Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Univerzitní knihovna v saském Chemnitz řídí digitalizační program Digitalizace vědy a kultury země, který zachraňuje dokumenty ohrožené degradací materiálu. Kulturní dědictví Technické univerzity v Chemnitz bude zachováno pro další generace. Mezi první digitalizované dokumenty patří učebnice vynikajících vědců 19. století (např. Carl Julius von Bach, Moritz Rühlmann, Eduard Theodor Böttcher, Adolf Ferdinand Weinhold a Julius Adolph Stöckhardt). První kolekce digitalizovaných dokumentů obsahovala 62 titulů s celkovým počtem 124 svazků; učebnice byly doplněny obchodními rejstříky firem z Chemnitz a adresářem Svazu německých inženýrů z let 1879–1925. Druhá kolekce určená k digitalizaci obsahovala katalogy světových výstav z let 1851 (Londýn) a 1900 (Paříž), kde obchodní společnosti z Chemnitz prezentovaly své inovativní a patentované produkty. Tento soubor byl ve spolupráci s městskou knihovnou doplněn o regionální historické dokumenty a také materiály k historii Krušných hor. Pro úspěšnou realizaci projektu byla nezbytná spolupráce knihovníků a pracovníků univerzity. Knihovníci museli při zpřístupnění knih řešit mnoho problémů spojených s autorskými právy a jedinou jistotou bylo zveřejnění dokumentů, které vznikly před rokem 1900. Digitální knihovna vznikla ve spolupráci s Digitalizačním centrem v Drážďanech a byla financována ze státních fondů. Univerzitní knihovna v Chemnitz zpřístupnila digitální knihovnu na svých webových stránkách.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 10, Nr. 1, März 2017, s. 6–7)

The Univerzity of the West Indies na Jamajce přikládá velký význam zapojení lekcí informační gramotnosti do výuky; univerzitní knihovna má tuto problematiku ve své gesci, což přispívá ke zvyšování její důležitosti. V univerzitní knihovně pracuje řada odborníků (facilitátorů), kteří pomáhají vyso-koškolským studentům získat nové informace a dovednosti. Studenti podle průzkumu knihovny facilitátory a zařazení informační gramotnosti do učebních osnov vítají, kvalitní lekce informační gramotnosti pozitivně ovlivňují studijní výsledky. Do učebních osnov byly začleněny i oblasti jako hodnocení zdrojů, počítačová gramotnost a využití elektronických zdrojů. Univerzity jsou povinny svým zřizovatelům poskytnout důkazy o svém společenském významu a snaží se stále zlepšovat efektivitu svých vzdělávacích programů. Univerzitní knihovny mohou hrát důležitou roli v hodnocení univerzit jako celku, ale na Jamajce jsou informace o činnosti akademických knihoven značně omezené. Univerzitní knihovny tak musí přehodnotit své vzdělávací kurzy a aktivity. To, co studenti v knihovnických kurzech oceňují nejvíce, je dovednost najít a hodnotit zdroje, rozpoznat a minimalizovat plagiátorství a správně odkazovat na použité zdroje.

(IFLA Journal – Volume 43, No. 2/2017, s. 171–186)

Oddělení východní Asie Berlínské státní knihovny má ve svých fondech dokumenty v jazycích východní a střední Asie, úhrnem 24 kilometrů regálů, což představuje téměř 1 000 000 knih a navíc 3800 titulů současných východoasijských periodik. Tato sbírka je největší svého druhu v Evropě a byla budována v letech 1951–2015 díky podpoře Research Foundation. Oddělení východní Asie obsahuje také rozsáhlou sbírku rukopisů, čínských knih i 3500 svazků japonského původu. Největší část japonské produkce vznikla v druhé polovině 19. století. Knihy získali členové pruské expedice pro Královskou knihovnu během svého pobytu v Japonsku v roce 1860. Další rozšíření japonské sbírky přinesly četné dary. Vedle japonské kolekce jsou zajímavé hlavně tibetské tituly. Asijská sbírka se rozšířila i v roce 2016 o 614 titulů. Knihy pocházejí primárně z období Meiji Taisho z let 1868–1926. Jejich mimořádný význam spočívá v dokladování způsobu, jakým se Japonsko po roce 1860 otevřelo světu, což se také odrazilo v publikační činnosti. V letech 2009–2014 byla digitalizována a zpřístupněna veřejnosti značná část sbírky (digitální knihovna čítá téměř 6000 titulů). Další digitalizace je ovšem závislá na státních zdrojích a dalších sponzorech.

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 12, Ausgabe 35, Juni 2017, s. 20–29)

Připravil ROMAN GIEBISCH