Hlavní obsah stránky

Digitalizace z evropských fondů ve Vědecké knihovně v Olomouci

Text a foto MILOŠ KORHOŇ milos.korhon@vkol.cz

V systému českých a moravských knihoven má Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) specifické postavení. V roce 2016 si připomíná výročí 450 let od momentu, kdy poprvé poskytla služby svým čtenářům, a mezi krajskými knihovnami je suverénně nejstarší. Díky staleté historii a výsadnímu postavení, které na Moravě dlouho měla, uchovává VKOL mimořádně rozsáhlý fond s mnoha jedinečnými knihami a raritami. Od roku 1807 knihovna disponovala právem povinného výtisku a také v současné době je příjemcem povinného výtisku periodik i monografií z celé republiky. Pestré skladbě a rozsahu fondu odpovídá čtenářský zájem o dokumenty, jež knihovna uchovává, a to se ve spojení s dlouhodobě neřešenou a neuspokojivou situací v oblasti ukládání fondů citelně projevuje na fyzickém stavu knih i časopisů. Od doby, kdy v České republice začaly být k dispozici technologie pro digitalizaci knihovních fondů, proto knihovna usilovala o reformátování těch nejohroženějších dokumentů a nahrazení originálů ve výpůjčním a badatelském procesu jejich elektronickými kopiemi.

Od roku 1998 digitalizuje VKOL pravidelně prostřednictvím programu VISK 6 středověké rukopisy a další památky z historického fondu. V roce 2005 zahájila také aktivity v oblasti novodobých fondů ohrožených degradací kyselého papíru a zapojila se do programu VISK 7. Oba podprogramy však nabízely v poměru k objemu fondů vyžadujících reformátování pou­­ze omezené prostředky, navíc se zaměřova­ly pouze na vlastní digitalizaci. Další aktivity, především ukládání a archivace digitálních dat, podporovány nebyly. Bylo zjevné, že na zásadnější řešení digitalizace svých fondů bude muset VKOL nalézt jiný finanční zdroj.

Rozvoj služeb e-Governmentu v Olomouckém kraji

S velkým napětím byl očekáván především Integrovaný operační program (IOP), který v programovém období 2007–2013 jako jeden z mála nabízel priority využitelné pro knihovny. Jeho primárním cílem bylo „… řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj…“ a díky úsilí knihovnické obce se mezi podporované aktivity dostala také „… digitalizace významných datových zdrojů, jejich zpřístupňování a dlouhodobé ukládání“.

IOP nebyl určen krajským knihovnám, proto bylo pro získání podpory nutno zařadit plány na Krajskou digitalizační jednotku a Krajský digitální repozitář do širšího projektu zřizovatele knihovny – Olomouckého kraje. To se podařilo bez větších potíží a po dlouhé a složité přípravě dospěl projekt s názvem Rozvoj služeb e-Governmentu v Olomouckém kraji až k podání žádosti a nakonec i do fáze realizace. Projekt měl několik oddělených součástí:

  • Digitální mapa veřejné správy,
  • Digitalizace a ukládání dat,
  • Zřízení technologického centra kraje,
  • Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS,
  • Datové sklady a nástroje Business Intelli­gen­ce.
  

Aktivity VKOL spadaly do oblasti Digitaliza­ce a ukládání, na kterou byla vyčleněna částka přesahující 39 milionů korun. Hlavním záměrem bylo vybudovat vlastní pracoviště, na kterém by bylo možné digitalizovat historické i novodobé fondy knihovny podle platných standardů. Ve veřejné zakázce na řešení projektu byl proto mimo jiné požadován jeden robotický skener a dva ruční knižní skenery, dále software pro tvorbu popisných metadat a také potřebná infrastruktura pro ukládání dat a provoz digitální knihovny.

V průběhu roku 2013 byla díky investičním prostředkům z projektu vybudována Krajská digitalizační jednotka (KDJ). Pracoviště od počátku spadalo do pravomoci Odboru kultury a památkové péče Olomouckého kraje, fyzicky ale vzniklo v jedné z budov spravovaných VKOL, a to ve volných prostorách vzdělávacího centra VKOL v historickém centru města v Ostružnické ulici. Dodavatelem celého krajského projektu byla společnost AutoCont, subdodavatelem odpovědným za techniku pro skenování byla firma Exon. Na pracoviště KDJ tak byl dodán robotický skener DL-mini od výrobce 4DigitalBooks, pro digitalizaci velkoformátových dokumentů bylo zprovozněno zařízení i2S DigiBook SupraScan Quartz A0 a produkční linku doplňuje další ruční skener i2S CopiBook. Pro indexaci a tvorbu popisných metadat podle platného standardu Národní digitální knihovny byl dodán SW Sirius NDK od společnosti Elsyst Engineering.

Veškerá technika v KDJ je napojena do sítě Olomouckého kraje a v jeho prostorách vznikl také Krajský digitální repozitář (KDR), který VKOL využívá pro dlouhodobou archivaci již zpracovaných digitálních dokumentů. Hlavním dodavatelem KDR byla firma WV Systems, která jako archivační systém zvolila řešení ICZ DESA, pracovníci WV Systems také sestavili nástroj, který zpracované dávky nahrává do KDR. Součástí krajského projektu nebyla instalace digitální knihovny, ta byla řešena v režii VKOL odděleně od ostatních dodávek a její zprovoznění nebylo úplně bezproblémové, v sou­časné době ale v rámci svých možností funguje relativně dobře. Stejně jako v jiných knihovnách byla použita volně dostupná aplikace Kramerius 4 a pro zpřístupňování dokumentů ve formátu JPEG 2000 byl nainstalován ImageServer.

Dohled nad postupným uváděním do provozu měli dva pracovníci Olomouckého kraje. Tyto úvazky vznikly v přímé souvislosti s realizací projektu Rozvoj služeb e-Governmentu v Olomouckém kraji a byly z něj hrazeny. Podle původních předpokladů měli v KDJ pracovat čtyři pracovníci, další dva úvazky ovšem Olomouckým krajem nebyly podpořeny ani v in­ve­stiční, ani v provozní fázi, a nedostatečné per­sonální zabezpečení je tak jedním z nejvíc retar­dujících faktorů při chodu pracoviště.

Brána k digitalizovaným dokumentům

V rámci části projektu Digitalizace a ukládání bylo vedle výše uvedených dodávek možné realizovat také digitalizaci službou a tento způsob dodávky byl ve fázi realizace projektu využit. Olomoucký kraj zvolil při řešení projektu cestu jediného generálního dodavatele (AutoCont), který si na jednotlivá plnění najímal další subdodavatele. To v praxi mimo jiné znamenalo, že VKOL neměla na výběr partnera v oblasti digitalizace žádný vliv. Jako dodavatel externí di­gitalizace byla knihovně představena firma A-scan z Hradce Králové, která bezprostředně po zahájení investiční fáze projektu začala z VKOL přebírat vybrané dokumenty na digitalizaci.

V rámci dodavatelské digitalizace bylo zpracováno přibližně 1,3 milionu stran regionálních periodik, tedy novin, které v minulosti vycházely na území dnešního Olomouckého kraje a v některých sousedních regionech (Rýmařovsko, Moravská Třebová, Valašské Meziříčí aj.). Celkem bylo naskenováno okolo stovky periodik, naprostá většina prostřednictvím mikrofilmů, které měla VKOL k dispozici ze starších projektů zaměřených na mikrofilmování. Malá část především novějších novin (ze 2. poloviny 20. století) byla skenována přímo z originálních svazků. Vzhledem k dosavadním malým zkušenostem firmy A-scan s digitalizací knihov­ních fondů probíhalo skenování a tvorba popisných údajů prostřednictvím dalších subdo­davatelů (Ampaco ČR a Elsyst Engineering). Jako velmi nešťastný se ukázal způsob předávání hotových digitálních dokumentů, který spočíval v pravidelných dodávkách externích disků s různými ročníky různých periodik. To znemožňovalo efektivní kontrolu toho, zda by­lo zpracováno vše, co bylo skutečně k digitalizaci zadáno. Práci také komplikovala omezená funkčnost dostupného validátoru dat, který některé chyby není schopen odhalit, i výpadky v procesu importu dat do KDR a do digitální knihovny.

Od 1. 1. 2014 přešla KDJ i se vším vybavením do správy VKOL. Přejít měli také oba dosavadní pracovníci, k tomu ovšem nedošlo. By­lo nutno najít nové zaměstnance, v klíčové fázi projektu proto vzniklo další zdržení způsobené nutným proškolením nových pracovníků. Přesto se v průběhu roku podařilo naprostou většinu dodaných dat zpracovat a nahrát do digitální knihovny. Ta je k dispozici na adrese http://kramerius.kr-olomoucky.cz/search a v součas­né době vedle stovky titulů periodik nabízí přístup například i k několika desítkám monografií, které byly na pracovišti zpracovány v prů­běhu let 2014 a 2015. Digitální knihovna Kramerius (teď už ve verzi 5) bude v budoucnosti sloužit jako jednotná knihovna pro přístup ke všem digitalizovaným dokumentům VKOL, proto probíhá import ze starších aplikací pro digitální zpřístupnění dat. To se týká především čtyř „prehistorických“ digitálních knihoven:

Do Krameria 5 jsou nyní denně doplňovány dokumenty ze starších aplikací a dá se předpokládat, že během roku 2016 bude VKOL moci přistoupit k uzavření stávajících digitálních knihoven. Probíhá také kontrola konzistence dat, tedy toho, zda nebyly při digitalizaci opomenuty či vynechány některé ročníky, čísla či strany.

Po zpracování a kontrole starších a současných dat se KDJ plně zaměří na digitalizaci fondů VKOL. Ty lze rozdělit do pěti skupin:

1.  moravika 19. století – monografie (okolo 10 000 svazků),

2.  moravská regionální periodika (okolo 4000 svazků),

3.  staré mapy a atlasy (okolo 10 000 mapových listů),

4.  prvotisky (okolo 2000 svazků),

5.  staré tisky (okolo 60 000 svazků).

Výběr dokumentů byl záměrně zacílen na starší fondy, aby se ve VKOL nedigitalizovaly stejné dokumenty jako v projektu Národní digitální knihovna, postaveném na zpracování především novodobých knih a časopisů. VKOL má v tomto směru výhodu v rozsáhlém historickém fondu, významnou roli sehrává také historické právo povinného výtisku, díky kterému knihovna v oblasti moravských monografií i časopisů spravuje celistvý fond s množstvím unikátních dokumentů. Při pohledu na počty dokumentů, které je třeba zpracovat, je zřejmé, že digitalizační pracoviště VKOL po řadu let nouzi o prá­ci mít nebude. Pokud se podaří krajskou digitalizační jednotku personálně posílit, a zvýšit tak její výrobní kapacitu a propustnost, bude mít VKOL všechny předpoklady k tomu, aby se její digitální knihovna stala jedním z klíčových informačních pramenů nejen v rámci České republiky, ale i v celé střední Evropě.