Hlavní obsah stránky
ROZHOVOR s Mgr. Evou Svobodovou, ředitelkou Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové
JIŘINA KÁDNEROVÁ kadnerovaj@volny.cz
Královéhradecký kraj je rodištěm řady věhlasných spisovatelů a obrozenců. Zdejší krajská knihovna si letos připomíná deset let od otevření nové budovy, které se dnes v Hradci Králové podle tvaru oken říká „ementál“. Dříve sídlila v budově bývalé synagogy, jež byla usnesením vlády převedena do majetku Židovské obce. V roce 2019 si bude knihovna připomínat 70 let od svého založení. Eva Svobodová nastupovala do funkce ředitelky právě v době přípravy nové budovy, takže se „dramatických“ témat k rozhovoru naskýtá celá řada…
Paní ředitelko, povězte nám ve stručnosti celý příběh…
Kdy jste novou knihovnu otevřeli?
Stěhování do nové budovy probíhalo v parném létě roku 2008, slavnostní otevření pro veřejnost bylo stanoveno na 25. září 2008. V ten den prošlo knihovnou na dva tisíce lidí. Jeden z nich nám zanechal vzkaz: Byl jsem tady! Fantomas. Od loňského roku máme pro podpisy významných osob vyčleněný jeden ze sloupů ve druhém nadzemním podlaží, takže stát se to dnes, jeho podpis bychom uchovali pro budoucí generace, ale tehdy jsme ho odstranili… V následujícím období naši čtenáři, uživatelé, návštěvníci a příznivci knihovnu doslova adoptovali, protože jsme jich registrovali dvojnásobek oproti období ve staré budově. Tím se dal také do pohybu nepřetržitý sled změn. Hned v prvním roce jsme zjistili, na co architekti ve svých projektech zapomněli. Uživatelé nás například upozornili na chybějící poličky na položení tašek u výpůjčních pultů. Vodní živel nám dokázal, že betonový povrch zhotovený podle norem ještě nezaručí jeho absolutní rovnost. Knihovna také občas „plave“, a tak se její uživatelé v touze po vědění před knihovnou brodí vodou. Každý rok nabízíme alespoň jednu novou službu. Instalovali jsme Wi-Fi i automat na kávu, terminál pro bezhotovostní platby, zavedli jsme on-line platby, nové webové stránky knihovny, od 1. 1. 2010 jsme spustili vzdálený přístup do placených databází. Ve druhém patře jsme zřídili galerii Automat, rozšířili kamerový systém. S velkým zájmem návštěvníků se setkaly dětské koutky, přebalovací pulty pro miminka i fontána na pitnou vodu. Vše se využívá opravdu hojně.
Věnujete také velkou pozornost e-knihám a rozšíření služeb pro různé kategorie uživatelů…
Ano, začali jsme půjčovat elektronické čtečky s volně dostupnými díly (zejména českou klasickou literaturu), v roce 2012 k tomu přibylo půjčování elektronických knih. Prostřednictvím tzv. služby PDA (řízené akvizice) jsme našim čtenářům umožnili podílet se přímo na výběru a nákupu zahraniční literatury z nabídky firmy EBSCO. Od dubna téhož roku jsme pro registrované uživatele do provozu uvedli dodávání elektronických kopií článků. Čtenářský elektronický katalog byl obohacen o obálky knih a skeny obsahů vybraných odborných publikací. Po stisknutí tlačítka „Citace“ mohou uživatelé získat citaci dané publikace, což by měli ocenit zejména studenti při zpracování vysokoškolských prací. V poslední době se k bibliografickým záznamům připojují odkazy na plné texty publikací. Letos jsme spustili nový vyhledávač PRIMO a možnost objednat si knihy i z volného výběru. Peněženky a kabelky našich uživatelů nezatěžujeme dalším plastem, pokud vlastní městskou kartu nebo studentské či zaměstnanecké průkazy univerzit a dalších škol působících v Hradci Králové a Pardubicích, mohou je využít i pro registraci v naší knihovně. Také studijní boxy si našly své uživatele. Biblioboxy doplňují možnost vracet knihy v režimu 24/7, tato služba je stále oblíbenější. Hendikepovaným občanům a seniorům jsme nabídli ve spolupráci s dobrovolníky donášku knih domů. V druhé polovině roku 2012 byl v naší knihovně založen klub seniorů. Nesmíme zapomenout ani na oblíbené kurzy trénování paměti nejen pro seniory a velice žádané kurzy počítačové gramotnosti. Neměli jsme štěstí na nájemce kavárny, ale po třech neúspěšných pokusech se blýsklo na lepší časy. Kavárnu CrossCafe si oblíbili snad všichni.
Východní Čechy jsou oblastí spojenou v minulosti s narozením a působením mnoha obrozenců a věhlasných spisovatelů. Je tady stále cítit toto „genium loci“?
V městě Hradci Králové fungují vedle sebe tři velké knihovny – Studijní a vědecká knihovna, Univerzitní knihovna a Knihovna města Hradce Králové. Jaká je vaše spolupráce nebo „dělba práce“ vzhledem k uživatelům?
Jsem přesvědčena, že mezi občany Hradce a okolí i studenty, kteří sem přijíždějí do škol, se najde mnoho těch, kteří navštěvují všechny tři knihovny. A také vím, že mnoho lidí si zejména naši a městskou knihovnu stále plete. Není to nikterak nový jev a každá knihovna se s tím vyrovnává po svém. „Dělba práce“ mezi naší knihovnou a Knihovnou města Hradce Králové (KMHK) je založena na velmi dlouhé tradici. Nikdy jsme neměli dětské oddělení, to je a zůstane doménou městské knihovny, i když na vyžádání poskytujeme lekce informačního vzdělávání i třídám ze základních škol, a pokud přijdou předškolní děti z mateřské školy na exkurzi, věnujeme se jim také. Ovšem nejsou pro nás prioritní skupinou. Již někdy v osmdesátých letech jsme se s KMHK dohodli, že hudební oddělení a zvukovou knihovnu pro nevidomé budou budovat oni. Do roku 1995 jsme jim předávali povinný výtisk hudebnin. MVS mezi oběma knihovnami má nadstandardní formu. Výměnu knih v rámci MVS realizujeme jednou týdně dovozem objednaných a odvozem vrácených knih služebními auty. Ke škodě uživatelů jsme zatím nedospěli ke společné průkazce. S univerzitou máme dohodu o vzájemné akceptaci ISIC a našich čtenářských průkazů; registrace studentů je u nás v knihovně mnohem jednodušší než dříve. V Hradci Králové jsou ale i další knihovny. Ředitelka knihovny Lékařské fakulty UK je členkou redakční rady našeho zpravodaje U nás. Nové prostory nedávno získala knihovna Galerie moderního umění. Má velice zajímavou sbírku výstavních katalogů. Bez povšimnutí návštěvníků Hradce Králové by neměla zůstat ani Biskupská knihovna a její historické fondy. Spolupráce v rámci kraje se neomezuje jen na knihovny, spolupracujeme i s dalšími paměťovými institucemi, například s Muzeem východních Čech, s muzei v Dobrušce, Jaroměři či Jičíně. V minulosti jsme realizovali společné projekty zpracování regionálních periodik. V rámci krajského projektu digitalizace jsme zdigitalizovali dokumenty muzeím a knihovnám v kraji; v naší krajské digitální knihovně mají vytvořeny virtuální sbírky svých digitalizovaných dokumentů.
Dokončení příště
1 NOVOTNÁ, Martina. Malovat po zdech dovoleno: nástěnné malby. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2008, 89 s. ISBN 978-80-7052-089-5.
Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové
(údaje o činnosti za rok 2016)
- počet pracovníků: 81,8 úvazku
- velikost fondu: 1 389 915 knihovních jednotek
- počet čtenářů: 9 023; knihovna nabízí registraci uživatelům od 15 let
studenti VŠ a SŠ: 43 % registrovaných uživatelů
senioři 60+: 7 % registrovaných uživatelů
studijní boxy: 1800 návštěvníků ročně
- počet výpůjček: 430 385
- počet fyzických návštěvníků: 170 269
- počet návštěvníků on-line služeb: 570 305
- vlastní specializované databáze: 5
- licencované EIZ: 8
- počet vstupů do EIZ z prostoru knihovny: 7 302
- digitalizace: zpracováno 492 monografií a 22 titulů periodik
- počet akcí: 76 kulturních, 211 vzdělávacích (pro veřejnost); 45 (vzdělávání pro knihovníky v kraji)
Více informací naleznete na www.svkhk.cz.
Základní fakta z historie
12. 4. 1949 | na zasedání vlády přijato konečné rozhodnutí o ustavení Státní studijní knihovny v Hradci Králové |
10. 6. 1949 | rozhodnuto o pojmenování nové knihovny po ministru školství, věd a umění Zdeňku Nejedlém |
4. 11. 1949 | slavnostní otevření Státní studijní knihovny v Hradci Králové v prostorách muzea, první ředitelem byl Jiří Rys; současně předán fond Městské studijní knihovny |
1951 | přestěhování knihovny do prostor Lékařské fakulty v Šimkově ulici |
duben 1953 | zahájen provoz v nově získaných prostorách na Eliščině nábřeží |
1954 | Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové |
1. 10. 1958 | Krajské knihovny v Hradci Králové |
1. 7. 1960 | na základě uzemní reorganizace osamostatnění Státní vědecké knihovny; je součástí jednotné soustavy knihoven podle zásad nového knihovního zákona z roku 1959 |
1. 7. 1968 | odkoupení budovy bývalé synagogy na Pospíšilově třídě od Židovské obce státem |
1971 | zahájení provozu půjčovny v adaptovaných prostorách bývalé židovské synagogy |
1983 | zahájení provozu v Hale I skladového depozitáře na Pouchově |
1994 | bezúplatný převod budovy synagogy z vlastnictví státu na Židovskou obec v Praze |
1. 7. 2001 | změna zřizovatele (Královéhradecký kraj) |
31. 7. 2001 | vydán Registrační list projektu na výstavbu nové budovy knihovny |
20. 3. 2002 | vyhlášení architektonické soutěže |
27. 10. 2002 | vyhlášení vítěze architektonické soutěže (Projektil architekti Praha) |
7.–26. 11. 2002 | vernisáž 62 architektonických návrhů v prostorách Muzea východních Čech |
16. 9. 2004 | předání staveniště vítězné stavební firmě VCES, a. s. |
26. 10. 2004 | slavnostní položení základního kamene |
2007 | ocenění Vynikající betonová konstrukce ČR |
24. 1. 2007 | zahájení ostrého provozu knihovnického systému ALEPH |
13. 6. 2008 | předání stavby, kolaudační rozhodnutí |
28. 7. 2008 | zahájení stěhování do nové budovy (prostory na Pospíšilově třídě a Eliščině nábřeží byly vráceny Židovské obci Praha a městu Hradec Králové) |
25. 9. 2008 | slavnostní otevření nové budovy knihovny a den otevřených dveří pro veřejnost |
29. 9. 2008 | zahájení provozu pro veřejnost |
2009 | ocenění Stavba roku 2009 |
2009 | Grand Prix Architektů 2009 |
4. 11. 2009 | 60. výročí založení knihovny, knihovna obdržela medaili Z. V. Tobolky |
24. 2. 2014 | zahájení provozu krajské digitalizační jednotky |
22. 2. 2016 | Odborné knihovny prof. F. Černého – divadlo a region |