EVA NOVOTNÁ eva.novotna@natur.cuni.cz

Před první světovou válkou čítala sbírka sice jen kolem 6000 položek, ale poté její význam výrazně vzrostl. Stala se národní sbírkou a začala hrát významnou úlohu při jednáních o státních hranicích nebo při předání třetiny válečného archivu z Vídně. Tehdy sloužila výhradně státní správě, diplomacii a vědcům. V současnosti je plně k dispozici odborné i široké veřejnosti. Díky podpoře Ministerstva kultury v rámci programu NAKI byla digitalizována. Pro zájemce se pořádají exkurze.

Mapová sbírka PřF vznikala spolu s Geografickým ústavem UK od roku 1891. Nejprve sídlila ve Spálené ulici, poté na Karlově náměstí a od roku 1914 ve světlých a vzdušných prostorách na Albertově. Interiér byl inspirován mapovou sbírkou francouzské Národní knihovny a byl nedávno (2011–2013) na základě dobových fotografií kompletně zrestaurován (viz foto na 2. s. obálky).

Historie sbírky

Zakladatelem sbírky byl profesor Václav Švambera (1866–1939). Usiloval o to, aby vytvořil sbírku evropské úrovně a soustředil, ochránil a popsal na jednom místě kartografické fondy, zejména památky. Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty vyhovělo jeho žádosti a dne 29. listopadu 1920 povolilo zřízení samostatné Státní sbírky mapové republiky Československé. Tento název se užíval až do roku 1953, kdy byla poněkud násilně včleněna do Československé akademie věd. Po zrušení Geografického ústavu ČSAV v roce 1993 se kolekce vrátila původnímu vlastníku – Univerzitě Karlově. Sbírka zaujímala jeden sbírkový sál o rozměrech 21 x 6,5 m, kde sídlí nepřetržitě dodnes. Původní historické prostory jsou samy o sobě jednou z jejích velkých kuriozit.

Obsah sbírky

Velmi cenné jsou atlasy z doby renesance kartografie – od nizozemské školy až po moderní tematické, národní a regionální atlasy. K nejstarším atlasům sbírky patří vydání Ptolemaia z roku 1520. Nachází se zde také Orteliův atlas Theatrum Orbis Terrarum, vydaný v Antverpách roku 1570. Jsou zde však k dispozici i jeho mladší vydání (1584, 1591, 1603). Dále jsou to atlasy Mercator-Hondiovy (1633), Janssonius-Blaeův jedenáctisvazkový Atlas maior vydaný v Amsterdamu (1658). Nejstarší datované mapy sbírky zobrazují plány Říma. Ať již je to Tramezzinův Urbis Romae z roku 1552 nebo Lafrériho Řim z roku 1557. Některé unikátní mapy odborníci objevili teprve díky jejich zpřístupnění v digitalizované podobě. Jedná se například o Gijsbertszovu renesanční mapu Evropy (1598), De Wittovo Německo (1648) nebo Camociův plánek bitvy o Maltu (1565). Poslední jmenovaný dokument byl mj. nominován ve společné maltsko-české žádosti k zápisu do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Velmi cenné jsou i rukopisné originály třetího vojenského mapování (236 listů), které sbírka obsahuje. Z novějších map badatelé naleznou například mapy bývalých francouzských kolonií v měřítku 1:1 000 000, dále listy Mezinárodní milionové mapy světa, ale i listy mapy světa v měřítku 1:2 500 000.

Mapy českého, resp. československého území jsou zde shromážděny od nejstarších originálů nebo faksimilií přes Klaudyána, Crigingera, Aretina, Vogta, Sticha, Mülllera, Fabricia, Komenského, Lazara, Lazia a Mikovinyho až do doby vojenských mapování: prvního (Josefského) z let 1763 až 1768, druhého (Františkova) z období 1819 až 1858 a třetího mapování (Františko-Josefského) z let 1876–1879. Bohatou sbírku tvoří i plány Prahy a dalších českých a evropských měst.

Ucelenou sbírku tvoří glóby. Nejcennější pocházejí z nakladatelských domů Viléma Janszoona-Blaeua z roku 1599 nebo od Jodoca Hondia z roku 1613. Unikátní je i pneumatický glóbus od Philippa Celly z roku 1831, složený v krabičce 9x21 cm, který má po nafouknutí průměr 113 cm. Nejstarší dochovanou monografii představuje Münsterova Kosmografie česká (1578).

Zpřístupnění sbírky

Sbírka byla v minulosti sice popsána v lístkových katalozích, ale lokace již dávno neodpovídaly skutečnosti a bylo prakticky nemožné podle nich vyhledávat. V roce 2010 byly zahájeny revize i nový popis do Centrálního katalogu UK. Díky podpoře Ministerstva kultury byly v rámci programu NAKI vytvořeny metodiky pro popis specializovaných dokumentů. Vzniklo 60 000 bibliografických záznamů, z nichž se generovala metadata pro další zpřístupnění 65 000 digitalizovaných map a listů z atlasů. Uživatelům jsou v současnosti dostupné 24 hodin každý den prostřednictvím Digitálního univerzitního repozitáře i s geografickým vyhledáváním a propojením na Centrální katalog UK. Jen v roce 2016 si s jejich pomocí uživatelé zobrazili 460 000 objektů. Kvalitnější zobrazení s možností rychlého přiblížení detailu nebo stažení náhledů bez vodoznaků pak poskytuje Digitální mapová sbírka. Zde je možné také vyhledávat geograficky, plnotextově nebo pomocí klíčových slov.

Mapy byly agregovány do Registru digitalizace, do e-Sbirek, do EUROPEANY a do Oldmapsonline.org.

Rozhraní mapovasbirka.cz nabízí i další produkty, jako jsou glóbová sbírka, soubor geomorfologických a stavebních modelů a plastických map, webové stránky kartografů s plnými texty a mapami, informace o průběhu georeferencování map veřejností na stránkách staremapy.cz, metodiky či publikace. Geografickou bibliografii ČR online (217 000 bibliografických záznamů) projekt výrazně rozšířil o nové kartografické dokumenty včetně připojených objektů map. Dále je k dispozici e-learningový kurz Staré mapy: katalogizace, digitalizace, analýzy. Ten se již úspěšně využíval při výuce pro studenty PřF i FF UK, ale je otevřený a může si ho vyzkoušet každý.

Virtuální prohlídka Mapové sbírky i Kuchařovy galerie kartografie odkazuje na další službu. Každou středu je možné sbírku navštívit a prohlédnout si unikátní historický sál i průřez významnými evropskými kartografickými školami. Hosté uvidí nejstarší mapy Česka od S. Münstera, glóby z dílny Jana Felkla, Hollarovy veduty, mapy od J. A. Komenského, P. J. Šafaříka, J. B. Homanna, H. Hondia, A. Ortelia, G. M. Seuttera, P. Mortiera, G. Delislea nebo od Gervasia z Tilbury. Zájemci zde najdou i výstavy dostupné v elektronické podobě prostřednictvím univerzitního repozitáře Digitoolu. Ty si mohou nejen prohlédnout, ale i zdarma zapůjčit například pro knihovnu.

Výstava

V předsálí sbírky i ve sbírce samé probíhala během léta do konce listopadu 2017 výstava věnovaná 200. výročí narození zakladatele roztocké manufaktury na výrobu glóbů Jana Flekla (recenzi exkluzivního katalogu k této výstavě naleznete na s. 113). Expozice byla vytvořena ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy. Představovala dodnes světoznámou firmu, její stoletou historii, výrobky, především glóby, teluria a planetária. Dokonalé řemeslné provedení, kvalitní kartografický popis ve spojení se 17 jazykovými mutacemi zajistily podniku a jeho majitelům úspěch. Návštěvníci si mohli prohlédnout glóby v různých velikostech a provedeních. Expozici doprovázela videoprojekce o výrobě glóbů. Tato výstava je putovní, a je tedy možné si u autorky příspěvku zamluvit její zapůjčení.

PROVOZNÍ DOBA MAPOVÉ SBÍRKY A JEJÍ  DOSTUPNOST

Badatelské hodiny: úterý a čtvrtek: 10.00–12.00 13.00–15.00 hod.

Exkurze: středa: 10.00–17.00 vstupné: dospělí 70 Kč, děti (6–15 let), studenti a důchodci 40 Kč, děti do 5 let a držitelé ZTP zdarma (bezbariérový přístup z boku budovy – Votočkova ulice), studenti a zaměstnanci PřF UK zdarma. Skupinové prohlídky (10–15 osob) se hlásí předem.

Dostupnost sbírky: rozhraní mapové sbírky: www.mapovasbirka.cz, Digitální mapová sbírka: http://mapovasbirka.cz/geonetwork, Digitální univerzitní repozitář: http://mapy.repozitar.cuni.cz, staremapy.cz: http://staremapy.cz, světový portál mapových sbírek Oldmapsonline: http://www.oldmapsonline.org/, eSbírky: http://www.esbirky.cz, Registr digitalizace: http://registrdigitalizace.cz, EUROPEANA: http://www.europeana.eu