MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz

V říjnu loňského roku vypukl v budově Městské knihovny v Novém Jičíně požár, který způsobil největší škody na výpočetní technice a na knihovním fondu. Díky zvýšenému úsilí pracovníků knihovny a solidaritě ostatních knihoven z ČR se podařilo následky požáru počátkem tohoto roku odstranit. Rozhovor s vedoucí knihovny Renátou Domorákovou popisuje tuto neblahou zkušenost a kroky, které bylo nezbytné učinit. Je zároveň pozitivním inspirativním svědectvím.

Městská knihovna v Novém Jičíně sídlí ve vile po továrníkovi Ferdinandu Czeicznerovi, která je jednou z významných novojičínských staveb – s velkou zahradou, domkem správce, garážemi a ohradní zdí s kašnou (blíže viz s. 321).

V říjnu 2016 vznikl ve vaší knihovně požár, a to na chodbě v prvním podlaží před oddělením pro dospělé, kde je nejen půjčovna, ale i čítárna, studovna a zimní zahrada. Co bylo příčinou požáru a co všechno způsobil?

Šetření stanovilo jako příčinu vzniku požáru technickou závadu automatu na vodu. Zkratoval a začal hořet. Podle záznamu kamerového systému požár vznikl v pátek 14. října 2016 těsně před půlnocí, ale po několika minutách se naštěstí díky nedostatku kyslíku v uzavřeném prostoru samovolně uhasil. Automat zcela shořel, ohořely nedávno repasované zárubně dveří v chodbě, stejně jako okna a dveře v celé budově. Díky kvalitnímu dřevu a dobře utěsněným oknům sice hořelo jen krátce, ale škody byly obrovské.

Jak velkou škodu tento „krátký“ požár způsobil?

Největší škodu způsobily saze a kouř. Místnosti působily, jako by byly celé potažené černým sametem – veškerý nábytek, svítidla, výpočetní technika, knihy, stropy, žaluzie, koberce i čalouněný nábytek. Nejvíce bylo zasaženo právě oddělení pro dospělé čtenáře, saze se ale dostaly opravdu do všech míst. O něco lépe na tom byly prostory oddělení pro děti, které se nachází ve druhém podlaží. Kouř pronikl do vyššího patra výtahovou šachtou.

Jaké byly první reakce a kroky, které jste museli udělat?

Ihned po zjištění vzniku požáru byli samozřejmě informováni hasiči, kteří již nemuseli provádět hasební práce, ale provedli prohlídku celé budovy a zjišťovali příčiny vzniku požáru. O vzniklé situaci a dočasném uzavření knihovny byla informována také veřejnost. Velice brzy se nám začaly ozývat sanační firmy z různých míst naší republiky, nakonec byla naší pojišťovnou vybrána ostravská firma MPD Sanace s. r. o. Ta provedla prohlídku místností zasažených hořením, byla pořízena fotodokumentace a zpracována cenová nabídka. Firma má zkušenosti s požáry např. v obchodních centrech, kde se obvykle celé zařízení likviduje, což u nás v knihovně nebylo nutné. Sanační a vyklízecí práce začaly za dva dny od zjištění požáru, následovaly malířské práce a řada výběrových řízení na nákup nového vybavení.

Co všechno jste museli zlikvidovat a co jste si mohli ponechat?

Díky tomu, že mobiliář knihovny je vyroben z velmi kvalitních materiálů, zůstaly nám v knihovně regály, stoly, starožitný čalouněný nábytek – to všechno se dalo omýt nebo vyčistit, případně znovu očalounit. Co jsme ale museli zcela zlikvidovat, byly kancelářské židle, koberce, žaluzie a hlavně výpočetní technika. Přesně 17 počítačů, částečně také monitory, čtečky čárových kódů, čtečky e-knih, dva plošné skenery pro uživatele, kopírky a tiskárny… Techniku a elektroniku jsme nechali odborně prohlédnout, ale nakonec jsme si většinu z toho nemohli ponechat. No a v neposlední řadě jsme na skládku vyvezli cca 15 000 knih – převážně beletrii, naučnou literaturu a všechna periodika, která byla v době požáru v půjčovně a čítárně. V bezpečí (u našich čtenářů doma) zůstalo 8500 knih, 4000 knih bylo uloženo ve skladech a 2000 svazků jsme vyčistili podle pokynů kolegů z Národní knihovny, které jsme si přizvali ke konzultaci. Tady šlo především o vzácnější knihy, slovníky, encyklopedie a regionální literaturu.

Jaké byly první pocity vás, zaměstnanců knihovny?

Pocity byly různé – ale museli jsme se s tím vyrovnat. I když nastoupila na úklid specializovaná firma, sami zaměstnanci se také zapojili do práce – především při vyklízení zničených knih a čištění knih, které jsme se snažili zachránit. Pracovat v rouškách, rukavicích, v jednorázových kombinézách není zrovna pohodlné, ale šlo o naši bezpečnost, protože zplodiny z hořícího plastu mohou být karcinogenní.

Vaši knihovnu jsem navštívila krátce poté a viděla jsem naprosto sehranou partu. Zaměstnanci sanační firmy omývali zdi – a u vás je to o to náročnější, že máte štukové stropy –, vynášeli věci do kontejnerů, myli regály, čistili i historický čalouněný nábytek…

První měsíc po požáru byl nejnáročnější – zdi i stropy se nejen omývaly, ale byl proveden i nátěr speciálním čističem a dále výmalba prostor, probíhala výběrová řízení na dodavatele vymalování prostor, kopírovací techniky, počítačů, elektroniky a koberců. V rámci navrhovaného opatření organizace byl v prosinci v celé budově knihovny instalován nový zabezpečovací systém, který byl doplněn o požární čidla, která slouží k včasné signalizaci vzniklého ohniska požáru. Delší dobu jsme ale čekali na výsledky expertizy u výpočetní techniky a ta nám potvrdila, že budeme muset vše nakoupit nové.

Když jezdím na metodické návštěvy, občas se ptám, zda má knihovna pojištěný i knihovní fond. Vy jste asi jednou z mála knihoven, která má plně pojištěnou nejen budovu, vybavení, ale právě i fond.

Ano, pojistku máme u dvou společností: u naší hlavní pojišťovny máme pojistku na budovu, mobiliář, knihy zakoupené z rozpočtu zřizovatele, techniku aj., zvlášť máme pojištěný knihovní fond, který nakupujeme z dotace na výkon regionálních funkcí. V této oblasti možná proběhne změna, neboť naše hlavní pojišťovna s námi ukončila smlouvu. Nové výběrové řízení provede město, které je naším zřizovatelem. Tady bych ráda předala kolegům, že důležitou věcí je mít uzavřenou dobrou pojistku, hodně důležité je pojištění knihovního fondu. Při závěrečném vyčíslení náhrady škody jsme v rámci plnění za knihy a periodika žádali částku 1 816 359 korun, pojistné plnění z pojistné události bylo vyčísleno na 1 507 987 korun. Už v listopadu 2016 jsme provedli mimořádnou revizi knihovního fondu v oddělení pro dospělé, a tak jsme pojišťovně mohli dodat seznam zničených knih, datum pořízení a cenu a přesné tematické složení fondu. Hodnota knih byla propočítána koeficientem podle jejich stáří a s naším zřizovatelem jsme se dohodli na tříleté lhůtě, kdy nám budou převáděny finanční prostředky, neboť během jednoho roku nejsme schopni dokumenty do knihovny dokoupit v potřebném množství a skladbě. A pokud hovoříme o celkové vyčíslené škodě, jde o částku více než 2,5 milionu korun.

Co všechno jste museli dokládat k pojistnému plnění?

V souvislosti s probíhajícím šetřením škodní události bylo potřeba doložit mnoho dokladů. Ke škodě na knihách především odborný posudek k možnosti úklidu knih. V případě jejich další nepoužitelnosti z důvodu požáru úplný soupis knih a časopisů, jejich pořizovací ceny a stáří a zprávy o nepoužitelnosti.  Dále soupis poškozených a zničených movitých věcí, nabývací doklady k poškozeným věcem, soupis poškozených stavebních součástí, faktury k opravám s rozpisem práce, servisní zprávy k výpočetní technice (o možnosti její opravy nebo neopravitelnosti), důležitou zprávu Hasičského záchranného sboru o příčině požáru a samozřejmě všechny revizní zprávy. Tady bych znovu upozornila na to, že se nesmí nic zanedbat.

Knihovna byla uzavřena hodně dlouhou dobu – od poloviny října 2016 až do ledna 2017. Jak to přijali vaši čtenáři?

Musím říci, že přístup našich čtenářů byl skvělý – lidé nám psali, volali, nabízeli pomoc a také nám nabízeli knihy. Domluvili jsme se s nimi, ať nám zašlou své seznamy, a podle nich si knihy vybereme. Byla to velká ukázka vstřícnosti, pochopení naší situace a solidarity. Také oceňujeme trpělivost čtenářů, protože knihovna byla uzavřena opravdu téměř tři měsíce.

Vím, že velkou solidaritu prokázala i knihovnická obec – řada kolegů z knihoven vám volala a nabízela pomoc…

Ano, to nám velice pomohlo – například z depozitního skladu Městské knihovny v Praze jsme si přivezli cca 4000 knih, další knihy jsme dostali z Knihovny města Olomouce a pomoc nám nabízely i knihovny z našeho kraje. Za to jim všem my i naši čtenáři moc děkujeme.

V takové situaci se nesmí podceňovat komunikace s veřejností. Jak jste čtenáře informovali o situaci?

Iniciativně jsme ihned sami zveřejnili informace o vzniklé situaci. První tisková zpráva byla zveřejněna na webu města Nového Jičína a naší knihovny. Poté následoval zájem o poskytnutí informací veřejnosti z dalších regionálních i celostátních médií. Články v novinách a televizní reportáže byly pravidelně publikovány v průběhu celých tří měsíců až do otevření knihovny v lednu 2017. Komunikace s našimi čtenáři probíhala prostřednictvím e-mailů, na sociálních sítích a také osobně. Termín vrácení vypůjčených dokumentů byl všem prodloužen až do poloviny ledna.

Máte za sebou ojedinělou a zároveň nezáviděníhodnou zkušenost s požárem. Co byste poradili kolegům v knihovnách?

V každém případě uzavřít dobré pojištění majetku a budovy. V rámci bezpečnostních opatření dodržovat pravidelné revize elektrospotřebičů, které má knihovna v inventáři, i celkové revize elektroinstalace v budově. Dalším z opatření, ke kterým jsme my přistoupili, je již zmiňovaný zabezpečovací systém v budově knihovny. I přes dodržení veškerých bezpečnostních opatření tak mohou instalovaná požární čidla včas signalizovat vznik ohniska požáru, a může se tím zabránit většímu rozšíření požáru a spadu do jiných prostor.

Jste knihovna, která prošla „restartem“, a dále pokračujete tak, aby čtenáři měli plnou nabídku služeb. Chystáte pro ně nějaké novinky, další rozšíření služeb a svých aktivit?

S cílem zvýšit uživatelský komfort svých čtenářů a návštěvníků uvedla novojičínská knihovna na svém webu do provozu nový katalog Carmen – jednoduchý a přátelsky pojatý vyhledávač.  V návaznosti na nový katalog jsme zahájili ve spolupráci s portálem eReading on-line půjčování elektronických knih. Čtenáři tak budou mít přístup k vybraným titulům ze současné produkce českých nakladatelů. Za sebe bych chtěla poděkovat především našim čtenářům za jejich trpělivost, našemu zřizovateli městu Nový Jičín a hlavně svým kolegům – na takovou situaci není nikdy žádný z nás připravený – za dobré vztahy a pochopení. Díky spolupráci ze všech stran jsme zvládli i to, co bychom nikomu nepřáli.