Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Experimenty s transformací několika dánských knihoven, které působí jako komunitní centra, ukazují zvyšující se nároky na zaměstnance a řízení knihoven. Činnost těchto komunitních knihoven je založena na aktivním zapojení uživatelů, partnerství a pomoci dobrovolníků s velkým množstvím aktivit. Knihovník zde působí v roli organizátora, koordinátora, fundraisera a všeuměla. Musí vytvářet a udržovat sítě, mít výborné komunikační dovednosti a motivovat všechny pracovníky knihovny k zapojení se do akcí celé komunitní knihovny. Vedoucí knihovny musí jednat jako hromosvod různých každodenních konfliktů mezi uživateli, dobrovolníky a partnery a jako sparing partner pro své kolegy knihovníky. Zapojení dobrovolníků a partnerů do činnosti knihovny je výhodou, protože tak přebírají odpovědnost a přispívají svými nápady, ale zapojení uživatelů může přinést i problémy, jelikož jejich přání a požadavky nemohou být z různých důvodů plněny. V Dánsku panuje obecně shoda, že spolupráce s dobrovolníky je odměnou jak pro ně samotné, tak pro zaměstnance dané organizace a dobrovolníci často působí jako „velvyslanci“ své knihovny. Obecně lze říci, že transformace knihoven na komunitní centra přinesla zvýšení počtu návštěvníků i zvýšení počtu výpůjček.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 4/2013, s. 17–20)

Berlínská státní knihovna má bohatý fond rukopisů ve starouzbeckém jazyce „tschagataischen“, které získala díky diplomatickým stykům pruských králů a čtyřem pruským expedicím v letech 1902 až 1904.Tyto královské expedice položily základy pro bohaté orientální sbírky státní knihovny a nabízejí fascinující obraz této ztracené kultury. Středověký jazyk byl široce používán od 13. století ve Střední Asii a s výjimkou Berlína lze nalézt rukopisy v tomto jazyce i v Londýně, Taškentu, Paříži, Lundu, Vídni a Istanbulu. Tento původně mongolský jazyk užívaný až do 18. století odkazuje na turecké, arabské i perské vlivy a rukopisy jsou přinejmenším v Evropě málo prozkoumány. Rukopisný fond státní knihovny dnes čítající 190 titulů doplnili nákupem v roce 1817 němečtí učenci, knihkupci a starožitníci a kompletní soupis byl vytvořen až roku 1904. Některé rukopisy jsou jednoduché, mají vazby z kozí kůže nebo levnější látky, ovšem u jiných je použita nákladná kůže a jsou ozdobeny složitými medailonky a vazby mají vykládány drahými kameny. Desítky těchto vzácných rukopisů mají jen papírové obaly, které jsou špatně zachovány a musí být restaurovány. Nejmenší část rukopisné kolekce pochází ze 14. století, asi 15 % ze století šestnáctého a sedmnáctého a 80 % je pozdějšího data. Knihy obsahují náboženské texty, ale i lékařské práce, spisy o fungování státu a slovníky. Od letošního roku budou tyto rukopisy vystaveny na http://orient-digital.staatsbibliothek-berlin.de/content/below/index.xml.

(Bibliotheks Magazin, Nr. 3/2013, s. 55–59)

Pákistánská soukromá univerzita Aga Khan má jedenáct budov na třech kontinentech v osmi zemích, kde provozuje také devět univerzitních knihoven. V poslední době zavedla tato výjimečná univerzita v rozvojovém světě jednotný systém řízení. Po zřízení nového společného knihovního systému všechny univerzitní knihovny sdílejí své zdroje v různých zeměpisných oblastech Pákistánu, Keni, Tanzanie, Ugandy a Velké Británie. K dispozici je jeden společný katalog, což je velmi výhodné pro meziknihovní výpůjční služby, pracovníci všech těchto knihoven jsou v úzkém kontaktu a pomáhají si navzájem. Univerzita Aga Khan zřídila funkci Hlavní univerzitní knihovník, který je odpovědný za celkový rozvoj a řízení všech univerzitních knihoven, ale má zachovat i specifické odlišnosti knihoven ve velmi rozdílných oblastech, kde univerzita působí. Knihovny poskytují studentům např. přístup ke 12 000 titulům elektronických časopisů a k 60 000 e-knihám. Postupná integrace všech knihoven probíhá již od roku 2011, některé knihovny v Africe začaly teprve postupně využívat katalogizační pravidla apod. Společná integrace knihoven této univerzity byla velice komplikovaná s ohledem na geografickou polohu, kde působí. Naštěstí univerzita vybrala a zaplatila mezinárodní knihovní systém, který se osvědčil v řadě zemí a který zde byl úspěšně aplikován. Díky této soukromé univerzitě se mohou kvalitně vzdělávat i studenti z mnoha rozvojových zemí Afriky.

(IFLA Journal, Volume 39, Number 4/December 2013, s. 319–326)

Připravil ROMAN GIEBISCH