Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

příprava zářijových čísel Čtenáře bývá pro nás v redakci o něco napínavější než těch ostatních. Většinu příspěvků, které chceme do čísla zařadit, musíme zajišťovat se značným předstihem, řekněme před začátkem dovolenkové sezony, kdy jsou autoři ještě na „svých místech“. Protože jenom to, co máme v redakčních deskách, dává jistotu, že se číslo podaří poskládat. O to větší je pak radost, když se nám  sejdou v pravou chvíli příspěvky, které se týkají jedné oblasti či reagují na aktuální knihovnická témata.

V tomto Čtenáři k takovým určitě patří rozhovor s ředitelem Knihovny národního muzea, v němž kromě jiného zmiňuje důvody vedoucí ke zrušení Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou, které by, jak říká, mohlo částečně pokračovat v jiných prostorách. Hovoří také o konceptu Virtuálního muzea komunikace, které zatím žije pouze v jeho představách, ovšem s velmi jasnými konturami. Muzejním a galerijním knihovnám je věnován i další příspěvek, autorka v něm zasvěceně seznamuje s jejich vznikem, historií, uchovávanými sbírkovými fondy a službami. Zejména ale upozorňuje na aktuální informace týkající se spoluúčasti muzejních knihoven na letošním Týdnu knihoven. Akce, které muzejní knihov­ny připravují, budou vycházet z kampaně Muzea a Velká válka, 100 let od vypuknutí I. světové války.

K těm zmiňovaným aktuálním knihovnickým tématům patří bezesporu úvodní článek tohoto čísla, na který bych vás chtěla také upozornit. Jeho autorky se v něm zamýšlejí nad možnostmi knihoven jako institucí přátelských rodině a na konkrétním příkladu Ma­sarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně ukazují způsoby, jak lze takový úkol uchopit. Myslím, že v něm najdou inspiraci i další knihovny.

Na závěr ještě krátce upozorňuji na třetí a čtvrtou stranu obálky, kde otiskujeme zálož­ky k tématu Sběr zpětné vazby v knihovnách jako cesta k lepším službám (na s. 319), které můžete – třeba v Týdnu knihoven – vyzkoušet i ve vaší knihovně.

Příjemné čtení a hezké babí léto vám přeje

OLGA VAŠKOVÁ