DANIELA WIMMEROVÁ Wimmerova.D@seznam.cz

Městys Křemže leží 10 km severně od Českého Krumlova na úpatí hory Kleť. Místo se zapsalo do historie v období husitských válek, kdy zde vládl Jan Smil, který se dostal do konfliktu se svým mocným sousedem Oldřichem z Rožmberka. Spor dopadl pro Smila špatně, Rožmberk ho nejdříve připravil o panství a nakonec i o život.

V novodobé historii využívali někteří umělci krás okolí Křemže k rekreaci. Dlouhá léta sem jezdíval jihočeský malíř Adolf Träger, který hledal v okolí městečka inspiraci pro svá díla. Své chalupy tu měli například herci Miloš Kopecký nebo Jiří Císler.

Jak dokazuje zápis z obecní kroniky, veřejná knihovna má v Křemži dlouhou tradici: „9. května 1877 bylo obecním výborem usneseno převzíti do správy obce knihovnu od studujících zdejších založenou a starati se o další její udržování a rozšíření.“ Zmíněnou knihovnu převzala obec do své správy v roce 1878 a dále ji rozšiřovala. V roce 1892 vznikl spolek SMIL, který vyvíjel bohatou kulturní činnost a ve své době se také staral o veřejnou obecní knihovnu. Tento spolek pak v roce 1913 splynul s Jednotou Sokol.

Výrazným mezníkem v činnosti knihovny byl rok 1976, kdy byla zřízena středisková knihovna s profesionálním pracovníkem – knihovnicí Annou Traplovou. Středisko Křemže mělo ve svém metodickém obvodu knihovny Chlum, Mříč, Stupná, Holubov a Třísov. Během následujícího desetiletí se knihovna v Křemži pod vedením Anny Traplové stala jednou z nejlepších v okrese Český Krumlov. I když prostory knihovny nebyly ideální, její bohatá činnost byla příkladná. O dobré práci svědčí i umístění v soutěži Budujeme vzornou lidovou knihovnu, v níž získala titul Vzorná lidová knihovna. Své dobré zkušenosti ochotně předávala knihovnám ve svém metodickém obvodu. Nejlépe si z nich vedla knihovna v osadě Chlum (dnes součást Křemže), kde působila knihovnice Ludmila Soukupová. Také tato knihovna byla v soutěži velmi úspěšná. Získané ocenění Vzorná lidová knihovna– dokonce jako jediná v českokrumlovském okrese – v roce 1984 obhájila.

Po odchodu Anny Traplové do důchodu nastoupila v roce 1986 do střediskové knihovny Ivana Troupová, která v její dobré činnosti zdárně pokračovala. V té době bylo ve fondu knihovny již 7601 svazků a 409 čtenářů si vypůjčilo 19 213 knih a časopisů.

V roce 1992 knihovna konečně získala odpovídající prostory pro svou činnost. Přestěhovala se do budovy mateřské školy, kde měla k dispozici jedno patro, a tím i vyhovující místo pro uložení knihovního fondu. Také čtenáři zde měli dostatek prostoru k výběru knih a časopisů.

Rok 1998 znamená pro knihovnu podstatnou změnu. Po zrušení okresů přešla knihovna zcela do působení obce Křemže. Knihovny v osadách získaly statut „poboček“ a výkon metodické funkce byl převeden do Městské knihovny v Českém Krumlově. Na čas byl knihovnici zkrácen úvazek na polovinu, což vedlo k jejímu odchodu.

Od prosince roku 1999 je křemežskou knihovnicí Miroslava Průchová. Svou činnost v knihovně zahájila úspěšným absolvováním rekvalifikačního kurzu Knihovník, informační pracovník, který v té době probíhal v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Kurz pro pracovníky obecních knihoven Jihočeského kraje společně připravily regionální organizace SKIP, Jihočeská vědecká knihovna, pověřené knihovny v bývalých okresních městech a úřady práce. Z výše uvedených důvodů byl pracovní poměr knihovnice změněn z polovičního na plný úvazek. Byla také prodloužena výpůjční doba knihovny. V té době měla knihovna ve fondu 13 953 svazků, navštěvovalo ji 383 čtenářů (187 dětí do 15 let) a půjčilo se 24 170 knih a časopisů.

V roce 2001 získala knihovna výpočetní techniku a byl zaveden internet s přístupem pro veřejnost. Započalo se s vkládáním dat do programu LANius.

Na rok 2006 připadlo 135. výročí založení knihovny místními studujícími, ke kterému mělo dojít v roce 1871. Přes pečlivé prostudování dostupných materiálů nebylo toto datum potvrzeno žádnou písemnou zmínkou. Zato 30. výročí zřízení knihovny s profesionálním knihovníkem lze dohledat v kronice Obecní knihovny Křemže, kterou vedla bývalá knihovnice Anna Traplová. S přispěním grantu MK ČR získala knihovna v červnu téhož roku počítač, který byl vybaven novým programem Clavius (dnes už je provoz knihovny zcela automatizován).

V Týdnu knihoven byla vyhlášena soutěž pro děti základní školy o nejlepší logo knihovny, kterou vyhrála Vendula Korábová a její logo knihovna stále využívá. Počátkem prosince dostala knihovna nové pojmenování – Knihovna městyse Křemže (s pobočkami Chlum a Mříč).

Snad dosud nejvýznamnější změnou v činnosti knihovny bylo přestěhování do nových prostor v roce 2008. Ve velmi krátkém čase se z prostředků obce a bez jakýchkoli dotací podařilo nástavbou nad původní kuchyní mateřské školy vytvořit důstojné místo pro činnost knihovny. Kromě prostoru pro umístění knihovního fondu vzniklo i příjemné prostředí pro práci s dětmi a pro konání rozličných kulturních akcí. Také umístění počítačů umožňuje uživatelům klidné a nerušené studium. Vznikla rovněž nová webová stránka knihovny, která seznamuje s její bohatou činností (www.knihovnakremze.estranky.cz).

Přívětivé prostředí a ochotná knihovnice lákají uživatele k pravidelným návštěvám knihovny. Také spolupráce se zřizovatelem (dlouholetá podpora knihovny starostou Ing. Josefem Troupem) je velmi dobrá, což se projevuje především na finančním zajištěním provozu knihovny. Knihovní fond je průběžně doplňován novinkami, pobočky využívají výměnných fondů z MěK v Českém Krumlově. Rozsáhlá je i kulturně-výchovná činnost. Pravidelné návštěvy dětí z mateřské i základní školy jsou samozřejmostí. Knihovna se vždy ochotně zapojuje do celostátních akcí jako Týden knihoven, Celé Česko čte dětem, Pasování prvňáčků. Velkou oblibu mezi čtenáři mají i akce zaměřené na poznávání regionu – besedy se spisovateli, literární výlety, besedy nad obecní kronikou, přednášky o tom, jak začít s rodokmenem… Nechybí ani akce „pro šikovné ruce“ – Jarní květinové aranžmá, Vánoční aranžmá, Velikonoční dílna…

Hezký interiér a také zajímavá činnost knihovny jsou inspirací i pro další jihočeské knihovníky. Na exkurzi přijeli z obecních knihoven z Prachaticka a příležitost si nenechali ujít ani „domácí“ – pracovníci malých knihoven Českokrumlovska. Knihovna patřila také mezi zastávky automobilových a motocyklových veteránů při akci Na kolech po knihovnách regionu. Toto setkání čtenářů se spisovateli v různých místech jihočeského kraje – doplněné „vůní benzínu“– připravila Městská knihovna v Prachaticích.

Co dodat na závěr? Snad jen to, že knihovnice Mirka Průchová je aktivní členkou jihočeského SKIP. O tom, že ráda získává nové podněty pro svou práci, svědčí i fakt, že nechybí na žádném setkání venkovských knihovníků – Co venkovské knihovny umějí a mohou.

Tak příště na shledanou v Ratíškovicích!

Foto Miroslava Průchová