Před 80 lety, 1. 4. 1935, se narodil český básník, dramatik a překladatel Josef Topol, autor her Jejich den, Konec masopustu, Kočka na kolejích, Hodina lásky, Sbohem, Sokrate!, Hlasy ptáků aj.; přeložil například několik her A. P. Čechova nebo Shakespearovu tragédii Romeo a Julie; soubor básnické­ho díla vyšel v roce 1997; za normalizace patřil k zakázaným autorům; byl spoluzakladatelem Divadla za branou (1965–1972), kde působil jako dramaturg a režisér.

Před 290 lety, 2. 4. 1725, se narodil italský spisovatel, kněz, diplomat, špion, dobrodruh a známý svůdník Giacomo Girolamo Casanova († 1798), autor rozsáhlých, velmi otevřených pamětí Příběh mého života (dvanáctidílné anglické vydání z roku 1997 má celkem 4568 stran!); od roku 1783 až do smrti působil jako knihovník hraběte Valdštejna na zámku v Duchcově.

Před 210 lety, 2. 4. 1805, se narodil dánský spisovatel Hans Christian Andersen († 1875), jeden z největších světových autorů pohádek, též autor pamětí Pohádka mého života.

Před 175 lety, 2. 4. 1840, se narodil francouzský spisovatel Émile Zola († 1902), naturalista, autor rozsáhlého volného románového cyklu Rougon-Macquartové (20 románů, mj. Břicho Paříže, Zabiják, Nana, Germinal, Peníze aj.), který má podtitul „přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství“ a je obdobou Balzacovy Lidské komedie druhé poloviny 19. století; kromě toho napsal ještě další romány a kratší díla, z nichž nejznámější je Tereza Raquinová.

Před 100 lety, 4. 4. 1915, se narodil český novinář a spisovatel Jan Drda († 1970), autor Městečka na dlani, Němé barikády nebo komedie Hrátky s čertem, která byla zfilmována; je též autorem námětů a scénářů k filmům Dařbuján a Pandr­hola nebo Vyšší princip.

Před 180 lety, 5. 4. 1835, se narodil Vítězslav Hálek († 1874), český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců.

Před 180 lety, 8. 4. 1835, zemřel Wilhelm von Humboldt (* 1767), německý diplomat, filozof a jazy­kovědec, mladší bratr vědce Alexandra von Hum­boldta, přítel Goetha a Schillera; roku 1810 založil Berlínskou univerzitu (od roku 1949 nese jméno obou bratrů).

Před 75 lety, 13. 4. 1940, se narodil francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2008); česky vyšly romány Poušť, Bludná hvězda a další díla.

Před 85 lety, 14. 4. 1930, zemřel ruský básník, prozaik a dramatik Vladimir Majakovskij (* 1893).

Před 65 lety, 14. 4. 1950, se narodil maďarský prozaik Péter Esterházy; česky vyšly romány a no­­ve­ly Malá maďarská pornografie, Hrabalova kni­ha, Pomocná slovesa srdce, Harmonia caelestis, Opra­vené vydání a další.

Před 35 lety, 15. 4. 1980, zemřel Jean-Paul Sartre (* 1905), francouzský filozof, prozaik a dramatik, autor souboru povídek Zeď, románu Nevolnost, autobiografie Slova, filozofického spisu Bytí a nicota či dramatu S vyloučením veřejnosti; No­belovu cenu za literaturu (1964) jako jediný z oce­něných odmítl (pokud nepočítáme Borise Pasternaka, který k tomu byl donucen sovětskou komunistickou mocí).

Před 130 lety, 17. 4. 1885, se narodila dánská spisovatelka Karen Blixenová († 1962), známá též pod pseudonymem Isak Dinesen, autorka knih Anekdoty osudu, Zimní pohádky, Sedm fantastických příběhů a slavných Vzpomínek na Afriku, kte­ré se staly předlohou oscarového filmu z roku 1985.

Před 200 lety, 24. 4. 1815, se narodil anglický spisovatel Anthony Trollope († 1882), nejúspěšnější romanopisec viktoriánské éry, autor 47 románů, z nichž česky vyšly pouze dva: Svědomía Barchesterské věže.

Před 110 lety, 24. 4. 1905, se narodil americ-ký prozaik, básník a kritik Robert Penn Warren († 1989), nositel Pulitzerovy ceny za román Všich­ni jsou zbrojnoši královi (1946) a dvou Pulitzerových cen za poezii (1958 a 1979).

Před 35 lety, 24. 4. 1980, zemřel kubánský spisovatel Alejo Carpentier (* 1904), jeden z prvních „magických realistů“, autor románů Království z tohoto světa, Ztracené kroky, Výbuch v katedrále, Náprava dle metody, Svěcení jara a dalších.

Před 420 lety, 25. 4. 1595, zemřel italský renesanční básník Torquato Tasso (* 1544), autor rozsáhlého eposu Osvobozený Jeruzalém.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora