ANDREA FOJTŮ andrea.fojtu@ruk.cuni.cz

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) pořádá od roku 2002 soutěž o nejlepší knihovnické stránky Biblioweb, která od roku 2007 probíhá pod záštitou Asociace krajů České republiky. Cílem každoročně vyhlašované soutěže je udržovat kvalitu webových stránek knihoven na dostatečné úrovni a dále ji zvyšovat. Knihovní weby mají totiž sloužit jako spolehlivý zdroj informací o knihovnách a jejich službách. Proto jsou stránky knihoven hodnoceny jako celek.

V loňském roce posuzovala webové stránky knihoven tato odborná porota: Ing. Aleš Brožek ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem (předseda poroty), autorka článku Mgr. Andrea Fojtů z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, PhDr. Petr Škyřík z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně a Stanislava Kavanová z Městské knihovny v Jevíčku. Testování přístupnosti stránek pro handicapované uživatele vyhodnotil se svými spolupracovníky Mgr. Radek Pavlíček z TyfloCentra Brno, o. p. s. Weby knihoven byly hodnoceny dvoukolovým systémem; v prvním kole neprošly knihovny, které nesplnily čtyři (kvalita, komunikace, Web 2.0 a koncepce) ze sedmi kritérií. Ve druhém kole se hodnotilo všech sedm oblastí, zpřesněných níže. Tato kritéria vycházejí z pravidel přístupnosti a použitelnosti webů se zaměřením na požadavky návštěvníků webových stránek knihoven.

Hodnotící kritéria

1. KVALITA obsahu stránek (rozsah služeb knihovny propagovaných webovými stránkami, zpřístupnění elektronických informačních zdrojů na stránkách odborných knihoven, nabídka informací o veřejné správě)

Kvalitu knihovních webů určuje zejména jejich referenční charakter. Web by měl být přehledný, dostatečně informativní. Podporu v tomto ohledu poskytuje mapa stránek. Webové sídlo by dále mělo nabízet on-line katalog (nikoli pouhý seznam knih, ve kterém se těžko orientuje). Příjemným bonusem jsou pro uživatele on-line rezervace a prodlužování výpůjček. Samozřejmostí je soupis a popis nabízených služeb, včetně poplatků za jejich zprostředkování. Aby se se čtenáři nehrála „hra na schovávanou“, měl by být ceník společně s kontaktními údaji a otevírací dobou dostupný již z úvodní stránky webu knihovny. Na té by se měly nacházet i tzv. aktuality, které oznamují připravované či právě probíhající akce v knihovnách. Často podceňované (snad pro knihovny i neznámé) kritérium je odkaz na stránky zřizovatele. U veřejných knihoven je podstatná také nabídka informací o veřejné správě.

2. AKTUÁLNOST (přítomnost ukazatelů stáří, platnost odkazů)

I když se může zdát, že indikátor stáří jednotlivých stránek na webovém sídle není příliš důležitý, opak je pravdou. Lze jej najít jako datum poslední změny/úpravy. Většinou je součástí redakčních systémů pro správu webů. Kromě toho, že poukazuje na míru aktivity/pasivity, slouží i pro ověření platnosti a „čerstvosti“ vystavených informací (např. otevírací doba, ceník, knihovní řád atd.).

Knihovny, které nemají redakční systém a není pro ně snadné přidat datace změn, si mohou poměrně snadno zvýšit počet bodů platností externích a interních odkazů na stránkách. Jedná se o to, aby čtenář neskončil například na neexistujícím videu, stránce, fotografii, na které knihovna odkazuje. Kontrolu odkazů lze provést třeba volně dostupným automatickým validačním nástrojem „Link Checker“ od konsorcia World Wide Web (http://validator.w3.org/checklink).

3. DESIGN webu (grafické prvky, navigace apod.)

Kritérium designu není výhradně zaměřeno na použité barvy, typ písma apod. Ty jsou hodnoceny spíše z pohledu pravidel přístupnosti. Grafickými prvky jsou zde myšleny přehledné odkazy na úvodní stránce, přiměřeně velké obrázky, dobrá čitelnost i na menších obrazovkách (ideálně též na mobilních zařízeních) bez nutnosti horizontálního posouvání myší. Přehledná navigace přítomná na všech stránkách webu usnadňuje čtenářům orientaci ve spleti informací na různých místech.

Nad rámec hodnocení Bibliowebu, ale pro každodenní práci uživatelů je velmi důležitá i celková líbivost a nenáročnost práce s webem knihovny.

4. KOMUNIKACE stránek s uživatelem (jazykové verze, ankety, formuláře pro psaní do knihovny, objednávání novinek, on-line služby – [před]registrace, rezervace a prodlužování dokumentů)

Zejména knihovny menšího typu přicházejí o body za jazykové mutace svých stránek. Přitom se nemusí jednat nutně jen o doslovný překlad webu, například do anglického jazyka. Postačuje představit se okolnímu prostředí formou stručného překladu (např. národnostním menšinám) a přiblížit služby a profilaci knihovního fondu co nejširší potenciální uživatelské skupině. Komunikaci a zpětnou vazbu od čtenářů podpoří i ankety (např. Vyhovuje vám naše otevírací doba?), on-line formuláře pro kontakt (někdy vhodnější než přímý mail – při práci na počítačích v kavárnách apod.) či on-line rezervace a prodlužování dokumentů. Zajímavou novinkou, která získává na popularitě, je možnost on-line registrace či alespoň „předregistrace“ přidělením dočasně platného čtenářského konta. To se při první návštěvě knihovny (a případně zaplacení členského poplatku, pokud není možný převod na účet) potvrdí.

5. WEB 2.0 (OPAC 2.0, RSS, blog, Facebook, wiki, sdílení obrazových materiálů atd.)

Bylo by velmi jednoduché říct, že knihovna by měla být zapojena do co nejvíce sociálních sítí, ale neexistuje přímá úměra „čím více, tím lépe“. Výběr relevantních služeb a sociálních sítí závisí nejen na cílené uživatelské komunitě, ale i na časových možnostech pracovníků knihoven, kteří budou do potřebných služeb Webu 2.0 přispívat. Facebook, Twitter, Flickr, Tumblr, wiki, blogy a další mohou být na škodu, pokud je jejich obsah přidáván pouze sporadicky. Zejména sociální sítě vyžadují pravidelnost, zpětnou vazbu na reakce a diskuse.

V tomto případě tedy platí známé „méně je více“. A i když tím knihovny získají v soutěži Bib­lioweb o něco míň bodů, určitě to neprohrají u uživatelů a kvalita nebude na úkor kvantity. Takto „ztracené“ body mohou totiž velmi rychle nabýt na dobře postavené navigaci, aktuálnosti, uváděním data posledních změn, celkové přístupnosti webu apod. Tam totiž knihovny obvykle nejvíce bodů ztrácejí.

6. KONCEPCE a představy o budoucnosti webu (cca 2500 znaků)

O hodně bodů knihovny také zbytečně přicházejí při nedostatečně zpracované koncepci webu. Ta by neměla být sepsána ve spěchu a jen pro účely soutěže Biblioweb. Je to klíčový dokument zachycující současný stav webu, technologií, prostřednictvím kterých je budován, informuje o jeho silných a slabých stránkách i vizích a plánovaných úpravách v krátkodobém (méně než jeden rok), střednědobém (1–3 roky) a dlouhodobém (3 až 5 let) měřítku. Po přečtení koncepce musí být jasné, že knihovna si svých uživatelů váží a pracuje na nejrůznějších vylepšeních.

7. PŘÍSTUPNOST stránek pro handicapované uživatele (podle českých Pravidel přístupnosti – www.pravidla-pristupnosti.cz a WCAG 2.0 – www.blindfriendly.cz/wcag20)

Metodika WCAG 2.0 z dílny konsorcia World Wide Web je postavena na čtyřech základních principech: 1. vnímatelnost (informace a součásti uživatelských rozhraní musejí být prezentovány tak, aby je uživatelé byli schopni vnímat), 2. ovladatelnost (všechny součásti uživatelského rozhraní a navigační prvky musejí být ovladatelné), 3. srozumitelnost (informace a ovládání uživatelského rozhraní musí být srozumitelné) a 4. robustnost (obsah musí být dostatečně robustní, aby mohl být spolehlivě interpretován širokou škálou přístupových zařízení včetně asistivních technologií). Výhodou těchto pravidel je skutečnost, že nenařizují konkrétní způsob a aplikaci stanovených principů.

Naproti tomu Pravidla přístupného webu (pro účely novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, provedené zákonem č. 81/2006 Sb.) jsou poměrně konkrétně definována. Pravidla obsahují 33 kontrolních bodů rozdělených do šesti oblastí, resp. kapitol A–F (A. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný; B. Práci s webovou stránkou řídí uživatel; C. Informace jsou srozumitelné a přehledné; D. Ovládání webu je jasné a pochopitelné;E. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný; F. Prohlášení o přístupnosti webových stránek).

Hodnocení

V soutěži Biblioweb jsou knihovny hodnoceny v kategoriích podle počtu obyvatel v městech a obcích, ve kterých fungují. Každé kritérium je oceňováno 0–10 body, kromě aktuálnosti, za kterou knihovna může získat maximálně šest bodů. Důraz je také kladen na míru přizpůsobení webu znevýhodněným uživatelům, které je ještě u spousty knihoven opomíjeno. Patří sem totiž celá řada zdravotně znevýhodněných (fyzicky, duševně) osob, senioři a lidé s mobilními či jinými atypickými zařízeními pro web. Celkové vyhodnocení hodně ovlivňuje právě posledně zmiňované kritérium přístupnosti.

Hodnocení z posledních ročníků ukázalo, že knihovny využívají on-line katalogy, téměř všechny uvádějí kompletní kontaktní údaje, včetně map. Stránek s několika jazykovými mutacemi není zatím mnoho, přibývají interaktivní prvky, fotogalerie, formuláře či možnost napsat svůj vzkaz do knihy návštěv. Úroveň stránek menších knihoven, z pochopitelných důvodů, nedosahuje kvalit větších knihoven.

Loni se do soutěže zapojila i řada malých knihoven v obcích do 3000 obyvatel. Ze šestnácti hodnocených knihoven v této kategorii zvítězila Městská knihovna Jevíčko. V kategorii knihoven v obcích od 3000 do 20 000 obyvatel byla nejúspěšnější Městská knihovna Česká Třebová. Ve skupině odborných knihoven a knihoven v obcích nad 20 000 obyvatel zvítězila Městská knihovna Litvínov. Celkové pořadí značně ovlivnilo kritérium přístupnosti stránek. Obdobně jako v roce 2011 obstály nejlépe webové stránky Městské knihovny Litvínov. Jako jediné získaly devět bodů a byly oceněny zvláštní cenou nejlepší bezbariérový web knihovny.

Podrobnější výsledky lze najít na stránkách SKIP http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/biblioweb-2012/.

Společnými „vítěznými“ prvky těchto webů jsou komplexnost a přehlednost nabízených informací, on-line katalogy, ankety, různorodost možných kontaktů (e-mail, chat, pevná linka, mobil, Facebook apod.).

Právě v těchto oblastech mohou být i menší knihovny rovnocennými konkurenty větším knihovním institucím!

Jen pro zajímavost, na Slovensku existuje obdobná soutěž TOPWebLIB. Při hodnocení webových sídel knihoven vychází porota z následujících kritérií: obsah, aktuálnost a přitažlivost pro uživatele (styl a formální úprava, jazyková mutace, on-line katalog, kontaktní údaje), navigace a vyhledávání na stránkách (full-textové vyhledávání, mapa sídla), originalita a inovace stránky, funkčnost webu, desing – grafická úprava (estetičnost, výtvarné ztvárnění), standardy – dodržení webových standardů a zákona č. 312/2010 Z. z. – Výnos Ministerstva financií Slovenskej republiky z 9. júna 2010 o štandardoch pre informačné systémy verejnej správy (metadata, bezbariérová přístupnost, funkčnost odkazů, standardy přiložených souborů) a Web 2.0 – interaktivní charakter webu (diskusní fórum, komentáře, ankety, blogy, RSS, multimediální obsah webu – reportáže, zprávy, prezentace, videa).

V zatím posledním ročníku (2011) zvítězila v kategorii veřejné a školní knihovny Mestská knižnica mesta Piešťany a v kategorii ostatní knihovny Akademická knižnica AOS gen. M. R. Štefánika v L. Mikuláši. Pro vítězné knihovní stránky je charakteristický kvalitní zdrojový kód a s tím spojená funkčnost jednotlivých prvků na webu, standardy, uživatelská líbivost a interakce s uživateli (sociál­ní sítě a přímá komunikace). Na rozdíl od Bibliowebu je v soutěži TOPWebLIB kladen velký důraz na dodržování standardů (čistý, validní zdrojový kód, funkční odkazy), které jsou prvním krokem k přístupnějším stránkám pro znevýhodněné uživatele. Částečně odlišný přístup je v kategorii design, která se soustředí na výtvarné ztvárnění a estetičnost webu, čímž vnáší větší subjektivitu do hodnocení.

Celkově však lze říct, že jak české, tak i slovenské webové stránky knihoven se neustále zlepšují a mohou si být vzájemnou inspirací, která by stála za vyhlášení česko-slovenské soutěže.