Ke 155 letům existence knihovny

KAREL SOSNA sosna@psp.cz

Parlamentní knihovna je historicky nejstarší částí současné parlamentní administrativy a v listopadu loňského roku jsme si připomněli již 155. výročí jejího založení.

Nejstarší zmínku o knihovně nacházíme v archivním fondu Zemský výbor v Čechách z roku 1858, kdy stavovský sekretář Carl Knauer, odcházeje na odpočinek, nabízí pro zakládanou knihovnu vzácné právnické tisky (tyto knihy knihovna ve svém fondu stále uchovává). Knihovna ale opatruje i další poklady, z nichž si některé můžete prohlédnout v obrazové příloze na třetí straně obálky tohoto čísla Čtenáře.

Nově vzniklá knihovna Zemského správního výboru pro Čechy též sloužila poslancům Sněmu zemí Koruny české. Obsahovala spisy z právní a státní vědy a zákonodárnou a správní literaturu.

Po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 se tato knihovna stala základem knihovny Národního shromáždění. Její fondy se rozrůstaly velmi rychle (v roce 1939 měla již 123 000 svazků). Literaturu získávala nákupem, výměnou publikací a od roku 1935 měla též právo vyžádat si povinný výtisk.

Nejvýraznější osobností knihovny Národního shromáždění byl její ředitel, český historik, editor, knihovník, knihovědec a politik dr. Zdeněk Václav Tobolka (1874–1951). Z knihovny Národního shromáždění v krátké době vybudoval přední knihovnickou instituci s mezinárodními vazbami.

V poválečných letech však knihovna dlouho zápasila spolu s klesajícím významem Národního shromáždění o vyhovující prostory i o uchování celistvého fondu. Až po vzniku československé federace v roce 1969 zahájila opět svoji standardní činnost a do rozpadu federace v roce 1992 sloužila jako knihovna Federálního shromáždění.

Od vzniku samostatné České republiky Parlamentní knihovnaposkytuje služby poslancům a senátorům obou komorParlamentu ČR. V dnešní době spravuje fond, který obsahuje průběžně doplňovaný soubor parlamentárií a dále přes 220 000 publikací z oboru společenských věd, zejména z oblasti práva, politologie, historie, filozofie, sociologie, ekonomie a dalších. Parlamentní knihovna dále zajišťuje služby Poslanecké sněmovně a Senátu svými sbírkami, výpůjčkami, speciálními informacemi, bibliografickou, rešeršní a jinou odbornou činností, uveřejňuje seznamy přírůstků knihovního fondu, vydává informační listy, bibliografické soupisy a přehledy zákonodárné činnosti Parlamentu České republiky, zajišťuje využívání interních a externích informačních pramenů na tradičních i elektronických nosičích a udržuje a rozvíjí styky se zahraničními parlamentními knihovnami a s mezinárodními knihovnickými organizacemi.

Studovny Parlamentní knihovny jsou od roku 2001 otevřené veřejnosti k prezenčnímu využívání dokumentů.

Digitalizační projekty Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna (http://www.psp.cz/eknih/index.htm), Digitální knihovna České sněmy (http://www.psp.cz/eknih/snemy/index.htm) a Visegrad Digital Parliament Library(http://www.v4dplplus.eu/) zpřístupňují zájemcům z domova i ze světa současné dění v parlamentu i jeho zajímavou minulost.

Bohatý historický fond knihovny obsahuje mj. originály stenografických záznamů zasedání Říšského sněmu a zemských sněmů habsburské monarchie, soubor vzácných starých tisků právnické literatury a fond odborných publikací českých i zahraničních vydaných před rokem 1945.

Podrobnou historii Parlamentní knihovny České republiky naleznete v článku, který na pokračování vyšel v tomto měsíčníku:

• SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky – 1. Čtenář. 2008, roč. 60, č. 12, s. 388–391

• SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky – 2. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 1, s. 14–18

• SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky – 3. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 2, s. 50–56

Foto z archivu knihovny, další fotografie v tištěné verzi Čtenáře