Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Cílem loňského výzkumu mezi 480 tureckými knihovníky bylo zmapovat perspektivy veřejných knihoven v Turecku. Výzkum byl rozdělen do šesti tematických okruhů (služby, celoživotní vzdělávání a gramotnost, technologie, ekonomika, uživatelé, budovy knihoven). Elektronický dotazník obsahoval 62 otázek, návratnost dotazníků byla 38 %. Výsled­ky ukazují, že knihovníci jsou optimističtí – podle jejich mínění projdou veřejné knihovny významnými změnami v souvislosti s rozvojem informačních technologií, ale udrží si své základní funkce. Turečtí knihovníci kladou velký důraz na sociální roli knihov­ny, zásadní je podle nich zachování pozitivních hodnot, které knihovny představují v oblasti vzdělávání, kultury a budování komunity. Důležité pro budoucnost knihoven je jejich zapojení do tvorby a zpřístup­nění digitálních zdrojů informací. Podle řady průzku­mů oceňují obyvatelé Turecka důležitost knihoven, přesto zároveň dochází k poklesu využívání jejich služeb. Důvodem je větší rozšíření internetu a nových komunikačních technologií, rozvoj e-knih a jednoduché způsoby, jak získat (i nelegálně) informace. Odborníci odhadují, že jednou z možností, jak zmenšit digitální propast, bude rozšíření celoživotního učení právě ve veřejných knihovnách.

(IFLA Journal – Volume 41, December 4/2015, s. 336 až 352)

Bavorská státní knihovna získala v letech 1987 až 1994 cca 400 starodávných svitků, které pocházejí z říše legendární královny ze Sáby. V Evropě existuje okolo 340 podobných starověkých textů, veřejnosti bylo do dnešních dnů představeno na 350 svitků. Další tisíce nezpracovaných rukopisů leží v Jemenu. Písemnosti, které vznikly zhruba 1000 let př. n. l., jsou psané v sabejštině, mrtvém jazyce patřícím do jihosemitské větve. Národ Sabejců žil v oblasti Jemenu od počátku 1. tisíciletí př. n. l. až do 6. století n. l. V psané podobě tento jazyk používaly i další národy sídlící ve starověku na úze­mí dnešního Jemenu. Civilizace Sabejců byla velmi vyspělá a vymyslela např. geniální zavlažovací systém, ovšem řada jejích písemných dokumentů zůstává nerozluštěna. Na celém světě existuje v současnosti jen asi tucet odborníků, kteří mohou sabejské texty rozklíčovat – tito výzkumníci pocházejí především z Francie a Německa. Do výzkumu textů se díky projektu Jenské univerzity a Bavorské státní knihovny v letech 2002–2009 zapojili přední orientalisté. Projekt upravil některé pracovní hypotézy, zhodnotil obsah textů a jejich časové zařazení. Starověké texty psané na dřevě jsou velmi důležité historické prameny, které dokládají způsob každodenního života Sabejců v oblasti Mezopotámie, ko­léb­­ky civilizace. Význam svitků je srovnatelný s egyptskými papyry, a tak je mnichovská kolekce významným zdrojem poznatků o této málo známé starověké civilizaci.

(Bibliotheks Magazin – Nr. 3/2015, s. 23–32)

Slovenská národní knihovna vynakládá velké úsilí v oblasti marketingu elektronických informačních zdrojů, aby se stala pro své uživatele moderní informační institucí, která reaguje na potřeby vzdělávání a vědy. Současná knihovna musí být v první řadě online dostupná a aktivní v přístupu k uživatelům. Knihovna má vypracovaný marketingový plán propagující a podporující její činnost a knihovnicko-informační služby. Plán se zaměřuje i na uspokojování individuálních potřeb uživatelů. V první řadě je třeba aktivně využívat tištěná, elektronická a komunikační média a uskutečňovat vlastní prezentace a výstavy. Knihovna vydává publikace a sestavuje přehledné informační materiály a letáky. Nezapomíná ani na kampaně zaměřené na podporu čtení a zvyšování gramotnosti a pravidelně se prezentuje na knihovních veletrzích. Neméně důležitá je i webová stránka knihovny, její propojení s příbuznými webovými stránkami a portály. Zajímavé je i zakládání skupin a získávání „přátel“ knihovny. Z hlediska propagace knihovny je také důležité její uvedení ve veřejných adresářích, prospěšné jsou aktivity zaměřené na prosazování zájmů knihovny ve spolupráci s místní komunitou. Slovenská národní knihovna propaguje svoje služby i prostřednictvím sociálních sítí. Nejpopulárnější je Facebook, který má na Slovensku 2,2 milionu uživatelů. Právě Facebook je nejvhodnější platformou pro marketing, protože poskytuje široké možnosti komunikace s fanoušky a po­dá­vá údaje o jejich aktivitě. Slovenská národní knihovna má již přes 1000 fanoušků – a stále přibývají. Využívá i Linkedln a Twitter, kde komunikuje zejména s mladou generací.

(Knižnica – ročník 16, číslo 3/2015, s. 27–30)

Redakčně kráceno

Připravil ROMAN GIEBISCH