Hlavní obsah stránky
KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2015 jsou za námi – Pět otázek pro Tomáše Řeháka
Pět otázek pro Tomáše Řeháka
Přes 60 přednášek včetně workshopů, diskusí se zahraničními hosty a firemních prezentací – zachytit v jednom čísle Čtenáře podrobný obsah naší největší oborové konference je úkolem stále obtížnějším. Dobrou zprávou ovšem je, že díky profesionálnímu přístupu pořádajících organizací to není úplně potřeba. Podrobný program konference s anotacemi přednášek, biografickými medailonky přednášejících, závěrečné shrnutí všech sekcí, prezentace na webu a především (právě vycházející) sborník nabízejí informace a inspiraci, ze které mohou knihovny čerpat až do dalšího ročníku. Ten se také ihned po skončení konference začíná připravovat, jak upozornil RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze a předseda SDRUK ČR. Kolik lidí stojí za přípravou takové akce a jak se pracuje se zpětnou vazbou od účastníků? Rozhodli jsme se, že při letošním ohlédnutí za Knihovnami současnosti vás necháme nahlédnout zejména do zákulisí.
Jedna ze sekcí konference byla letos nazvána Kreativní knihovny. Nelze se tedy nezeptat, jaká knihovna je podle vás kreativní?
Na to se dá dívat dvěma způsoby. Jednak můžeme říct, že kreativní je taková knihovna, která se snaží dělat věci neotřele, tvořivě, inovačně. Která pořád hledá a zkouší nové nápady, nebojí se překvapovat své uživatele něčím zajímavým a inspirativním. Nebo bychom jako kreativní mohli označit takovou knihovnu, která všemožně podporuje tvořivost svých uživatelů: povzbuzením, inspirací, poskytnutím prostoru a kdečím dalším. Vlastně si myslím, že kreativní knihovna by měla dělat obojí. Kreativní je taková knihovna, která je otevřená svým uživatelům a jejich nápadům, sdílí jejich potřeby, je centrem jejich volnočasových aktivit, je inovativní, živá a pulsující.
Pojďme se podívat do slibovaného zákulisí. Můžete nám prozradit nějaká zajímavá letošní čísla? Například kolik lidí se podílelo na přípravě konference, počet účastníků či další zajímavosti?
Dramaturgii konference připravuje tradičně Rada Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR), organizačně se na ní letos podílela Městská knihovna v Praze a Vědecká knihovna v Olomouci. Kdybych ale měl počítat všechny, kteří pomohli, bylo by jich okolo padesátky. Nejenom odborníci z Rady SDRUKu, ale také právníci, ajťáci, knihovníci vypomáhající v šatně, fotografové atd.
Konference Knihovny současnosti je opravdu velká akce, celorepubliková a s mezinárodní účastí, a není možné podcenit přípravu. Což se nám snad podařilo, a pokud lze něco pro příště připravit ještě lépe – bude to příště ještě lépe připraveno. Zpětnou vazbu účastníků konference bereme vážně, všemi připomínkami se zabýváme, ptáme se na názory a nápady. V tomto roce se konference účastnilo 350 lidí! A většina reakcí byla příznivých, čehož si samozřejmě vážíme. A nějakou zajímavost? Workshopy. Chtěli jsme, aby se účastníci více aktivizovali, aby se zapojili a jejich zážitek byl nejenom pasivní, ale i tvůrčí. To se podařilo. A proto v této snaze, abych tak řekl „spoluvytváření konference“, budeme pokračovat. Líbí se nám spojení teoretického předávání zkušeností a praktického sdílení.
Vysokou úroveň Knihoven současnosti nastavují právě také zahraniční hosté. Máte i od těch letošních zpětnou vazbu, jak se jim u nás líbilo?
Přednáška a osobní návštěva Knuda Schulze z knihovny v dánském Aarhusu a Jakoba Heide Petersena z kodaňské knihovny byly pro konferenci jednoznačným přínosem a jejich příspěvky budou také ve sborníku. Rád potvrzuji, že oba ředitelé byli v Olomouci velmi spokojeni: s účastníky, s prostředím i s organizací konference. Knud Schulz dokonce pobyl pár dnů v Praze (podle jeho slov byl jedním z několika málo Dánů, kteří Prahu ještě nenavštívili) a zhlédl hlavní turistické atrakce včetně Karlštejna. Jakob Petersen si návštěvu naší země obohatil v Olomouci praktickou obhlídkou Tvarůžkové cukrárny: konstatoval, že ona nezaměnitelná chuť tvarůžků je sice delikátní, ale není to nic pro něj. Tak třeba až přijede příště – doufám, že spolupráce s oběma špičkovými knihovnami bude pokračovat. Myslím si, že skandinávské knihovnictví je pro nás dobrým ukazatelem cesty, po které bychom měli jít, a právě v tom je konference Knihovny současnosti neocenitelným pomocníkem – jak potvrdili mnozí účastníci a naši zahraniční hosté.
Konferenci jste „prožil“ především také jako nový předseda SDRUK ČR. Chystá SDRUK (nebo vy osobně z této pozice) nějaké změny ve své působnosti, které by odborné veřejnosti neměly uniknout?
Ti, kdo mě znají, tuší, že rád posouvám věci dopředu, nebaví mě setrvávat na místě – zatím nemohu hovořit o nějakých konkrétních změnách v příštím působení SDRUKu, ale zcela jistě se pokusíme zvýraznit společenskou i ekonomickou a kulturní roli knihoven u nás.
A poslední otázka: Vždy je mi záhadou, jak všechny pracovní aktivity zvládáte. Prozradíte nám recept?
Kéž by! Já mám často pocit, že toho zvládám žalostně málo, že čas utíká mezi prsty a tolik bych toho měl udělat… A to, co stíhám, stíhám především díky pomoci svých kolegyň a kolegů. A samozřejmě rodiny. Zní to jako klišé, ale rodina je pro mě pevný bod ve vesmíru, o který se můžu opřít.
Děkuji za odpovědi.
Ptala se LENKA ŠIMKOVÁ
KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2015 před objektivem
Foto Irena Šormová