Hlavní obsah stránky
ANKETA: Knihovny a obce
Následující materiál obsahuje reakci některých představitelů obcí a měst, zpravidla starostů a starostek, které redakce Čtenáře oslovila po konzultacích s metodiky některých krajů. Položila jim následující anketní otázky:
1. Jaké pociťujete v současnosti největší problémy s tím, aby ve vaší obci/městě mohla dobře fungovat knihovna?
2. A v čem vidíte její největší přínos pro obec/město?
3. Dlouhodobým trendem rozvoje veřejných knihoven je rozšiřování jejich funkcí jako kulturního a vzdělávacího centra obce. Podporujete tento trend?
Přinášíme reakci prvních pěti z nich, kteří si (někteří po urgencích) udělali čas na odpovědi. Redakce věří, že se k tématu bude průběžně vracet.
Tomáš ČÍŽEK, starosta obce Březnice (Středočeský kraj)
1. Nedostatek zájmu ze strany občanů. Naše obec je rozlehlá, zahrnuje čtyři osady, vzdálené od sebe až 4 km. Celkem máme cca 200 obyvatel, knihovna se nachází v centrální osadě Chrást, kde žije cca 100 lidí. Čtenáři se tedy rekrutují hlavně z těchto obyvatel, pro ostatní osady je vzhledem k neexistujícím dopravním spojům veřejné dopravy knihovna dost vzdálená. Základ čtenářů u nás tvoří důchodci. Bohužel, odrostla i silnější populace dětí ve školním věku, dnes navštěvují tyto děti knihovny v blízkosti středních škol, kde studují.
2. Je to místo, kde se lidé mohou setkávat, bavit se spolu a zabývat se společnými zájmy. Knihovna je i kulturním centrem obce, společně s hasiči sídlí v kulturním domě a spoluorganizuje kulturní pořady, které se tu konají. Velký vliv má zejména na děti, na náplň jejich volného času.
3. Tento trend obecní zastupitelstvo podporuje – knihovnice pořádaly akce zejména pro děti – např. vánoční výzdoba různým technikami, pletení pomlázek a košíků, pečení vizovického pečiva, návštěva dětského dopravního hřiště, ale i pro dospělé – každý rok tematický zájezd na různé výstavy, návštěvy muzeí apod. Obec tyto akce většinou celé financuje, občané platí pouze u zájezdů symbolický příspěvek na dopravu.
Regína VŘESKÁ, starostka obce Zbyslavice (Moravskoslezský kraj)
1. Velkým rizikem knihovny v malé obci je pestrost nabízených služeb mimo obec. Dnes již není problém zajet si do městské knihovny s větším fondem, knihu si koupit nebo stáhnout z internetu jako e-knihu. Částečné řešení přináší výměnný program knihoven a také dotace. Zajistit dostatečné financování a atraktivnost knihovny je ovšem stálou výzvou.
2. Místní knihovna Zbyslavice v naší obci stále znamená pro některé občany nejsnadnější cestu ke knihám, a to především pro starší občany, menší školáky a maminky s dětmi. Je také známkou kulturního a vzdělávacího zázemí.
3. Naši knihovnu se snažíme především od roku 2014 vidět v širším měřítku. Vedle knihovnických služeb se prostory staly místem pro setkávání maminek, tzv. minikomunitko, nabízíme volný přístup k internetu pro veřejnost, motivujeme děti ke čtení formou soutěží a her. Malé prostory současné knihovny zatím neumožňují pořádání větších akcí, ale do budoucna plánujeme knihovnu přemístit do větších prostor, rozšířit její služby a využívat ji jako místo pro menší kulturní akce, různé rukodělné kurzy pro širokou veřejnost.
Petr HAMÁČEK, místostarosta města Jičín (Královéhradecký kraj)
1. Obecně nepociťuji žádný problém s fungováním knihovny, v tuto chvíli jsou podmínky podle mého soudu pro knihovnu stabilizované. Všechny havarijní stavy budovy jsou odstraněné a rozpočet je přiměřený potřebám knihovny tak, aby zajistila všechny funkce a měla dost prostředků pro nákup knih, časopisů – jejich výše odpovídá doporučením MK ČR. Připravujeme i přestavbu knihovny, práce na projektu běží podle plánu a letos bychom měli mít vše připravené na výběrové řízení pro dodavatele stavby. Vlastně největším „problémem“ v tuto chvíli je úspěšnost a šíře aktivit Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Když v loňském roce proběhlo 574 kulturních akcí a uskutečnilo se přes 200 000 výpůjček, tak se stává budova knihovny pomalu malá. To je ale výborný problém, na který můžeme být pyšní.
2. Neumím si představit, že by město naší velikosti nemělo knihovnu. Město má poskytovat vyžití pro všechny své občany a osobně bych si přál, aby těch, kteří využívají služeb knihovny, bylo co nejvíce. V knihovně se prostě pěstuje kultura, rozvíjí myšlení, poznávají nové věci, hledá se a nalézá rozličná zábava náročnějšího druhu jako např. univerzita třetího věku.
3. Ano. Jak jsem zmínil výše, připravujeme přestavbu knihovny tak, aby měla lepší podmínky právě pro poskytování funkce kulturního a vzdělávacího centra. Jičínská knihovna úspěšně postupuje právě tímto směrem, a i proto jí neustále roste počet návštěvníků. Současné uspořádání budovy není úplně ideální a naším cílem je ho změnit tak, aby vznikly přednáškové místnosti a lepší zázemí pro pracovníky, kteří tyto aktivity poskytují.
Aleš SVOBODA, starosta města Hořice (Královéhradecký kraj)
1.–2. Upřímně řečeno problémy, jež by byly spojené s fungováním knihovny, nepociťuji. Knihovna v Hořicích má totiž dlouholetou tradici a je umístěna v centru města na našem náměstí. Je tedy pro občany dobře dostupná, ale především zde pracuje tým knihovnic pod vedením paní Stanislavy Najmanové. A to je bezpochyby největší deviza naší knihovny. Vedení města i čtenářská veřejnost velmi oceňuje množství akcí pořádaných v knihovně pro čtenáře a posluchače všech věkových skupin. Naše knihovnice mají úžasně podchycené malé čtenáře a zajímavými akcemi se jim daří držet si vysokou návštěvnost. Vzhledem k tomu, že se na některých programech členové vedení města aktivně účastní, musím sám vyzdvihnout nekonečnou nápaditost a zajímavě pojaté pořady především pro děti. Mnohdy si říkám: Kam na ty nápady chodí a jak hluboká tato studnice nápadů vlastně je?
3. Kulturních a vzdělávacích organizací máme v Hořicích povícero a naše knihovna již delší dobu plní funkci kulturního a vzdělávacího centra. Přiznám se, že si ani nejsem jistý, zda má naše knihovna další kapacitu na rozšiřování záběru svých aktivit. Čím si ale jistý jsem, je skutečnost, že odvádí výbornou práci a zaslouží si poděkování vedení města i celé veřejnosti. A jak vlastně může město podpořit svoji knihovnu? Například menšími investičními akcemi, které zlepšují interiér, rozšiřují a zkvalitňují prostory knihovny pro pobyt především mladých čtenářů. Paní Najmanová nás zásobuje dalšími nápady, které bychom rádi zapracovali do další investiční akce v roce 2018. Morální podporu vedení města není třeba nějak zvlášť zdůrazňovat, tu zkrátka knihovna v Hořicích má. Pro každého starostu je totiž nejlepší taková příspěvková organizace nebo organizační složka, která bezvadně pracuje a na výsledky její práce může být pyšný nejen starosta, nýbrž i celé město. A taková je naše knihovna v Hořicích!
Jan TOMICZEK, starosta obce Třanovice (Moravskoslezský kraj)
1. V současné době a zejména do budoucna můžou být potíže s finančním zabezpečením, jelikož s vývojem technologií a využívání moderních metod, nárůstem mezd apod. rostou i finanční nároky.
2. Je to zejména budování vztahu ke knize, umění, a to zejména mladé generace (od dětí z mateřské školy, školáků), postupné získávání informací v této oblasti formou besed, veřejného čtení či setkání s autory a v neposlední řadě i informací z místního prostředí.
3. Ano, naše knihovna má blízkou vazbu na základní školu. Uskutečňuje výstavky místních (i z blízkého okolí) výrobků, obrazů, má úzkou vazbu na Školu obnovy venkova, kde probíhají univerzity třetího věku, vzdělávací programy pro žáky a studenty (Zelené centrum). V letním období probíhají programy pro děti formou příměstského tábora.
Připravil: –JaC–