SRPEN

Před 90 lety, 3. 8. 1924, zemřel Joseph Conrad (*1857), anglický spisovatel polského původu, jeden ze zakladatelů modernismu, autor románů a novel Lord Jim, Srdce temnoty, Tajný agent, Nostromo, Hranice stínu, Zlatý šíp, Očima západu, Náhoda či Záchrana.

Před 160 lety, 12. 8. 1854, se narodil Ignát Herr­mann (†1935), český spisovatel, humorista a redaktor, autor románů U snědeného krámu, Otec Kondelík a ženich Vejvara a Tchán Kondelík a zeť Vejvara.

Před 50 lety, 12. 8. 1964, zemřel Ian Fleming (*1908), anglický spisovatel, tvůrce proslulého agenta 007 Jamese Bonda v románech Casino Royale, Diamanty jsou věčné, Goldfinger, Dr. No, Žít a nechat zemřít, Moonraker, Muž se zlatým koltem aj. (celkem 12 románů a 9 povídek), známých i z filmových verzí.

Před 20 lety, 19. 8. 1994, zemřel český prozaik Ladislav Fuks (*1923), autor románů a novel Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou stru­nu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady, Oslovení z tmy, Obraz Martina Blaskowitze či Vévodkyně a kuchařka.

Před 115 lety, 24. 8. 1899, se narodil argentinský spisovatel Jorge Luis Borges († 1986), dlouholetý ředitel Národní knihovny v Buenos Aires a profesor literatury na univerzitě v Buenos Aires. Získal řadu ocenění, mj. Cervantesovu cenu, a byl opakovaně navrhován na Nobelovu cenu. Psal eseje, básně, mystifikace, knižně vyšly i jeho přednášky, ale nejvíc se proslavil svými povídkami, v nichž se esejistické, mystifikační a parodické postupy rovněž projevují. Borges byl nadán nesmírnou invencí a inteligencí, byl vzdělaný a sečtělý (když oslepl, nechal si denně několik hodin předčítat a svá díla diktoval), vtipný, ironický. Vydal mj. knihy Obecné dějiny hanebnosti, Dějiny věčnosti, Šest problémů pro dona Isidra Parodiho (ve spolupráci s Adolfem Bioy Casaresem), Fantastická zoologie (s M. Guerrerovou), Fikce, Alef, Kniha z písku, Brodiova zprá­va, Dvacátého pátého srpna a jiné povídky, Ars poetica a další.

Před 100 lety, 26. 8. 1914, se narodil argentinský spisovatel Julio Cortázar (†1984), autor románů Výherci či Nebe, peklo, ráj a mnoha povídek; podle jedné z nich vznikl slavný Antonioniho film Zvětšenina.

Před 265 lety, 28. 8. 1749, se narodil Johann Wolfgang Goethe (†1832), největší německý básník, prozaik, dramatik, historik, kritik, právník, politik, biolog a stavitel, jeden z největších uměleckých géniů lidstva. Zanechal po sobě rozsáhlé, různorodé a velkolepé dílo, z něhož vyniká zejména dvoudílná tragédie, mohutná filozofická báseň Faust (1. díl 1808, 2. díl vyšel po Goethově smrti). Milostný román v dopisech Utrpení mladého Werthera z roku 1774 o nešťastně zamilovaném hrdinovi, který se nakonec zastřelí, způsobil ve své době senzaci a dokonce vlnu podobně motivovaných sebevražd. Vedle mnoha básní a balad (Prométheus, Král duchů, Čarodějův učeň, Heřman a Dorotea, Západovýchodní díván, Římské elegie aj.) je Goethe autorem autobiografie Z mého života – Báseň i pravda, románů Spřízněni volbou, Viléma Meistera léta učednická a Viléma Meistera léta tovaryšská, cestopisu Italská cesta, dramat Götz z Berlichingen, Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso, Egmonta dalších děl.

ZÁŘÍ

Před 120 lety, 2. 9. 1894, se narodil rakouský spisovatel Joseph Roth (†1939), autor románů Pochod Radeckéhoa Kapucínská krypta či novely Job.

Před 30 lety, 3. 9. 1984, zemřel Jan Zábrana (*1931), český básník, prozaik a významný překladatel z ruštiny a ang­ličtiny (I. Babel, O. Mandelštam, M. Cvetajevová, S. Jesenin, I. Bunin, B. Pasternak, J. Conrad, S. Plathová, A. Ginsberg, G. Corso, L. Fer­­lin- ­ghetti a mnozí další); jeho rozsáhlé deníkové zápisky vyšly knižně pod názvem Celý život.

Před 100 lety, 4. 9. 1914, zemřel český naturalistický spisovatel Josef Karel Šlejhar (*1864), mj. autor románu Kuře melancholik.

Před 20 lety, 7. 9. 1994, zemřel americký prozaik a filmař australského původu James Clavell (*1924), autor bestsellerů Král Krysa, Šógun, Smršť, Tchaj-pan, Panský dům a Gaidžin (romány tvoří volný cyklus, tzv. Asijskou ságu).

Před 50 lety, 14. 9. 1964, zemřel ruský spisovatel a žurnalista Vasilij Grossman (*1905), autor románové epopeje z druhé světové války Život a osud.

Před 90 lety, 18. 9. 1924, se narodil český básník a esejista Ivan Diviš (†1999), autor sbírek Chrlení krve, Sursum, Thanatea, Průvan, Beránek na sněhu, Odchod z Čech, Žalmy či Moje oči musely vidět a rozsáhlého souboru deníkových záznamů, poznámek a výpisků Teorie spolehlivosti; v roce 1969 emigroval do západního Německa, po roce 1989 se vrátil do Čech.

Před 130 lety, 23. 9. 1884, se narodil Josef Váchal († 1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník, autor Krvavého románu a dalších děl.

Před 80 lety, 23. 9. 1934, se narodil švédský prozaik a dramatik Per Olov Enquist, autor románů Magnetizérova pátá zima, Strindberg – život, Svržený anděl, Návštěva osobního lékaře či Kniha o Blanche a Marii a autobiografií Jiný život a Kniha podobenství.

Před 70 lety, 23. 9. 1944, se narodil Ivan Martin Jirous († 2011), řečený Magor, český básník, publicista a výtvar­ný kritik, výrazná osobnost českého undergroundu, nositel Ceny Jaroslava Seiferta (2006).

Před 100 lety, 24. 9. 1914, se narodil český básník a výtvarník Jiří Kolář († 2002). V letech 1952–1953 byl vězněn za kritiku komunismu ve sbírce Prométheova játra (rukopis byl zabaven při domovní prohlídce). V roce 1977 podepsal Chartu 77. V roce 1979 mu nebyl povolen návrat do Československa ze studijního pobytu v Západním Berlíně; Kolář žil od roku 1980 v emigraci v Paříži a v roce 1984 se stal francouzským občanem. Do Čech se vrátil v roce 1997. Vedle překládání (Walt Whitman, T. S. Eliot aj.) se věnoval poezii a je autorem mnoha básnických sbírek, deníků a cyklů: Křestný list, Sedm kantát, Roky v dnech, Limb a jiné básně, Ódy a variace, Dny v roce, Očitý svědek, Prométheova játra, Básně ticha, Vršovický Ezop, Mistr Sun o básnickém umění aj. V roce 1991 získal Cenu Jaroslava Seiferta. Světově proslulým se stal především svými kolážemi (všechny techniky shrnul do knihy Slovník metod).

Před 90 lety, 27. 9. 1924, se narodil český spisovatel, překladatel, redaktor a exilový nakladatel Josef Škvorecký († 2012), který patří k našim nejvýznamnějším poválečným spisovatelům. Vystudoval angličtinu a filozofii na Univerzitě Karlově. V roce 1956 se stal redaktorem časopisu Světová literatura, kde byl od roku 1957 zástupcem šéfredaktora. V roce 1958 však musel toto místo opustit kvůli skandálu, který způsobilo vydání jeho prvního románu Zbabělci; mohl se však vrátit do redakce SNKLU (později Odeon), kde pracoval již předtím. Později mohl opět začít vydávat, některé knihy však vyjít nemohly. Byl též vynikajícím překladatelem z ang­ličtiny (R. Chandler, W. Faulkner aj.). V roce 1969 se s manželkou Zdenou Salivarovou rozhodl pro exil a usadil se v Torontu v Kanadě, kde v letech 1969–1990 vyučoval na univerzitě. V roce 1971 založili manželé Škvorečtí nakladatelství 68 Publishers, v němž do roku 1993 vyšlo celkem 227 titulů exilových a v Československu zakázaných autorů, jakož i překladů. Zdena Salivarová víceméně obětovala svoji spisovatelskou kariéru (mj. je autorkou ceněného románu Honzlová) práci v nakladatelství. Josef Škvorecký vytvořil rozsáhlé a různorodé dílo, z něhož vynikají zejména „velké“ romány Zbabělci, Tankový prapor, Lvíče, Mirákl, Příběh inženýra lidských duší, Scherzo capriccioso a Nevěsta z Texasu a dále novely a povídkové sbírky Konec nylonového věku, Sedmiramenný svícen, Babylónský příběh, Legenda Emöke, Ze života lepší společnosti, Bassaxofon, Hořkej svět, Prima sezóna, Dvě vraždy v mém dvojím životě, Nevysvětlitelný příběh, Pulchra, Obyčejné životy a další. Je také autorem mnoha detektivek (např. trilogie o poručíku Borůvkovi, Hříchy pro pátera Knoxe nebo série Setkání s vraždou… z posledních let napsaná ve spolupráci se Zdenou Salivarovou), esejů (např. Nápady čtenáře detektivek) a dalších knih (např. kniha o českém filmu 60. let Všichni ti bystří mladí muži a ženy). Dlouho spolupracoval i s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky. V roce 1999 získal Státní cenu za literaturu, v roce 2004 Cenu Jaroslava Seiferta; opakovaně byl navrhován i na Nobelovu cenu za literaturu. Mnoho jeho knih bylo adaptováno pro film či pro televizi.

Před 90 lety, 30. 9. 1924, se narodil americký spisovatel Truman Capote († 1984), autor slavných románů, novel a povídek Jiné hlasy, jiné pokoje, Strom noci, Luční harfa, Snídaně u Tiffanyho či Chladnokrevně.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora