Hlavní obsah stránky
Sbírkové fondy v knihovnách muzeí a galerií
ALENA PETRUŽELKOVÁ petruzelkova@pamatnik-np.cz
Bohatství dokladů knižní kultury ve sbírkách našich muzeí a galerií představuje stále málo známou nebo dokonce zcela neznámou část kulturního dědictví ČR. Sbírkové fondy těchto knihoven se neomezují jen na samotné knihy; sbírky často obsahují další hodnotné předměty vztahující se ke knižní kultuře (návrhy ilustrací, mapové sbírky, archiválie, sbírky ex-libris, vazeb). K nejcennějším sbírkovým předmětům patří sbírky starých tisků a rukopisů tzv. historických fondů, ty ovšem najdeme i v ostatních knihovnách jak veřejných, tak soukromých. V současné době již část tohoto bohatství prezentuje ve formě digitalizovaných dokumentů především Manuscriptorium – virtuální badatelské prostředí na internetu.
Časopis Bibliofil vycházel od roku 1923 jako příloha Grafického obzoru. V roce 1930 přešlo vydávání do Uherského Hradiště, které bylo důležitým centrem bibliofilského života na Moravě.
Vazba vznikla na Odborné škole knihvazačské – první odborná škola svého druhu v českých zemích, původně založena jako ženská škola.
Odborná knihovna, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Dlaskova kronika
Selská kronika zachycuje 1. polovinu 19. století očima laického vzdělance, rychtáře Josefa Dlaska, majitele známého Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova (Národní kulturní památka).
Sedlák Dlask v pamětech zachycuje běžný život na statku a v obci. Unikátní vhled do života nejširší vrstvy tehdejšího obyvatelstva.
Knihovna, Muzeum Českého ráje v Turnově
Knihovna Jiřího Karáska ze Lvovic
Rozsáhlý knihovní celek (50 000 svazků) básníka a sběratele Jiřího Karáska ze Lvovic (1871–1951) je reprezentativní sběratelskou knihovnou, která vznikala od konce 19. století a kontinuálně se rozvíjela jako „knihovna Karáskovy galerie“ až do Karáskovy smrti v roce 1951.
Bohatý soubor časopisů evropské provenience reprezentuje obálka časopisu L’Assiette au Beurre podle návrhu Františka Kupky. Rovněž soubor dedikací představuje muzejní exempláře jedinečné hodnoty.
Knihovna, Památník národního písemnictví v Praze
Krátká Spráwa o Slawném Bratrstwu obogjho Pohlawj
k wětssý Sláwě Božj, k Zwelebenj Marye Panny, ke Cti a Chwále welice diwottworného Cti Obhágitele Swatého Jana Nepomuckého založeným w Městečku Kwasycých we Farnjm Kostele na Nebe Wzetj Panny Marye a Swatého Jana Nepomuckého.
Na přední straně brožury (pravděpodobně členského průkazu) je mědirytina provedená podle oltářního obrazu ve zmíněném farním kostele, autorem je Václav Vavřinec Rainer (1689–1743), rytinu provedl augsburgský rytec Martin Gottfried Crophius. Vytištěno v Olomouci knihtiskárnou Josefa Hirnlová, [1755], což je datum obnovení Bratrstva.
Knihovna, Muzeum Kroměřížska v Kroměříži
Malý slabikář z Landfrasovy tiskárny
Jindřichohradecké tisky. Fond obsahuje téměř 3700 tisků z jindřichohradeckých tiskáren od 18. do 20. století. Největší soubor tvoří tisky z proslulé Landfrasovy tiskárny, k nimž patří kromě lidové modlitební literatury např. sedmidílné Dějiny města Jindřichova Hradce nebo týdeník Ohlas od Nežárky (1871–1942).
Knihovna, Muzeum Jindřichohradecka
Ilustrace Artuše Scheinera (1863–1938) ke knize E. T. A. Hoffmanna Louskáček a myší král.
Knihu vydal Jan Otto v roce 1924. Kolorovaná kresba tuší.
Knihovna, oddělení knižní kultury, Národní muzeum
Exlibris od Josefa Čapka pro sběratele Mojmíra Helceleta.
Litografie z roku 1918.
Knihovna, oddělení knižní kultury, sbírka exlibris, Národní muzeum
Tištěný manuál ke slunečním hodinám (1776)
Autorem je proslulý berounský hodinář Johann Engelbrecht (cca 1725–1807). Druhý návod dosud známý ve světě je uložen v Museum of the History of Science in Oxford.
Knihovna, Muzeum Českého krasu v Berouně
Vazba celokožená, francouzská, zelený marokén
Individuální knižní vazbu navrhl Hans Kristian Tegner (1853–1932) a provedl dánský knihař J. L. Flygge před rokem 1904, zlacení tlačítky. C. F. Bricka, Kong Frederik den andens ungdomskjaerlighed, Kodaň 1873
Knihovna, sbírka bibliofilií a knižní vazby, Moravská galerie v Brně
Další obrazová příloha k textům viz třetí strana obálky tištěného Čtenáře.