MICHAELA NĚMCOVÁ sekretariat@knihovnakv.cz, NIKOLA ZAMAZALOVÁ, MARTIN GRUBER

Kramerius je digitální knihovna pro zpřístupnění literárního kulturního dědictví, převedeného do digitální podoby. Digitalizace dokumentů Krajské knihovny Karlovy Vary pro uložení do Krameria je součástí rozsáh lého projektu Karlovarského kraje Rozvoj služeb eGovernmentu na území Karlovarského kraje. Krajská knihovna Karlovy Vary přispěla digitalizací a zpřístupněním unikátního balneologického a regionálního fondu.

„Karlovarský“ Kramerius je digitální knihovna pro zpřístupnění balneologické a lékařské literatury a literatury týkající se regionálního kulturního dědictví, kterou má ve svém fondu Krajská knihovna Karlovy Vary. V současnosti je v systému uloženo cca 173 261 digitalizovaných stránek balneologické a lékařské literatury v různých jazycích. Jedná se dohromady o přibližně 800 titulů převážně monografií a periodik. Nejstarší kniha z té­to sbírky je z roku 1616¹. Většina digitalizovaných titulů pochází z 18. a 19. století.

Krajská digitalizační jednotka umožňuje převést monografie a periodika do digitalizované podoby (až do formátu A2). Naskenované obrazy knih jsou poté přeneseny do krajského digitálního repozitáře (dlouhodobého garantovaného úložiš­tě). Veřejnost má pak možnost dostat se prostřednictvím webového rozhraní systému Kramerius k zajímavému čtení.

Co lze například v Krameriu najít?

Plánek Vřídla z roku 1772 z knihy Rudolfa Mannla Karlsbad, seine Quellen und deren Versndung² či třeba zařízení na přívod minerální vody z knihy Johanna Tobera Mineralwasser – Hebemaschine für Gesundheits-Quellen in Kurorten³z roku 1860.

Podívejte se na internetu na sbírku vzácných balneologických knih z depozitáře Krajské knihov­ny Karlovy Vary – část balneologické knihovny, kte­­rá se vztahuje k lázeňské historii našeho kra­je, je teď díky digitalizaci snadno dostupná i z vašich domovů na adrese http://k4.kr-karlovarsky.cz.

Celý fond balneologické a lázeňské literatury je pak přístupný na k tomu určených počítačích v Krajské knihovně Karlovy Vary v režimu odpovída­jícímu autorskému zákonu. Pro přístup ke kompletnímu fondu zdigitalizované balneologické knihov­ny je určena jedna PC stanice v půjčovně pro dospělé a jedna v čítárně v hlavní budově Krajské knihovny Karlovy Vary ve Dvorech. Jedna PC stanice je pro tento účel vyhrazena také v pobočce krajské knihovny na Lidické.

V budoucnosti se uvažuje o zřízení kontrolovaného přístupu do databáze Kramerius také pro pověřené knihovny regionu – v Sokolově a v Che­bu tak, aby měli přístup k dokumentům badatelé, studenti a další zájemci z celého Karlovarského kraje.

Postup realizace projektu Kramerius v Karlových Varech od roku 2012 do současnosti

Nositelem projektu digitalizace se stal Karlovarský kraj. Je provozovatelem digitalizační jednotky a zaměstnanci oddělení digitalizace jsou zaměst­nanci Krajského úřadu. Krajská knihovna Karlovy Vary se stala v roce 2012 partnerem projektu.

Rok 2012

Po celý rok probíhala příprava dokumentů k digitalizaci. Knihovna navrhla a připravila technologický postup digitalizační linky pro zpracování monografií a stala se metodickým partnerem projektu. Z této pozice zajišťovala také základní technickou podporu v oblasti softwaru.

Realizace krajské digitalizační jednotky se posunula až na polovinu roku 2012, kdy se začalo se zkušebním provozem digitalizačního pracoviště.

Knihovna vybírala a fyzicky připravovala dokumenty určené k digitalizaci – v roce 2012 se jednalo přibližně o 300 dokumentů (44 000 stran). Jednalo se například o výběr, ověřování v Regis­tru digitalizace, přípravu v rámci automatizovaného systému – změny statusů, zajištění čísla České národní bibliografie u všech knih vydaných na území ČR, přípravu předávacích protokolů, export záznamů do zpracovatelské linky, export záznamů do Registru digitalizace atd.

Ke konci roku 2012 nebyly ještě dokončeny všechny procesy digitalizační linky – nebylo insta­lováno uživatelské rozhraní Kramerius. Z tohoto důvodu neproběhly konečné kontroly digitalizovaných dokumentů a digitální obsah zatím nemohl být zpřístupněn uživatelům.

Rok 2013

Po instalaci Krameria oddělením informačních technologií Krajského úřadu nastal proces impor­tu digitálního obsahu a metadat do Krameria, kon­trola obrazů, změny statusů v knihovním systému, prolinkování záznamů v elektronickém kata­logu knihovny na konkrétní plný text dokumentu, nahlášení vystavených dokumentů v Registru digitalizace a kontrola podle autorského zákona.

Digitlizační jednotka byla původně umístěna v nevyhovujících prostorách a začátkem roku 2013 se proto stěhovala do budovy C Krajského úřadu, který přiléhá k budově krajské knihovny. V nových prostorách bylo zajištěno oddělení pracoviště scanneru a pracoviště k úpravě obrazu a odvětrání. Přestěhování také usnadnilo předá­vání dokumentů k digitalizaci z krajské knihovny.

V roce 2013 byla spuštěna digitální knihovna Kramerius pro veřejnost. Během roku 2013 bylo do systému vloženo 509 dokumentů tj. 113 582 stran digitalizovaných stránek balneologické a lázeňské literatury.

Od května 2013 knihovna připravuje k digitalizaci také regionální periodika a velkoformátové mapy.

Rok 2014

Zatím bylo v letošním roce vloženo do systému Kramerius dalších cca 80 monografií.

V rámci co nejširšího záběru v uchování regionálního písemného kulturního dědictví započala spolupráce s kulturními organizacemi regionu na výběru dalších dokumentů k digitalizaci. Jako pilotní počin z tohoto záměru byl zdigitalizován zkušební vzorek dobových notových záznamů Čajkovského 5. symfonie z archivního notového fondu Karlovarského symfonického orchestru. Par­titury pro symfonický orchestr pocházejí z konce 19. století. Digitalizace celého ročníku 1988 regionálního časopisu Hraničář, z fondu Městské knihovny Cheb, je rovněž na samém počátku.

Nositel projektu digitalizace Karlovarský kraj i hlavní partner projektu Krajská knihovna Karlovy Vary doufají, že se podaří postupně vytvořit v systému Kramerius kompletní „karlovarskou regionální knihovnu“ v digitální podobě.

1 ETSCHENREUTER, Gallus. Von den aller heilsamsten und nutzlichsten Bädern, Saurbrunnen, und anderer Wasser, so in Teutschland bekandt und erfahren, auch ihrer Metallen uns Mineralien Natur, Krafft, Tugend und Würckungen.Straßburg: [s.n.], 1616. 151 s.

2 MANNL, Rudolf. Karlsbad, seine Quellen und deren Versendung: eine Skizze. Karlsbad: Gebrüder Franieck, 1862. xxi, 33 s., [1] slož. l. obr. příl.

3 TOBER, Johann. Mineralwasser-Hebemaschine für Gesundheits-Quellen in Kurorten. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1860. [14] s.