Main content
Z TAJEMSTVÍ KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA: Poklady z depozitářů bez cenzury
VERONIKA BOTOVÁ, Oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea
Oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea uchovává cennou sbírku knižních ilustrací, čítající více než 15 000 sbírkových předmětů. Soubor obsahuje originální ilustrace, studie k nim, makety knih, návrhy obálek či nakladatelských značek. Mezi zajímavosti, jichž ve fondech Knihovny Národního muzea najdeme opravdu mnoho, patří tvorba ilustrátora Zdeňka Mézla (*1934). Výtvarník opakovaně obohacuje muzejní sbírky svým rozsáhlým ilustračním dílem.
Koncem 60. let 20. století vytvořil Zdeněk Mézl cyklus černobílých dřevorytů ke knize Eduarda Petišky Čtení o hradech. Knihu vydal Albatros v roce 1971, tedy v době nastupující tzv. normalizace, kdy vydávání knih, novin a časopisů opět podléhalo tiskovému dohledu státních a stranických orgánů. Ten byl organizován tak, že vlastně nešlo o oficiální cenzuru, nýbrž o tlak na předběžnou autocenzuru tvůrců a odpovědných vedoucích pracovníků vydavatelství. Tomu samozřejmě podléhaly
i ilustrace jako součást vydávaného díla. Na naší ukázce ilustrace ke kapitole Kalich musely zmizet některé „nevhodné“ detaily – symboly nad postavami, příliš akcentující husity v roli vrahů a katolíky v roli obětí, i ironizující nápis Jménem Páně. V Mézlově podání se nelíbil ani text dokreslující ilustraci ke kapitole O slavných činech hradních pánů a znacícha byl celý odstraněn. (Obě ukázky naleznete na třetí straně obálky tištěné verze tohoto čísla.) O retuše údajně požádal dokonce raději již přímo sám autor textu Eduard Petiška. V nezměněné podobě nicméně zůstaly původní autorské
dřevorytové desky, ze kterých byly originální ilustrace (grafické listy) tištěny – k retuši došlo až při výrobě kovových knihtiskových štočků pro tisk reprodukcí. Při listování knihou a porovnávání s originály, uloženými ve sbírkách Knihovny Národního muzea, najdeme mnoho míst, kde byly ilustrace upraveny. Některé ilustrace pak byly před vydáním vyřazeny úplně. Zajímavé však je, že Zdeněk Mézl v roce 1975 nabídl Národnímu muzeu soubor ilustrací v podobě bez cenzurních zásahů a muzeum jej tehdy skutečně koupilo. Nechtěné symboly a nápisy zřejmě zůstaly nepovšimnuty, a je tedy humorným paradoxem, že původní ilustrace se nakonec dostaly ještě během hluboké totality do sbírek významné státní instituce. Ilustrační soubor je důležitým dokladem atmosféry minulé doby.
Fond ilustrací Zdeňka Mézla, který obsahuje téměř dva tisíce položek, tvoří jen malý zlomek sbírky ilustrací v oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Cenné jsou mimo jiné nepoužité ilustrace, které se do knih nedostaly, nebo přípravný materiál výtvarníků, jako jsou makety knih a skici, dokumentující pracovní postupy ilustrátorů či grafických úpravců. Ilustrace jsou postupně digitalizovány; práce Zdeňka Mézla i dalších ilustrátorů je možné prohlížet on-line na portálu eSbírky (www.esbirky.cz).