JANA BRINČEKOVÁ brincekova@mvk.cz

Obec Jablůnka se nachází sedm kilometrů severozápadně od Vsetína na státní silnici a železniční trati vedoucí ze Vsetína do Valašského Meziříčí. Ke konci roku 2014 zde žilo 2021 obyvatel. Jablůnka je součástí Zlínského kraje a je začleněna do Sdružení pro rozvoj mikroregionu Střední Vsetínsko. Obec má pro své okolí význam administrativní a dopravní, nachází se zde také matriční úřad pro obce Jablůnka, Pržno a Mikulůvka.

Obecní knihovna v Jablůnce byla zřízena roku 1920. V důsledku zákonného ustanovení zřídilo obecní zastupitelstvo obecní veřejnou knihovnu, k jejíž správě ustanovilo čtyřčlennou radu. Prvním knihovníkem byl učitel Miroslav Tetter, knihovna měla 321 knih a byla umístěna v budově tehdejší školy – tato budova byla v roce 2010 zbourána. V 60. letech 20. století se jablůnecká knihovna stala tzv. „střediskovou“ pro knihovny v menších okolních obcích – Pržně, Mikulůvce, Oznici, Bystřičce, Růžďce, Malé Bystřici a také pro knihovnu ROH ve Zbrojovce Jablůnka. Nacházela se v jed­né místnosti tehdejšího národního výboru. V roce 1981 byla přestěhována do zrekonstruovaných prostor budovy vedle evangelického kostela, která do té doby byla sídlem Veřejné bezpečnosti. V roce 1996 se opět stěhovalo, a sice do jednoho oddělení mateřské školy, které bylo pro nedostatek dětí využíváno jako sklad obecního úřadu. V mateřské škole, ve světlých, vzdušných a příjemných prostorách sídlí knihovna dosud. Budova u kostela byla opravena a předána k užívání České poště.

Do roku 1997 byla jablůnecká knihovna stejně jako všechny knihovny ve vsetínském okrese součástí Okresní knihovny Vsetín. Od tohoto roku je jejím zřizovatelem Obec Jablůnka. Knihovna však i nadále plní „střediskovou“ funkci, je knihov­nou s regionální působností pro šest knihoven ve výše uvedených obcích. Pro tyto knihovny zajišťuje metodickou i přímou odbornou pomoc, zejmé­na v oblasti zpracování a uchovávání knihovního fondu. V roce 2014 měla knihovna 282 registrovaných čtenářů, z toho 88 dětí. Dohromady si vypůjčili 14 001 knih a časopisů. Do knihovny přibylo 438 nových knih, vyřazeno bylo 574 poškozených, neopravitelných a zastaralých knih, odebíráme pět titulů časopisů. Za knihy i časopisy zaplatil obecní úřad v uplynulém roce 67 170 korun. V devadesátých letech minulého století bylo v Jablůnce zrušeno kino i tzv. střediskové kulturní zařízení, knihovna se tak stala jedinou kulturní institucí v obci. Postupně se omezovala, až zcela zanikla společenská a kulturní činnost Spartaku (pro špatný stav tělocvičny se společenským sálem a klubovnami) a knihovna napros­to přirozeně převzala funkci obecního komunitního centra.

V současné době se dá říci, že knihovna je občany využívána po celý týden, nejen během sedmnáctihodinové týdenní půjčovní doby. Již tradičně jsou pořádány besedy na nejrůznější témata k doplnění učiva  pro místní základní školu, několikrát ročně navštíví knihovnu i děti z mateřské školy. Na tyto akce sloužila jedna část knihovny, kterou se v loňském roce podařilo vybavit novým kobercem a židlemi, takže může sloužit jako místo pro besedy a přednášky, pro tvořivou činnost dětí i dospělých, pro výtvarnou dílnu, pro scházení se maminek s malými dětmi, pro trávení času školáků, čekajících na autobus do přilehlých vesnic, pro povídání si s kamarády, pro hraní stolních her, pro společné čtení, soutěžení, hraní, malování, pro pořádání nejrůznějších kurzů, pro nocování v knihovně a od letošního roku také pro cvičení seniorů (nábytek je totiž variabilní a dá se s ním manipulovat podle potřeby). Maminky, které knihovnu navštěvují s dětmi, mají také velkou zásluhu na vybavení této části knihovny, přinesly hračky, plyšáky, dětské hrací koberečky, stavebnice a sedací taburetky pro nejmenší děti, které slouží nejen při společném čtení v rámci akce Jablůnka čte dětem, ale děti si na nich rády pohoví i při běžném provozu knihovny, když si maminky vybírají knížky. Interiér knihovny doznal tedy menších, ale pro knihovnu dosti potřebných změn.

A které akce měly v loňském roce u Jablůnčanů největší úspěch?

U školou povinných dětí je tradičně velký zájem o nocování v knihovně, které tu probíhá na závěr prázdnin a samozřejmě i při Noci s Andersenem – vloni se nám obzvlášť vydařila, pozorovali jsme hvězdářským dalekohledem noční oblohu spolu s amatérským hvězdářem Ondřejem Gombárem, jablůneckým občanem. Děti, které nemají zajištěné prázdninové hlídání, tráví tuto dobu v knihovně, kde si hrají různé hry, soutěží, malují, společně si čteme buď přímo v knihovně, nebo když je hezké počasí na přilehlé zahradě. Je docela zajímavé, že při těchto aktivitách si děti ani nevzpomenou, že máme v knihovně počítače… V loňském roce jsme také vyhlásili nejlepšího dětského čtenáře v soutěži Cesta za knihou a ocenili jsme drobnými věcnými dárky nejlepší práce v literární soutěži pro děti Nové jablůnecké pověsti. V letošním roce jsme zahájili společné čtení pro děti s názvem Jablůnka čte dětem. Tato akce probíhala již v dřívějších letech, ale jen dvakrát ročně – na jaře a na podzim, od le­tošního roku se scházíme pravidelně každý měsíc. Děti dostaly průkazku s dvanácti řádky, do které dostávají při každém navštíveném čtení razítko. Na konci roku budou všichni, kdo nasbírají alespoň deset razítek, odměněni pěknou dětskou knížkou.

Obyvatelé obce i lidé z blízkého okolí v minulých letech rádi navštěvovali cestopisné přednášky s promítáním diapozitivů. Tuto aktivitu bychom rádi obnovili i na základě četných dotazů a žádostí ze strany občanů, chybí nám však technické zázemí, kterým je dataprojektor, protože v dnešní době už na diapozitivy nikdo nefotí. Pro obecní úřad je jeho zakoupení bohužel zřejmě velká finanční zátěž, ale snad se v blízké budoucnosti dočkáme a budeme moci splnit lidem i toto přání.

Kromě běžné kulturní činnosti, kterou knihovna provádí přímo ve svých prostorách, organizuje i besedy z historie obce, které probíhají na obecním úřadě nebo v sále sborového domu Česko­bratrské církve evangelické; knihovnice totiž vede též obec­ní kroniku, zajišťuje i zájezdy na divadel­ní představení do Zlína nebo Ostravy.

A závěrem mé malé vyznání: I když knihovnickou práci vykonávám v jablůnecké knihovně už mnoho let (přesně 37), dělám ji stále stejně ráda. Měla jsem v životě to štěstí, že má práce je mým koníčkem. Toho si velmi vážím a i přes některé nesnáze, se kterými se setkávám, jsem šťastná, že jsem si zvolila povolání knihovnice a práci pro lidi.