Olga Vašková – Lenka Šimková

Pod tímto názvem se ve dnech 17. a 18. dubna 2014 uskutečnilo mezinárodní sympozium na paměť 95 let od vydání zákona o veřejných knihovnách a k poctě Jana Thona. První den jednání, které reflektovalo aktuální historické, knihovnické a pedagogické otázky, se konal v sále B. Němcové v Památníku národního písemnictví na Strahově. Sympozium organizovaly Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze, Centre français de recherche en sciences sociales (Centrum pro výzkum ve společenských vědách  – CEFRES), Literární archiv PNP a Městská knihovna Praha.

S úvodní přednáškou na téma Knihovny a kulturní přenosy: příklad Štrasburku, 1538–1918 vystoupil přední francouzský historik Frédéric Barbier. Na příkladu Štrasburku dokládal nové přístupy k nahlížení na dějiny knihoven, v nichž má rozhodující přínos komparatistika, zaměřil se dále na funkce a institucionalizace knihoven a jejich otevírání, na otázky vědění a kolektivní identity.

Následující příspěvek s názvem Co se četlo v Klementinu na konci 18. století? přednesla Claire Madl (CEFRES). V první části přiblížila okolnosti vzniku veřejné univerzitní knihovny v Klementinu, následně představila výsledky svého výzkumu, v němž se soustředila na potvrzení „veřejného charakteru“ klementinské knihovny. Jako jedinečný pramen ji k tomu posloužila zachovaná kniha výpůjček z 90. let 18. století, z níž bylo možné zjistit, kdo si knihy půjčoval, jak pravidelně, a o jaké byl největší zájem.

Marek Fapšo (PedF UK a FF UK) své vystoupení Když k nám dorazilo národní obrození věnoval Antonínu Markovi a založení první veřejné knihovny v Turnově. Příspěvek Věry Brožové (PedF UK) Žákovská knihovna v obecném školství 2. poloviny 19. století se zabýval problematikou těchto knihoven, které byly povinně zřizovány podle zákona o obecném školství (1869).

Vystoupení Milana Ducháčka (Lauderova ško­la při Židovské obci v Praze) – Stvůry v provincii: Václav Chaloupecký, Jan Emler a přejímání hornouherských knihoven do správy ČSR přiblížilo obtíže, s nimiž se při začleňování většinou maďarských knihoven musely zmiňované osobnosti vyrovnávat, a také okolnosti zrodu bratislavské univerzitní knihovny.

V odpoledních hodinách – po delší polední přestávce – následovalo vystoupení Jiřího Hni­lici (PedF UK) s příspěvkem nazvaným Knihovna Francouzského institutu v Praze a její místo v kultuře Prahy 20. století, po něm Alena Míšková (AV ČR, PedF UK) seznámila přítomné s Knihovní cenzurou v ČSAV v 50. letech 20. století. Petra Čáslavová (ÚČL AVČR a FF MU) svou pozornost zaměřila na neoficiální knihovny, které vznikaly v dobách nesvobody. Svůj příspěvek nazvala Knihovny v podzemí. Svépomocná lidová knihovna Hrobka.

Tématem dalšího referátu, který připravila Alena Petruželková (Knihovna PNP, ÚISK FF UK), byla Knihovna J. Thona v Památníku národního písemnictví: Hledání klíče k interpretaci.

Už téměř v podvečer přišel na řadu blok věnovaný knihovníkům a jejich osudům. Renata Ferklová (Literární archiv PNP) přednesla příspěvek František Hrubín – básník v knihovně, Libuše Nivnická (Knihovna J. Mahena v Brně) se věnovala osobnosti Jiřího Mahena a snažila se ukázat, že Mahen není „zaprášená ikona, ale moderní a zábavná osobnost“. Třetí knihovnickou personu v příspěvku Bedřich Beneš Buchlovan, známý neznámý představil Radovan Jančář (ředitel Knihovny BBB). Zmínil jeho nejdůležitější kulturní roviny – spisovatele, překladatele, knihovníka, bibliofila a sběratele ex libris, ale také člověka, jehož život nebyl úplně jednoduchý.

Se závěrečným příspěvkem vystoupil Miloš Sládek (Literární archiv PNP), v němž zmínil, že v PNP jsou uloženy desítky osobních fondů knihovníků z pražských a brněnských univerzitních a městských knihoven. Stručně seznámil s některými písemnostmi Jana Emlera, Miloslava Novotného, Adolfa Patery, Václava Řezníčka, Josefa Volfa a A. J. Vrťátka a upozornil na některé kuriózní archiválie ze sbírek PNP.

Druhý jednací den se místem konání sympozia stala Městská knihovna v Praze, a tak i uvítání a úvodní referát patřily právě této knihov­ně. Slova se ujal ředitel knihovny Tomáš Řehák a následně Michaela Losíková z Oddělení komunikace. Přednáška pojednala o vzniku MKP, jejím počátečním rozvoji a zejména také o prv­ním řediteli knihovny Antonínu Sovovi. Dále jsme byli seznámeni s dalším vývojem, stavbou budovy Ústřední knihovny a působením jejího druhého ředitele Jana Thona. Mohli jsme také zhlédnout archivní fotografie, které toto vystoupení doprovázely.

Poté přišla na řadu velmi zajímavá a živá panelová diskuse. Její aktéři se věnovali otázkám čtenářství, jeho proměn v době digitální, čtení dětí i dospělých, a dalším tématům, která předkládal moderátor diskuse Vít Richter z Knihovnického institutu NK ČR. Své názory vyjadřovali a obhajovali: Jiří Trávníček (ÚČL AVČR), Irena Prázová (FSV UK), Ondřej Hník (PedF UK) a Daniel Dočekal (internetový publicista).

Po krátké přestávce přišla na řadu prezentace Ivo Mikuláška, ředitele ZŠ a MŠ Dobronín, který hovořil o školní a zároveň veřejné knihov­ně, kterou v Dobroníně provozují. Podnětné byly praktické příklady, kterými se škola snaží přiblížit žákům četbu až na dosah – knihovničky ve třídách, čtecí místa na chodbách apod. Zaujal také projektem čtenářského kontinua, který využívá jako motivaci ke zlepšování dovedností v oblasti čtenářské gramotnosti tzv. mapu učebního pokroku.

Dvě následující vystoupení měla podobné téma. V prvním z nich hovořili Eva Měřínská z Městské knihovny Tábor a Tomáš Řehák o nových výzvách pro městské knihovny. Společně hledali odpovědi na otázky: Co nabízejí knihovny dětem, rodinám, studentům, seniorům a ostatním čtenářům? A chodí do knihoven jen čtenáři? Jaká je role knihoven v dnešní době? Tomáš Řehák tyto otázky doplnil ještě dalšími: Kolik to všechno stojí? Jaká je hodnota služeb poskytovaných knihovnami? Jaká je návratnost investic do knihovny? A jak to vše vnímají uživatelé? Odpovědi najdete v článku Vyplatí se knihovna?, který je též součástí tohoto čísla.

Druhé vystoupení připadlo Zlatě Houškové, která „letem světem“ prolétla tematiku potenciálu knihovny v obci. Zejména doplnila či zdůraznila některé aspekty komunitních knihoven, které zazněly od předchozích mluvčích.

Vzdělávací aktivity v Knihovně na Křižovatce přijel z Brna představit Martin Krčál a jeho kolegyně J. Skládaná a K. Rovná. Knihovna je jedinečná ve spolupráci s KISK MU v Brně a o jejím působení jste se už mohli na stránkách Čtenáře též dočíst.

V odpoledním čase zazněly ještě dva referáty. Vít Richter se věnoval Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 a Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea v Praze, nastínil výchozí model virtuálního muzea komunikace. O jeho vniku se uvažuje v souvislosti s plánovaným uzavřením expozice věnované vývoji knižní kultury, kterou Národní muzeum provozovalo od roku 1957 ve Žďáru nad Sázavou.

Dvoudenní sympozium bylo zajímavé a přínosné zejména tím, že v jeho prvním dni si na své přišli zájemci o historická témata či významné osobnosti oboru, což následně druhý den doplnil pohled do současného a výhledy do budoucího knihovnictví. V předvelikonočním čase jsme se po závěrečném slovu organizátorů rozcházeli do svých domovů a knihoven sice rychle, ale plni nových nápadů – tedy alespoň pokud mohu hovořit za redakci Čtenáře, která některé z námětů jistě využije pro další články.

Foto Irena Šormová