Součástí Univerzitnej knižnice Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici se stalo Samovzdělávací středisko pro studium cizích jazyků. Vzniklo již roku 2012 z projektu Podpora výuky studijních programů v cizích jazycích díky finančním prostředkům Evropského sociálního fondu. Jedním z cílů projektu Ekonomické fakulty UMB bylo vytvořit prostor pro studenty a pedagogy pro výuku i samostatné studium a zabezpečit kvalitní informační zdroje s využitím nejnovějších technologií. Koncem roku se toto středisko stalo organizační složkou Univerzitní knihovny UMB s cílem posílit celouniverzitní zaměření projektu a využití informačních zdro­jů a služeb pro zájemce ze všech fakult. Knihovnicko-informač­ní služby poskytuje studentům a pedagogům, kteří mají zájem zdokonalit se v jazykových znalostech. Samovzdělávací středisko zpřístupňuje zahraniční jazykové databáze a učební materiály, především materiály Tell Me More, které jsou k dispozici v ang­ličtině, němčině, francouzštině a španělštině. Databáze Macmillan Online Campus je určená pro studium angličtiny a umožňuje přípravu na absolvování mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek a získání certifikátů. Dále zde uži­vatelé získají přístup do databází Nispez, Ebsco, Emerald Market Case Studies, ProQuest Entre­pre­neurship, ebrary-Business and Economics a Emerald Management e Journals 175. Odborné databáze doplňuje fond tištěných odborných publikací, encyklopedií a slovníků.

(Bibliotheca Universitatis – 9. ročník, č. 2, 2013/2014, s. 16–18)

Státní knihovna v Berlíně má výjimečnou sbírku východoasijských rukopisů a starých tisků, která je v současné době zpřístupněna uživatelům v digitální podobě. Sbírka byla budována už Královskou knihovnou Pruska a v roce 1918 obsahovala téměř 14 000 svazků orientálních tisků celé východní Asie. Identifikace jednotlivých autorů a titulů je velmi problematická a záznamy v lístkovém katalogu knihovny byly provedeny ručně, teprve od roku 1980 dochází k jejich elektronickému zpracování. Popis těchto dokumentů v latince je složitý, protože např. každý čínský znak má jiný význam, problematický je přepis z japonštiny, tibetštiny atd. V roce 2009 se Berlínská státní knihovna rozhodla tuto speciální sbírku postupně digitalizovat, protože je ojedinělá v celé Evropě. Papír používaný ve východ­ní Asii byl velmi tenký a před digitalizací musí projít nákladným restaurováním, aby byly digitální kopie čitelné. Východoasijská sbírka berlínské knihovny se díky německému státnímu komisaři pro kulturu a média a jeho spolupráci s Jagellonskou knihovnou v polském Krakově rozroste o dalších 1200 digitalizovaných děl. V Krakově jsou uloženy vzácné čínské a tibetské rukopisy, které budou po digitalizaci pří­stupné všem zájemcům o jejich studium. Historie Jagellonské knihovny je úzce spjata s dějinami Jagellonské univerzity a knihovna samostatně vystupuje až v polovi­ně 19. století. Doplňována byla díky darům významných polských osobností a díky spolupráci v tomto mezinárodním digitalizačním projektu budou i polská asiatika představena veřejnosti.

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 9, Ausgabe Nr. 25/2014, s. 57–63)

Německá Národní knihovna pro vědu a technologie vyvíjí novou webovou platformu pro audiovi­zuální média. Připravovaný audiovizuální portál optimalizuje přístup k vědeckým videím, jako jsou počítačové animace a nahrávky odborných konferencí, které jsou přidanou hodnotou pro knihovny a jejich uživatele. TIB AV portál nabízí nové metody pro vyhledávání videí podle automatické analýzy obrazu, řeči i textu. Nový portál zastřešuje 86 institucí provádějících výzkum a poskytujících vědeckou infrastrukturu. Cílem je komplexní archivace dat týkající se všech oblastí inženýrství, architektury, chemie, informačních technologií, matematiky a fyziky. TIB AV portál se také aktivně podílí na velkém množství projektů se zaměřením na vizuální analýzu netextových materiálů. Spuštěn byl jako částečně funkční prototyp v roce 2011, rozvíjel se v letech 2012–2013 a v letošním roce je plánován jeho plný provoz. Výzkumník vytvoří video a odešle je přes TIB webový formulář do systému správ médií, kde je video překódováno a je proveden jeho bibliografický popis. Proces automatického rozpoznávání obrazu umožňuje detekci základních šesti kategorií (inženýrství, architektury…). Audio analýza je rozdělena do dvou různých procesů. Strukturální analýza rozlišuje mezi mluveným slovem a dalšími zvuky (např. hudbou). Kvalita výsledků vyhledávání je ovšem závislá na kvalitě reproduktorů, hluku v pozadí, dialektu atd. V současné době se snaží autoři projektu vytvořit uživatelsky přívětivější vyhledávání, rychle zpřístupnit primárně obsah jednotlivých videí. TIB AV v současné době představuje nejmodernější multimediální analýzu a využití vyhledávacích metod.

(IFLA Journal – Volume 40, Number 1/March 2014, s. 17–23)

Dieselverkstaden AB je soukromá společnost, která provozuje tři veřejné knihovny ve Švédsku. Funguje bez ředitelů a hierarchie jsou vnímány jako překážky rozvoje. Knihovny této společnosti se ovšem řídí stejnými pravidly jako ostatní veřejné knihovny, jsou demokratickými místy k setkávání a jejich služby jsou zdarma. Zaměstnanci veřejné knihovny v Nacka se v roce 2005 rozhodli, že budou provozovat knihovnu odděleně od veřejné knihovny a po dohodě s místními politiky si založili akciovou společnost. Od roku 2013 provozují ve městě Nacka, kousek od Stockholmu, další dvě knihovny. Dieselverkstaden AB má 17 zaměstnanců na plný úvazek a velký počet dalších zaměstnanců, kteří pracují na zkrácený úvazek, polovina zaměst­nanců jsou muži a většina z nich je mladší, než je průměrný věk zaměstnanců ve švédských knihovnách. Jsou zde muži mezi 30 a 40 lety a zpočátku měli za úkol vybudovat knihovnu pro mladé lidi (ne pro děti a teenagery). Kolekce médií knihovny musela být zajímavá pro tuto cílovou skupinu, a proto zde pracují lidé, kteří mají znalosti o kultuře mládeže. Zaměstnanci mají bohaté praktické zkušenosti s prací s médii a z dalších kulturních oblastí – literatura, umění, film, mnozí jsou hudebníci a někteří jsou i knihovníci, ale toto vzdělání zde není požadováno! Knihovní prostor není rozdělen do sekcí, ale lidé zde mají mít pocit velkého obývacího pokoje, kde nejsou rozděleni podle věku, pohlaví etnického původu apod. A především mladí lidé se zde cítí jako doma.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 1/2014, s. 33–35)

Městská knihovna v Lipsku se snaží více rozvíjet spolupráci s místními školami a zapojuje své kurzy informační gramotnosti do vzdělávacích programů škol. Německé knihovny se chtějí stále častěji integrovat do vzdělávacího systému a připravují vzdělávací aktivity pro žáky 1. až 10. ročníků základních škol. Krokem ke stabilnímu partnerství ve vzdělávání bylo zveřejnění společného vzdělávacího kurikula v Lipsku v roce 2012, které se snaží školy a knihovny naplňovat. V roce 2013 bylo toto kuri­kulum rozšířeno i o předškolní vzdělávací programy knihoven a byla navázána hlubší spolupráce s místní univerzitou, která je právě zaměřena na cílovou skupinu předškolních dětí a informační gramotnost. Dětem jsou čteny nahlas zajímavé příběhy, jsou využívány zvukové hry, skládací puzzle a děti hodnotí kvalitu knih i čtoucích knihovníků. Propagace čtení je zakotvena ve vzdělávacích plá­nech spolkové země Sasko, a tak jsou školy i knihovny motivovány ke spolupráci. Metodologický přístup se postupně rozvíjí ve spolupráci s jednotlivými školami a knihovnami a do projektu jsou zapojeni i vysokoškolští pedagogové. Cílem je pocho­pitelně také větší spolupráce organizací v místě, propojení učitelů s knihovníky a zajímavější nabídka vzdělávacích programů pro děti se zaměřením na rozvoj čtenářské a informační gramotnosti.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 7, Ausgabe Nr. 1/2014, s. 43–45)

Nejstarší knihovnické sdružení na Slovensku má nový název – Spolok slovenských knihovníkov a knižníc (SSKK). Knihovnické sdružování na Slovensku má dlouhou tradici, která se váže k roku 1946, kdy vznikl v Bratislavě Zväz slovenských knihovníkov. Ten se v roce 1968 přejmenoval na Zväz slovenských knihovníkov, bibliografov a informačných pracovníkov a od roku 1973 nesl název Spolok slovenských knihovníkov. Toto pojmenování ovšem od roku 1990 neodpovídalo skutečnosti, protože Spolok sdružoval nejen individuální, ale také kolektivní členy – knihovny a informační pracoviště všech typů. Především z úcty k těmto kolektivním členům si původní název vyžádal změnu, kterou odsouhlasila Valná hromada SSKK koncem roku 2013.

(Knižnica – 15. ročník, č. 1, 2014, s. 4–16)

Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR