, prozaik a dramatik, který vedl okázalý život dekadentního umělce. Jeho tvorbu významně ovlivnilo přátelství s herečkou Eleonorou Duseovou (1858–1924), světoznámou tragédkou, která vynikala zejména v dílech Ibsena a Maeterlincka. D’Annunzio je autorem např. hymnického díla Chvála nebes, země a moře či románů Rozkoš, Triumf smrti, Nevinný, Oheň aj. Z her jmenujme např. Mrtvé město, Sen jarního jitra, Sen podzimního večeraa Gioconda. I přes rozpory s Mussolinim sympatizoval s fašismem, vyslovil se však ostře proti antisemitismu. Jeho romány jsou poplatné své době, jeho poezie je však z velké čás­ti stále živá.

Před 105 lety, 12. 3. 1908, zemřel Edmondo De Amicis (*1846), italský spisovatel, jehož nejznámějším dílem je kniha pro mládež Srdce.

Před 85 lety, 12. 3. 1928, se narodil americký dramatik Edward Albee, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny za hry Křehká rovnováha, Pobřeží a Tři velké ženy, dále autor her Stalo se v zoo, Americký sen, Smrt Bessie Smithové, Pískoviště, Hra o manželství či Koza aneb Kdo je Sylvie; jeho nejslavnější hrou je drama „jedné velké manželské hádky“ Kdo se bojí Virginie Woolfové, jejíž slavnou filmovou adaptaci natočil Mike Nichols s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem v hlavních rolích.

Před 10 lety, 12. 3. 2003, zemřel americký levicově zaměřený spisovatel Howard Fast (*1914), autor románu Spartacus, který zfilmoval Stanley Kubrick.

Před 160 lety, 13. 3. 1853, se narodil italský dramatik Eduardo Scarpetta (†1925).

Před 130 lety, 14. 3. 1883, zemřel Karl Marx (*1818), německý filozof a sociální vědec, spoluautor Komunistického manifestu z roku 1848, autor rozsáhlého díla Kapitál; jeden z nejvlivnějších myslitelů 19. století, jehož díla a názory hluboce ovlivnily dějinný vývoj i ve 20. století.

Před 100 lety, 14. 3. 1913, se narodil Dominik Tatarka (†1989), slovenský prozaik, scenárista, kritik a esejista, prv­ní nositel Ceny Jaroslava Seiferta (1986), autor knih Farská republika, Prvý a druhý úder, Rozhovory bez konca, Démon súhlasu, Sám proti noci aj.

Před 115 lety, 16. 3. 1898, zemřel Aubrey Beardsley (*1872), anglický grafik a vynikající ilustrátor, který měl velký vliv na secesi.

Před 105 lety, 17. 3. 1908, se narodil Boris Polevoj (†1981), ruský novinář a prozaik, autor románu Příběh opravdového člověka, podle něhož napsal operu Sergej Prokofjev; román byl i zfilmován.

Před 460 lety, 18. 3. 1553, zemřel český kronikář Václav Hájek z Libočan (*konec 15. stol.), autor beletrizované Kroniky české.

Před 245 lety, 18. 3. 1768, zemřel Laurence Sterne (*1713), anglický prozaik, který ve svém hlavním díle, románu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho, předjal postupy modernistů i postmodernistů 20. století.

Před 180 lety, 19. 3. 1833, zemřel Josef Vlastimil Kamarýt (*1797), český básník, sběratel národních písní.

Před 80 lety, 19. 3. 1933, se narodil jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Philip Roth, nositel Pulitzerovy i Národní knižní ceny a mnoha dalších ocenění, častý kandidát na Nobelovu cenu, autor románů Ať se děje, co se děje, Portnoyův komplex, Profesor touhy, Druhý život, Elév, Hodina anatomie, Pražské orgie, Operace Shy­lock, Sabbathovo divadlo, Americká idyla, Vza­la jsem si komunistu, Lidská skvrna, Umírající zví­ře, Spiknutí proti Americe, Jako každý člověk, Duch odchází, Pokoření aj.

Před 185 lety, 20. 3. 1828, se narodil norský dramatik Henrik Ibsen (†1906), jedna z největších postav světového divadla a dodnes jeden z nejhranějších dramatiků. Působil také jako divadelní režisér, v letech 1857–1862 byl ředitelem Norské­ho divadla v Oslu. V letech 1864–1891 žil v cizině, hlavně v Itálii a v Německu. Již za svého života byl velmi úspěšným, ač mnohdy kontroverzním autorem; i přes četná očekávání nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Zpočátku psal zejména historické hry (např. Catilina, Bojovníci na Helgelandu či Následníci trůnu), pak následovala filozofická dramata Brand, Císař a Galilejský a zejména Peer Gynt (1867), dodnes jedna z nejslavnějších Ibsenových her. Následují realistická společenská dramata znamenající počátek moderny ve skandinávské i evropské dramatice: Opory společnosti, Domeček pro panenky (u nás také pod názvy Domov loutek či Nora), Přízraky (jinak také Strašidla) a Nepřítel lidu. V dalších hrách přibývají symbolické prvky: Divoká kachna, Rosmersholm, Paní z moře, Heda Gablerová, Stavitel Solness, Eyolfek, John Gabriel Borkman a Když my mrtví procitneme, což je poslední Ibsenova hra.

Před 205 lety, 22. 3. 1808, zemřel český vydavatel a národní obrozenec Václav Matěj Kramerius (*1753).

Před 75 lety, 22. 3. 1938, se narodila česká prozaička a teoretička výtvarného umění Věra Linhartová, žijící od roku 1968 ve Francii, autorka experimentálních próz Meziprůzkum nejblíž uplynulého, Prostor k rozlišení, Rozprava o zdviži, Přestořeč nebo Dům daleko; rozsáhlý autorský výběr esejí o českém moderním umění a literatuře, evropském moderním umění a literatuře a o japonském myšlení a kultuře vyšel u nás pod názvem Soustředné kruhy.

Před 110 lety, 23. 3. 1903, se narodil Alejandro Casona (†1965), španělský dramatik, autor her Stromy umírají vstoje, Inés de Castro či Dům se sedmi balkóny.

Před 55 lety, 25. 3. 1958, se narodil český prozaik Emil Hakl, autor próz O rodičích a dětech, O létajících objektech, Let čarodějnice, Pravidla směšného chování aj.

Před 105 lety, 26. 3. 1908, se narodila Betty MacDonaldová (†1958), americká prozaička, jejíž humorně laděné autobiografické prózy Vejce a já a Co život dal a vzal objevují stále nové a nové generace čtenářek.

Před 145 lety, 28. 3. 1868, se narodil Maxim Gorkij (†1936; vl. jm. Alexej Maximovič Peškov), ruský básník, prozaik a dramatik. Prožil těžké dětství, už od deseti let se musel sám živit a pracovat. Tuto svoji cestu ze spodních společenských vrstev až k vrcholům lidské kultury později popsal v působivé autobiografické trilogii Dětství, Do svě­taa Moje univerzity. Ač samouk, stal se jedním z nejvzdělanějších spisovatelů 20. století. Šíře jeho tvorby, která je v mnoha položkách ovšem poplatná své době a tehdejší ideologii, je obrovská: romány Foma Gordějev, Mat­ka, Město Okurov, Život Matveje Kožemjakina, Podnik Artamonovových či nedokončená románová epopej Život Klima Samgina, hry Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostigajev a ti druzí, Somov a ti druzí aj., dále mnoho básní, povídek, zápisků, cestopisů aj.

Před 65 lety, 31. 3. 1948, zemřel Egon Erwin Kisch (*1885), německy píšící pražský spisovatel a novinář.

Před 40 lety, 31. 3. 1973, zemřel Ota Pavel (*1930), oblíbený český prozaik, autor knih Smrt krásných srnců či Jak jsem potkal ryby.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora