Před 120 lety, 3. 2. 1896, se narodil čes­ký spisovatel Jaroslav Havlíček († 1943), autor psychologických románů, např. Helimadoe, Neviditelný nebo Petrolejové lam­py, které byly skvěle zfilmovány J. Herzem.

Před 120 lety, 3. 2. 1896, se narodil pražský německý spisovatel Johannes Urzidil († 1970); znal se s Kafkou, Brodem, Werfelem, Kischem a dalšími, v roce 1939 odjel do Velké Británie a pak do USA, do Čech se už nevrátil; napsal řadu děl beletristických i esejistických, např. Goethe a Čechy, Malý průvodce dějinami Čech, To byl Kafka, Pražský trip­tych, Poslední host aj.

Před 135 lety, 9. 2. 1881, zemřel ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij (* 1821), vrcholný představitel ruského realismu a psychologické prózy, jeden z největších světových spisovatelů. Spolu se členy skupiny utopického socialisty Petrašovského, která vystupovala proti carovi, byl roku 1849 odsouzen k trestu smrti; rozsudek byl těsně před popravou změněn na čtyři roky v káz­ni­ci a pak na nucené práce na Sibiři, kde Dostojevskij strávil 10 let. Pak se stále potýkal s carskou policií a s dluhy a trpěl epilepsií. Vedle mnoha povídek, novel a raných románů (Chudí lidé, Uražení a po­nížení, Bílé noci, Dvojník, Strýčkův sen, Zápis­ky z podzemí, Nětočka Nězvanovová, Hráč, Věčný manžel, Bytná aj.) patří k jeho nejvýznamnějším dílům řada velkých románů, které jsou součástí kánonu světové literatury: Zápisky z mrtvého do­mu, Zločin a trest, Idiot, Běsi, Výrosteka Bratři Karamazovovi.

Před 85 lety, 9. 2. 1931, se narodil rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard († 12. 2. 1989), kontroverzní autor známý svou kritikou rakouské společnosti i její nacistické minulosti, s níž se nikdy plně nevyrovnala; byl označován za toho, kdo „kálí do vlastního hnízda“; pro jeho rozsáhlé dílo je vedle jazykového mistrovství a osobitého stylu příznačný také pojem „Hassliebe“, což by se dalo přeložit jako „nenávistná láska“ – tak se totiž projevuje jeho vztah k Rakousku či k rakouskému venkovu, jehož idylu ve svých textech Bernhard často boří; jeho dílo je celé dostupné v češtině, z románů a novel patří k nejdůležitějším Staří mistři, Mýcení, Vyhlazení, Korektura, Ztroskotanec, Beton, Wittgensteinův synovec, Mráz, Rozrušení či Vápenka a autobiografická pentalogie Obrys jednoho života, z dramat pak Před penzí, Ritter, Dene, Voss, Divadelník, Světanápravce, Minetti, U cíle, Náměstí Hrdinů či Alžběta II.

Před 55 lety, 10. 2. 1961, zemřel Jakub Deml (* 1878), český kněz, básník a spisovatel, autor básní a próz Hrad smrti, Moji přátelé, Tanec smrti, Miriam, Šlépěje, Zapomenuté světlo aj.

Před 160 lety, 17. 2. 1856, zemřel Heinrich Heine (* 1797), německý romantický prozaik, básník, publicista a esejista; od roku 1831 žil v Paříži; inspiroval mnoho českých obrozeneckých básníků.

Před 470 lety, 18. 2. 1546, zemřel Martin Luther (* 1483), německý teolog, kazatel a reformátor, zakladatel protestantismu, autor řady spisů, překladů a církevních písní; do němčiny přeložil Bibli.

Před 85 lety, 18. 2. 1931, se narodila afroamerická spisovatelka Toni Morriso­nová, nositelka Nobelovy ceny za litera­turu (1993); česky vyšly romány Nej­mod­řejší oči, Šalomounova píseň, Milovaná (Pulitzerova cena 1988), Jazz, Ráj, Láska, Milosrdenství a Domov.

Před 45 lety, 20. 2. 1971, zemřel český spisovatel, filmový scenárista a publicista Jan Procházka (* 4. 2. 1929), autor fejetonů (knižně v souboru Politika pro každého), novel a próz Zelené obzory, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Svatá noc, Závěj, Přestřelka, Tři panny a Magdaléna aj.; nejznámější jsou však jeho scénáře k filmům režiséra Karla Kachyni: Trápení, Závrať, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty a Ucho.

Před 170 lety, 21. 2. 1846, se narodil Svatopluk Čech († 23. 2. 1908), český básník, prozaik, novinář a cestovatel, autor fantastických příběhů o pa­nu Broučkovi, které se staly předlohou Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy.

Před 100 lety, 28. 2. 1916, zemřel Henry James (* 1843), americký spisovatel, který žil od roku 1876 trvale v Anglii; svými psychologickými romány, novelami a povídkami ovlivnil moderní prózu; v češtině vyšlo jen několik novel a povídek (Daisy Millerová, Washingtonovo náměstí, Utažení šroubu, Co všechno věděla Maisie, Listiny Aspernovy, Mistrova lekce), výbor Strašidelné příběhy, cestopisné knihy Italské hodiny a Malá cesta po Franciia z velkých románů pouze Portrét dámy; nevydané tak stále zůstávají důležité romány jako Evropané, Bostoňanky, Vyslanci, Křídla holubice nebo Zlatá číše.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora