IVA HOROVÁ iva.horova@techlib.cz

Virtuální národní fonotéka je největším zdrojem informací o zvukových dokumentech v ČR. V posledních přibližně dvou letech však bohužel stagnuje. Z tohoto důvodu se jedná o jejím přesunu z Moravské zemské knihovny v Brně do Národní technické knihovny v Praze. Začíná se konečně blýskat na lepší časy?

Portál Virtuální národní fonotéka (dále jen VNF) byl vytvořen v Moravské zemské knihovně v Brně (dále jen MZK). Vznikal v průběhu roku 2013. Jeho autoři – Filip Šír, Michal Indrák a Petr Žabička – tehdy spojili síly k vytvoření nástroje, který by zájemcům o zvukové nahrávky pomohl zorientovat se na území České republiky v jejich produkci. Portál VNF do určité míry navazoval na myšlenku vybudovat náš národní zvukový archiv, která se – podle vzorů ze zahraničí – objevovala již od počátků 20. století a za kterou stály takové osobnosti jako například Václav Klofáč či Karel Čapek. Posledním pokusem o zásadní řešení této otázky byly snahy odborníků v 90. letech minulého století, které však bohužel nedošly naplnění. Za dalších téměř dvacet let přišla tedy MZK s novou ideou nahradit neexistenci kamenné instituce vybudováním centrálního portálu, resp. řešit zejména informační vakuum virtuálně.

Nadějný rozjezd portálu

Základním smyslem bylo v portálu průběžně shromažďovat na různých místech roztroušené informace o zvukových dokumentech a online je volně zpřístupňovat. Postupně proto byly oslovovány různé typy institucí s žádostí o spolupráci, tj. o předání metadatových záznamů do portálu. Celkem se tak podařilo shromáždit kolem půl milionu záznamů. Databáze je volně přístupná a prohledatelná prostřednictvím webové stránky www.narodnifonoteka.cz. Tato databáze je jedinou svého druhu. Usiluje o zmapování všeho, co za celou bohatou éru rozvoje zvukového průmyslu vyšlo: od fonografů (fonoválečků) přes gramofonové desky až po digitální nahrávky.

VNF nabízí hned několik typů výstupů: informace o existenci nahrávek, dále informace o místě jejich uložení včetně odkazů na stránky institucí, kde si dané zvukové nahrávky můžete půjčit či poslechnout v digitální podobě, ale i odkazů přímo do e-shopů nahrávacích společností, kde je možné si nahrávku rovnou online zakoupit. V současné době obsahuje VNF také záznamy diskografie první československé gramofonové firmy ESTA (blíže viz text na s. 130–131). Mimo sféru knihoven, které tvoří hlavní dodavatele záznamů, představuje nejvýznamnější počin spolupráce s vydavatelstvím Supraphon, s Českým rozhlasem a Českou televizí. Jde hlavně o archiv Supraphonu z online obchodu Supraphonline.cz, Radiotéku Českého rozhlasu a část archivu České televize, které již tvoří součást VNF.

Projekt vzbudil zájem i v zahraničí na mezinárodní úrovni. Byl prezentován na mezinárodní konferenci IASA v Kapském městě (2014) a v Paříži (2015), ale i na konferenci INFOS na Slovensku.

Období útlumu

MZK přes počáteční zdařilý start bohužel poměrně záhy přestala poskytovat portálu podporu vzhledem k jiným úkolům. Konečně v roce 2016 nenalezla už na jeho další rozvoj ani částečný úvazek, ani finanční prostředky. VNF sice vykazovala (a vykazuje) v průměru cca 130 denních návštěv – a to dokonce z různých koutů světa –, ale od poloviny roku 2016 se její rozvoj zcela zastavil a objevily se i výpadky a problémy v provozu. Také průzkum zvukových institucí, zajišťovaný na základě spolupráce MZK se studenty KISK FF MU, zcela ustrnul.

Nová šance pro rozvoj

Za této situace se hlavní duchovní otec a hybatel VNF Filip Šír rozhodl přenést veškeré své působení do Prahy. Zakotvil v Národním muzeu v Praze, které je správcem největší sbírky historických zvukových nahrávek. Tým VNF, čítající už jen dva dobrovolníky (Iva Horová, Filip Šír) a jednu studentku KISK (Helena Novotná), hledal proto cestu a možnost, jak s VNF pokračovat, kde najít ochotu a vůli podpořit tento národní projekt a podílet se na provozu a dalším rozvoji portálu.

Po dvou letech postupných příprav, kroků a vyjednávání, mezi nimiž VNF žila svým neřízeným životem, se pro ni podařilo najít nový přístav. Národní technická knihovna (dále jen NTK) jakožto nositelka a podporovatelka různých projektů na národní úrovni projevila ochotu převzít roli technologického partnera a provozovatele portálu s tím, že roli metodického partnera převezme Národní muzeum jakožto správce mj. také tohoto typu kulturního dědictví. V současné době probíhá závěrečná fáze vyjednávání, resp. přípravy dvoustranné smlouvy mezi MZK a NTK o převzetí portálu.

V následujících měsících bude podepsána smlouva oběma stranami. Pro VNF, její uživatele a všechny milovníky zvuku svítá nová naděje. Tým v NTK – prozatím celkem jeden složený úvazek – je připraven re-instalovat dnes již poněkud zastaralé SW vybavení portálu, převzít webovou doménu a postarat se o základní provozování. To ale není vše. Plánuje také propagaci a sběr nových dat, tj. obnovení jednání s dalšími vlastníky sbírek a záznamů zvukových dokumentů a jejich postupné zapojování do VNF. Dalším krokem by pak měla být příprava projektu pro další rozvoj portálu tak, aby splňoval kritéria moderní a bezpečné databáze a hlavně poskytoval odborné i laické komunitě skutečně kvalitní informační servis a spolehlivou platformu pro spolupráci např. i z hlediska ověřování nahrávek a možnosti přebírání záznamů do lokálních databází.

Držme Virtuální národní fonotéce palce, aby se z ní stalo to, co její autoři původně již před rokem 2013 zamýšleli a deklarovali. Přispějte i vy k jejímu rozvoji. Můžete to udělat několika způsoby:

— domluvte se s námi na spolupráci, tj. na zapojení svých dat,

— dejte nám vědět, co od VNF ještě očekáváte,

— zapojte se aktivně do stávajícího týmu a pomozte nám přímo s jejím dalším vývojem a se vším, co s ním souvisí.

Zvukové dokumenty jsou nedílnou součástí našeho kulturního dědictví, a proto si naši pozornost a péči rozhodně zaslouží.