MICHAL ŠKOP michalskop@mzk.cz

HELENA VŘESKÁ

Sdružení knihoven ČR již tradičně pořádá studijní cesty do zahraničí, jejichž účelem je získat inspiraci, zkušenosti a kontakty – zkrátka rozšířit si obzory. A v tom lepším případě pak něco z toho přenést do naší praxe. V minulých letech tak měli kolegové možnost navštívit knihovny například v sousedním Rakousku či Itálii. My se nyní vydáme hlavně po těch švýcarských.

Naše studijní cesta (2.–4. června 2015) začala návštěvou největší univerzitní knihovny v Bavorsku – Univerzitní knihovny v Regensbur­gu, založené teprve v roce 1964. Knihovna je součástí univerzitního kampusu, který je sice tvořen stavbami z betonu a skla, ale díky okolní bohaté zeleni (včetně jezírka) nepůsobí nepřívětivým dojmem.

Zaměstnanci knihovny se mimo jiné věnují vývoji inovativních služeb. Z Regensburgu pochází u nás známá databáze elektronických časopisů EZB. Knihovna také zabezpečuje dohled nad publikačním serverem univerzity a poskytuje k němu podporu. Prvořadá péče však pochopitelně patří čtenářům: knihovna jim nabízí prostředí vhodné pro studium, samozřejmostí jsou tzv. týmové studovny, bezplatné samoobslužné skenování, digitalizace na objednávku (Ebooks on Demand), nabídka informačních služeb oborových specialistů ne­bo velkorysá otevírací doba, včetně sobot a nedělí. Knihovna s přibližně 200 zaměstnanci je otevřena i veřejnosti, pro studenty univerzity jsou její služby bezplatné.

Uživatelé regensburské univerzitní knihovny mají přístup k 3,6 milionům médií, z toho je 1,6 milionu jednotek určených k prezenčnímu studiu, které mohou nalézt ve studovnách. K řazení fondu není používáno MDT ani Deweyho třídění – v Regensburgu byl vyvinut vlastní systém RVK: Regensburger Verbundklassifi­kation¹, který je dnes na německých univerzitách nejpopulárnější. On-line katalog knihovny² zahrnuje také fondy jiných knihoven v Regensburgu. Za rok se zde uskuteční průměrně 580 000 absenčních výpůjček. Kromě knih obsahují fondy 8400 tištěných a 35 000 elektronických titulů časopisů a uživatelé mohou čerpat ze 400 oborových databází, dostupných přes přehled­n­é rozhraní informačního systému DBIS. Univerzitní knihovna má přibližně 40 000 registrovaných uživatelů. Roční návštěvnost ve 13 studovnách umístěných v blízkosti jednotlivých fakult činí tři miliony. Celkem zde čtenáři mohou využít působivých 3500 studijních míst, z nichž většina překvapivě není vybavena elektrickým či síťovým rozvodem. Dvě studovny jsou skutečně rozlehlé – v centrálních částech je symetricky umístěno cca 100 stolů. Vstup do každé studovny kontroluje knihovník. V prosto­ru před vstupem stojí samoobslužné kopírovací stroje a kontrolní brána. Uživatelé zde musejí odkládat své batohy či tašky, k čemuž mohou využít zamykatelné skříňky nebo jednoduché odkládací boxy. Co se týče vnášení jídla a tekutin, povoleny jsou pouze uzavíratelné láhve. Kavárna i relaxační zóny jsou umístěny v rozlehlých prostorech mimo studovny a uživatelé je rádi využívají k propojování svých osobních a profesionálních zájmů. Také díky tomu jsou ve studovnách dodržována pravidla ochrany fondu a studijní klid.

Součástí knihovny je i druhé největší digitalizační centrum v Německu (prvenství patří Mnichovu). Studenti a vyučující si zde mohou nechat digitalizovat téměř jakýkoliv druh médií (knihy, mapy, fotografie, mikrofilmy, audio­vizuální díla). V uzavřených skladech jsme mohli obdivovat kromě elektrifikovaných kompaktních regálů zejména tzv. telelift – systém kolejnic se závěsnými vozíky pro automatickou přepravu knih ze skladu k výdeji a zpět.

Obecní a školní knihovna v Ebnat-Kappel

Po zastávce v regensburské univerzitní knihov­ně jsme již překročili švýcarskou hranici a čekala nás návštěva proporcionálně nesrovnatelně menší obecní a školní knihovny v obci Ebnat-Kappel. Na procesu vzniku knihovny nám naše průvodkyně, původem česká knihovnice Paula Looser, ilustrovala, jakým způsobem funguje občanská společnost ve Švýcarsku. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že v obci s necelý­mi pěti tisíci obyvateli působí kolem 80 zájmových spolků. St. Gallen jako první švýcarský kanton přijal knihovní zákon, který by měl usnad­nit zakládání i následný provoz knihoven.

Obecně to zde však kultura nemá jednoduché, vše je potřeba si vybojovat. Podnět ke vzniku knihovny v Ebnat-Kappel přišel právě od občanů, kteří v roce 2003 založili spolek a od té doby se snažili získat podporu jak od obce, církve nebo technických služeb, tak od soukromých dárců a sponzorů. Díky štědrým darům se knihovnu podařilo otevřít již tři roky poté. Zřizovatelem knihovny zůstal spolek Biblio­thek/Ludothek Ebnat-Kappel. Knihovna nyní slouží jako informační, vzdělávací, kulturní (např. autorská čtení nebo noci v knihovně) a komunitní centrum celé obce. Plní také funkci společné knihovny pro tři místní základní školy a pět mateřských škol.

Roční registrační poplatek činí dva švýcarské franky. Knihovní fond v současnosti čítá na 9000 jednotek, počet uživatelů je 1780 (z toho 573 školáků). Přibližně polovinu fondu činí beletrie, čtvrtinu naučná literatura. Ve fondu najdeme také DVD, e-knihy, obrázkové knihy, audioknihy. Počet výpůjček za rok je 39 000. Součástí knihovny je také stále populárnější ludotéka, umístěná v horním patře budovy.

Aktuálně obsahuje nepředstavitelných 1240 her, které si děti mohou půjčit domů. V knihovně kromě her půjčují také např. koloběžky nebo tzv. party tools: stroj na výrobu cukrové vaty, horké čokolády nebo párků v rohlíku.

Knihovna v Ebnat-Kappel obnovuje ročně přibližně 10–12 % svého fondu. Má své vlastní webové stránky, on-line katalog www.bvsga.ch je pak součástí společného portálu obecních a školních knihoven v St. Gallenu a Appenzellu. Pracovníci knihovny se zapojili do kampaně za lepší image knihoven a knihovníků Biblio-Freak³. Zajímavý je také projekt Prix Chronos⁴ zaměřený na podporu mezigeneračního dialo­gu. Knihovna zatím sídlí ve staré, prostorově i jinak již nedostačující školní budově, aktuál-ně se však těší na stěhování do budovy zbrusu nové.

Univerzita v Curychu, Rechtswissenschaftliches Institut

Nová budova knihovny Právnické fakulty Univerzity v Curychu byla otevřena v roce 2004 a je umístěna na nádvoří historické budovy pocházející ze začátku 20. století. Autorem dech beroucí vestavby je světově proslulý architekt Santiago Calatrava, který má svou hlavní kancelář právě v Curychu. Vestavěná šestipatrová konstrukce je zavěšená na čtyřech pilířích. Součástí je také otevírací střecha ve tvaru lidského oka. O krásnou dřevěnou součást konstrukce je potřeba pečovat – jednou ročně se musí celá naolejovat. Na ochozech se nachází na 500 studijních míst, o které je zvláště ve zkouškovém období značný zájem. Protože místa není mož­né rezervovat, pravidelně se před otevřením knihovny tvoří fronty studentů. V zadní části vestavby a v části původní budovy se pak schovávají regály s příručním fondem.

Do prostoru knihovny není povoleno vnášet jiná zavazadla než tašku na notebook. Samozřejmostí je zákaz vnášení jídel a pití, s výjimkou nápojů v uzavřených láhvích. Fond knihov-ny je dostupný pouze prezenčně, vypůjčené knihy mají čtenáři vracet zpět na své původní místo na polici. Knihovna má jen okolo 20 zaměstnanců a nabízí například kurz základní orientace v knihovně pro studenty prvních ročníků nebo referenční služby, které si mohou uživatelé rezervovat na určitý čas. Ve zkouškovém období je otevřeno i v neděli. Registrace je zde nabízena bezplatně.

Knihovnu tvoří fond čítající téměř 200 000 knih a 800 periodik, což z ní činí jednu z největších právnických knihoven ve Švýcarsku. Populárnější zde jsou tištěná média, což ale u studentů práv není až tak velkým překvapením. Uživatelům knihovny je k dispozici 45 počítačů a 11 kopírovacích strojů.

Zajímavým prvkem, se kterým jsme se zatím jinde nesetkali, byla tzv. tichá patra (6. a 7.), ve kterých byla zakázána práce na notebooku z důvodu hlučnosti. Studentům je k dispozici také sedm studoven určených pro skupinovou práci. V celé budově skutečně panovalo téměř naprosté ticho.

Stadtbibliothek St. Gallen

Městská knihovna St. Gallen vznikla v únoru 2015 sloučením části kantonální knihovny Vadiana a části původní městské knihovny, které se přestěhovaly do budovy bývalé pošty. Z fondu knihovny Vadiana byla vzata část určená široké veřejnosti, speciální fond byl ponechán v původní budově. Organizačně se však toto spojení zatím nepodařilo dokončit, takže i když jsou knihovny ve dvou průchozích křídlech jednoho patra a působí tak na návštěvníka jako jeden celek, jejich fondy jsou zcela oddělené a často také duplicitní. Perspektivu dokončení projektu udávají kolegové v horizontu deseti let. V průběhu návštěvy knihovny jsme také zaznamenali poměrně silný hluk – jak nás průvodkyně informovala, ve vyšších patrech budovy a v přilehlé ulici budou v následujících několika letech probíhat stavební práce. Upřímně přejeme kolegům, aby měli proces slučování knihoven i zmíněné opravy co nejdříve úspěšně za sebou.

Knihovní fond čítá asi 100 000 svazků a je určen dospělým i mládeži. K dispozici jsou studijní místa s volným přístupem k internetu. Dvě týmové studovny působily kvůli své strohé architektuře značně neutěšeným dojmem.

Zajímavostí zde byl bibliobox umístěný pří­mo před výpůjčním pultem a nutnost použít k výpůjčce selfcheck. Knihovníci půjčují osob­ně pouze knihy objednané přes MVS. Knihov­na nabízí také placenou kurýrní službu. Mimořádné oblíbenosti se zde těší zejména audioknihy, filmy a hudební CD. Součástí knihovny je kavárna s možností četby běžného ročníku novin a časopisů. Když jsme s místními kolegy diskutovali o problematice přechodu na nová pravidla pro katalogizaci (RDA), dozvěděli jsme se, že české knihovnictví má v této oblasti mírný náskok.

Stiftsbibliothek St. Gallen

Pestrou škálu navštívených knihoven nakonec doplnila klášterní knihovna bývalého benediktinského kláštera v St. Gallen. Vznik kláštera se datuje do roku 612, kdy si zde postavil svoji celu irský mnich Gallus. Od roku 719 již nabyl klášter významu a v 9. století zažíval velký náboženský, duchovní a hospodářský rozkvět. V době druhého rozmachu v 17. a 18. století bylo toto opatství nejvýznamnější na území dnešního Švýcarska.

I když převážná část kláštera vzala za své během reformace, knihovna zkáze unikla. Hlavní sál knihovny vznikl zároveň s katedrálou v letech 1758–1767. Stavitel Peter Thumb vytvořil mistrovské pozdně barokní dílo s rokokovou výzdobou. Dřevěná podlaha s intarzií, přesná řezbářská práce dřevěných regálů, štuková výzdoba a fresky na stropě tvoří úchvatný harmonický celek. Sál knihovny je chráněn závěsy proti přímému slunečnímu svitu a platí zde zákaz fotografování.

Knihovna obsahuje více než 170 000 knih a 2100 rukopisů včetně památné kolekce irských rukopisů z 8. až 11. století a vzácných písem­ných památek z 8. století. Soubor 400 svaz­ků vzniklých před více než tisíci lety je jedním z nejvýznamnějších na světě a sbírka inku­nábulí patří k nejvýznačnějším ve Švýcarsku. Kromě teologických knih zde najdeme knihy o právu, biologii, lékařství, hudbě, starohorní němčině (althochdeutsche Sprache) a dějinách literatury. Mohli jsme vidět i nejstarší německy psanou knihu a jedinečný středověký plán půdorysu celého klášterního komplexu. Podle tohoto nákresu a za pomocí dobových technologií nyní budují v Meßkirchu tzv. Campus Gali.

Pro knihovníky je zajímavý katalog, vepsaný do otevíratelného vertikálního dřevěného oblože­ní regálů. Nyní existuje i v elektronické verzi. Knihovna je dodnes aktivní – není to jen hojně navštěvované muzeum, ale také odborná knihov-na pro období středověku a rukopisů. Fond má nové přírůstky a knihy vydané po roce 1900 je možno si vypůjčit. Čtenářský průkaz je pro uživatele s trvalým pobytem ve Švýcarsku zdarma.

Před deseti lety započala digitalizace za přísných ochranných podmínek přímo zde v klášteře. Dosud bylo zdigitalizováno přes 500 rukopisů. Virtuální knihovna je přístupná zdarma.

Správcem knihovny je nyní Katolický odbor (Katholische Konfessionsteil) kantonu St. Gallen. V roce 1998 byl založen spolek, který podporuje financování péče o rukopisy a jejich restaurování. Klášterní komplex s katedrálou a klášterní knihovnou patří od roku 1983 ke světovému dědictví UNESCO. Stránky knihov­ny jsou http://www.stibi.ch/ a virtuální knihov­nu můžete nalézt na adrese http://www.cesg.unifr.ch/de/index.htm.

Co říci závěrem?

Velké poděkování patří zejména Mgr. Blance Konvalinkové, ředitelce Krajské vědecké knihov­ny v Liberci, a Daně Petrýdesové za skvělou organizaci celé akce. Cesta byla pro všechny přínosná, každý si odnesl nějaký podnět pro svou praxi. Na vlastní oči jsme se opět přesvědčili, že úroveň služeb poskytovaných knihovnami v České republice je přinejmenším srovnatelná s úrovní, kterou jsme při exkurzích měli možnost poznat. Jeden citelný rozdíl by se však přece jen našel: někteří z nás se nemohli zbavit dojmu, že němečtí a švýcarští čtenáři jsou disciplinovanější než ti naši. Uvnitř knihoven opravdu dodržovali naprosté ticho, bezvýhradně ctili pravidla pro vnášení jídel a nápojů, batohů, a tak dále. Ale tímto postřehem už míříme do oblasti stereotypů o „národních povahách“, a tedy za rámec tohoto textu.

Foto Michal Škop

1  http://rvk.uni-regensburg.de/

2  https://www.regensburger-katalog.de/

3  http://www.bibliofreak.ch/

4  http://www.prixchronos.ch/

Výzva Čtenáře

Vážení čtenáři, máte pro nás zajímavé postřehy ze zahraničních knihoven? Fotografie, tipy a zkušenosti ze zahraničí?

Ozvěte se nám, rádi se domluvíme na spolupráci. Inspirace ze světa není nikdy dost.

Vaše redakce