BLANKA ELLEDEROVÁ blanka.ellederova@mlp.cz

Tento rok proběhlo v hlavním městě Lotyšska Rize již 66. mezinárodní setkání hudebních knihovníků. Opět přineslo bohatý program, který umocnila bezchybná organizace v režii pořádající země. Organizátoři z IAML se s účastníky rozloučili pozvánkou na příští rok, kdy se kongres bude konat v Lipsku.

Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center (IAML) od roku 1951 zastřešuje a koordinuje činnost a spolupráci v rámci hudebního knihovnictví a hudebně dokumentační práce. Programový výbor IAML, který připravuje obsah výročních zasedání, reaguje na aktuální činnost členských organizací a na živá témata zejména v oblastech autorského práva, katalogizace, bibliografické práce a hudebně informačních služeb.

Riga pro zasedání a jednání pracovních skupin nabídla inspirativní architekturu a pohodlné zázemí nově postavené Lotyšské národní knihovny na břehu řeky Daugavy, kterou navrhl v Americe působící architekt lotyšského původu Gunnar Birkerts. Působivý symbolický Palác světla (Gaismas pils) jakoby vystupuje z vodní hladiny.

Účastníci

Mezinárodní kongres v Rize navštívilo 261 delegátů, kteří zastupovali knihovny, muzea, archivy a dokumentační centra 32 zemí. Z evropských států mají tradičně vynikající zastoupení zejména Německo, Velká Británie a v posledních letech Polsko. Již samotná pravidelná účast a početně stabilní zastoupení delegátů svědčí o dobré formě hudebního knihovnictví vysílající země. Dalším důležitým hlediskem kvalitního  zastoupení národních sekcí na kongresu je i reprezentace různých typů institucí, protože v programově bohaté nabídce je nutné volit. Často je možné sledovat pouze vybraná prioritní témata, která je třeba následně sdílet s kolegy. Panely přednášek a pracovních jednání jsou totiž rozděleny do několika tematických bloků, které se odehrávají paralelně. Za Českou republiku své zástupce v letošním roce vyslala Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Institut Bohuslava Martinů, Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR a Městská knihovna v Praze.

Program

Kulturní a pracovní program odstartoval v neděli 18. června, kdy účastníky oficiálně přivítal ředitel Lotyšské národní knihovny Andris Vilks, který rovněž promluvil o jedinečnosti a významu hudebních sbírek jím spravované knihovny a významu hudby pro Lotyšsko. Úřadující prezidentka IAML Barbara Dobbs Mackenzie zase s grácií uvedla svého nástupce v úřadu Stanisława Hrabiu z Jagellonské univerzity v Krakově. V rámci programu hostitelská země plně využila možnosti seznámit účastníky s hudební kulturou a osobitostí své země. Již v uvítacím večeru přední interpretka hry na lotyšský nástroj kokle Laima Jansone předvedla vedle brilantní hráčské interpretace rovněž tu nejlepší tradici lotyšského hudebního vypravěčství zpěvem i recitací. V programu byla objasněna historie a význam celonárodního festivalu písní a tanců Dziesmu svētki, jehož pořádání má historii až k roku 1873. Sborové provedení písní či tanců se stalo pro Lotyše povznášejícím projevem jejich sounáležitosti v dlouhých obdobích útlaku i místem vyjádření radosti z nově nabyté svobody a nezávislosti.

Písňovou a taneční tradici Lotyšska oživují četné amatérské i profesionální soubory. Tato tradice se projevuje i v tvorbě soudobých skladatelů, což v připraveném kulturním programu předvedl Státní lotyšský sbor Latvija. Zpěv lidových písní patrně nejsilněji ožívá právě v době oslav letního slunovratu, v průběhu svatojánských svátků (od 23. června), jejichž atmosféru mohli účastníci setkání částečně zažít, protože ulice byly v Rize naplněné zpěvem písní a pletením květinových a dubových věnců.

Program pracovních jednání byl v letošním roce atypicky rozložen do čtyř konferenčních dnů, takže končil ve čtvrtek 22. června v souvislosti s výše zmíněnými svátečními dny. Obzvláště zajímavé a přínosné bylo pracovní setkání nad autorskoprávními otazníky hudebního knihovnictví, ve kterém zástupci jednotlivých zemí komentovali právní situaci a omezení svých zemí zejména v oblasti zpřístupňování notových materiálů. Claire Kidwell, předsedající Výboru pro autorské právo (copyright), před setkáním shromáždila zajímavá data o podmínkách zpřístupňování jednotlivých hudebních dokumentů na základě zákonné licence té které země, o legálních výjimkách a licenčních smlouvách s kolektivními správci. Vyzvala přítomné k další spolupráci, která usnadní sdílení zkušeností pro další legislativní vyjednávání v rámci jednotlivých zemí.

Sekce veřejných knihoven

Tato sekce otevřela širokou diskusí téma budoucnosti hudby ve veřejných knihovnách. Někteří knihovníci otevřeně přiznali, že prioritou jejich institucí jsou často nové trendy, které se přiřazují do sféry činnosti hudebních oddělení (či tzv. mediaték), ačkoliv s hudební specializací nemají příliš společného. Některé knihovny se snaží omezit hudební fondy pouze na ty bezprostředně nejatraktivnější tituly, které své uživatele najdou nejsnáze. Koncipování služeb hudebního oddělení se opírá o dlouhodobě definované akcenty, které mají právě ve veřejných knihovnách nezastupitelnou roli v hudebním vzdělávání, v profilování budoucích hudebních profesionálů a v naplňování široké škály potřeb příznivců a aktérů hudební kultury. Prezentace a diskuse k tématu například ukázaly nové možnosti v inspirativní spolupráci veřejných knihoven a hudebních škol a v plném využití přidané hodnoty služeb založených na hudební specializaci. Geoff Thomason z Royal Northern College of Music v Manchesteru představil případovou studii výzkumného grantu, který se realizoval ve spolupráci veřejné a univerzitní knihovny a koncertního archivu. Muzikolog Peter Sühring z Berlína přednesl příspěvek o významném projektu hudebních soupisových aktivit RIPM (Mezinárodní soupis hudebního tisku, Répertoire international de la presse musicale). Předvedl vzorovou ukázku přidané hodnoty práce hudebního knihovníka, který maximalizuje využití jednoho ze špičkových hudebně informačních elektronických zdrojů identifikací klíčových termínů tématu, navigací relevantními zdroji a jmény. Letošní kongres přinesl řadu podobných příspěvků, které vedle prezentace nových elektronických informačních zdrojů ukazují i konkrétní formy jejich využití při mapování hudebního světa.