Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Na výstavě Doktor Hartmann Schedel (1440–1514), která začala v Bavorské státní knihovně v Mnicho­vě letos 19. listopadu, se významně podílela Městská knihovna v Norimberku. Všichni, kdo se zajímají o staré tisky, znají pojem Norimberská kronika, ale málokdo ví, že za ní stojí jméno lékaře Hartmanna Schedela, který zemřel již před pěti sty lety. Kronika byla tištěna v latinské a německé verzi podle rukopisu autora, který je uložen od roku 1571 ve státní knihovně v Mnichově. Kronika je digitalizovaná a dostupná všem čtenářům. Kronika je velmi bohatě ilustrována více než 1800 dřevoryty! Hartmann Schedel se snažil, aby jeho kronika byla přehledná a srozumitelná a aby racionálně uspořádané informace byly rychle dostupné čtenáři díky rejstříku, který sloužil při orientaci v textu. Schedel byl norimberskou renesanční osobností a tato slavná kronika není jeho prvním dílem. Popisoval život ve svém městě, především život horní třídy, která tvořila jeho pacienty. Na mnichovské výstavě jsou k vidění nejen rukopisy Hartmanna Schedela, ale i knihy, které si koupil či zdědil a tato bohatá sbírka odráží dušev­ní obzor všestranně vzdělaného člena středově­ké městské elity. Sbírka obsahuje informace o všech společenských tématech středověku a poskytuje současníkům velmi zajímavé historické svědectví.

(Bibliotheks Magazin – Nr. 3/2014, s. 9–14)

V roce 2014 byla vyhlášena Evropskými hlavními městy kultury lotyšská Riga a švédská Umeå. V Rize byla postavena nová budova Národní knihov­ny a v Umeå bylo vybudováno nové kulturní centrum, kde velkou část zabírají prostory městské knihovny. Investice, které byly směřovány do obou knihoven jsou obrovské. Město Umeå leží 600 km severně od Stockholmu v regionu Västerbotten a knihovny zde hrají důležitou kulturní roli. Knihovna vUmeå získala nejen nové prostory, ale také finan­ce na celou řadu projektů, které ke knihovně přilákaly nové uživatele. Slouží jako všestranné komunitní centrum s názvem Väven a má velké možnosti oslovit nové cílové skupiny. Slovo Väven znamená, že zde kultura a zkušenosti budou spojovat dohromady lidi a myšlenky. Knihovna zavádí nové atraktivní služby pro své uživatele, což jí umožňují velkorysé prostory. Pohled na novou knihovnu přes řeku Ume je nádherný. Černobílá barva fasády koresponduje s oblíbeným stromem – břízou. Umístění kulturního centra Väven několik set metrů od centra města je ideální, knihovna zde může spolupracovat i s dalšími organizacemi.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 3/2014, s. 34–37)

Knihovna pro mládež ve slovenských Košicích je speciální knihovnou orientovanou především na práci s romskými dětmi a mládeží. Romské prostředí je velmi různorodé, a proto si vyžaduje spe­ciální přístup. Kultivované jednání, ticho, vnitřní klid a vnější dobrota nejsou velmi typické pro Romy. Jsou nejistí, dezorientovaní a následně drzí, vulgární a arogantní. Na košickém sídlišti Luník IX žijí romské děti, které mají před sebou velmi nejasnou budoucnost. Knihovna se rozhodla hledat partnery, kteří mají zkušenosti s touto komunitou. Našla Společnost svatého Františka Saleského (Salesiáni Dona Boska) přímo na sídlišti, kde mají postavené pastorační centrum. Zástupci knihovny se domluvili se Salesiány, že součástí centra bude i knihovna, kde budou organizovat společné akce. Dalším partnerem se stalo osmileté romské gymnázium. V projektu s názvem Dobrovolníci v knihovněse děti z tohoto gymnázia zapojily do provozu knihovny, knihovníci pro ně připravili několikadenní výlet do Bratislavy a snažili se využít jejich kreativitu při přípravě knihovnických akcí. Dalším společným projektem je pravidelné Nedělní čtení, které probíhá v salesiánském centru a knihovníci připravují pro romské děti zážitkové čtení. Se Salesiány vznikal i projekt Knihy pro děti na Luníku, jehož cílem bylo získat finanční prostředky na nákup knih pro „první čtení“. Ve spolupráci s romským gymnáziem se zapojila knihovna do projektu Oživme romskou pohádku, který měl motivovat děti k aktivnímu čtení literatury v romském jazyce a k hledání romských pohádek.

(Knižnica – Roč. 15, č. 2/2014, s. 40–42)

Připravil ROMAN GIEBISCH