Hlavní obsah stránky

LITERÁRNÍ VÝROČÍ - ŘÍJEN

Před 30 lety, 3. 10. 1987, zemřel francouzský dramatik Jean Anouilh (* 1910), známý hrou o Janě z Arku Skřivánek nebo historickým dramatem Becket aneb Čest boží.

M. SzabóováPřed 100 lety, 5. 10. 1917, se narodila maďarská spisovatelka Magda Szabóová († 2007), autorka románů SrnkaStaromódní příběh (jehož dramatizace se u nás hrála pod názvem Starorůžový příběh) či Dveře, zfilmovaného Istvánem Szabóem s Helen Mirrenovou v hlavní roli.

Před 60 lety, 13. 10. 1957, zemřel německý literární vědec Erich Auerbach (* 1892), autor zásadního spisu svého oboru Mimesis – Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách.

G. GrassPřed 90 lety, 16. 10. 1927, se narodil německý prozaik, dramatik, básník, esejista a výtvarník Günter Grass († 2015), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999). Proslavil se svým prvním románem Plechový bubínek (1959), který tvoří první část volné Gdaňské trilogie, kam dále patří novela Kočka a myš a román Psí roky, druhý vrchol Grassovy tvorby. Slavný Plechový bubínek, zfilmovaný v roce 1979 režisérem Volkerem, však zůstal v jeho rozsáhlé tvorbě nepřekonán. K dalším velkým románům patří Platejs a Širé pole, dále pak Lokální umrtveníSetkání v TelgtePotkankaŽabí lamento, soubor krátkých textů a příběhů Mé století, novela Jako rak a autobiografie Při loupání cibule a Příběhy z temné komory. Grass se vždy silně politicky a společensky angažoval, čímž si vysloužil četné kontroverzní reakce. V 70. a 80. letech u nás nebyla jeho díla vydávána, protože Grass otevřeně kritizoval poměry ve východní Evropě.

Před 240 lety, 18. 10. 1777, se narodil německý spisovatel Heinrich von Kleist († 1811), autor her Katynka z HeilbronnuPrinc Bedřich HamburskýAmfitryon či Rozbitý džbán a novel Michael Kohlhaas či Markýza z O…

Před 50 lety, 20. 10. 1967, se narodila britská prozaička Monica Ali, proslavená svojí úspěšnou prvotinou Ve čtvrti Brick Lane, nominovanou na Bookerovu cenu; česky dále vyšel román V kuchyni.

Před 60 lety, 26. 10. 1957, zemřel řecký spisovatel Nikos Kazantzakis (* 1883), světově nejznámější představitel novořecké literatury. Pobýval často mimo svoji vlast, v letech 1929–1931 v Božím Daru v Krušných horách, od roku 1947 ve Francii. Psal dramata, eseje, básně, cestopisy a také hojně překládal, nejvíce však proslul svými romány: Řek ZorbaKapitán MichalisKristus znovu ukřižovanýPoslední pokušeníChuďásek boží. Napsal též autobiografii Hlášení El Grecovi. Sám za své hlavní dílo pokládal rozsáhlý epos Odysseia, navazující na Homéra. Řek Zorba proslul také svojí skvělou filmovou verzí režiséra Michalise Kakojannise s Anthonym Quinnem v titulní roli (1964). Poslední pokušenízfilmoval americký režisér Martin Scorsese pod názvem Poslední pokušení Krista (1988). Již román vyvolal svým pojetím Ježíše kontroverze a Vatikán dal dílo na index, ovšem ještě větší odpor vzbudil právě film. Román Kristus znovu ukřižovaný se stal námětem pro operu Bohuslava Martinů Řecké pašije.

P. TigridPřed 100 lety, 27. 10. 1917, se narodil Pavel Tigrid († 2003), český publicista a esejista. V letech 1939–1945 a 1948 až 1990 působil v emigraci (za války v Londýně, pak ve Frankfurtu, v USA, od roku 1960 v Paříži). Od roku 1952 byl programovým ředitelem Rádia Svobodná Evropa, v letech 1956–1992 redigoval čtvrtletník pro politiku a kulturu Svědectví. V letech 1991–1992 byl poradcem prezidenta Václava Havla a v letech 1994–1996 byl ministrem kultury. Vedle rozsáhlé novinářské činnosti vydal také několik knih, většinou politologických, např. Marx na HradčanechPolitická emigrace v atomovém věkuDnešek je váš, zítřek je náš – Dělnické revolty v komunistických zemích. Nejznámější je zpracování moderních českých dějin Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu.

J. LoukotkováPřed 10 lety, 29. 10. 2007, zemřela česká spisovatelka Jarmila Loukotková (* 1923), autorka populárních historických románů z antického Říma (Není římského lidu, dvoudílný SpartakusPro koho krevPod maskou smíchDoma lidé umírajíKřik neviditelných pávů), ze středověké Francie (Navzdory básník zpívá o životě Françoise Villona, jehož básně také překládala, a Bůh či ďábel) i ze současnosti (Liána smrtiVstup do ráje zakázánMedúzaDar jitra prvníhoOdměnaŽít jednou spoluLhůta prošla).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora