Před 100 lety, 4. 3. 1916, se narodil italský spisovatel Giorgio Bassani († 2000), z jehož díla vyšly česky romány Zahrada Finzi-Continiů, Zlaté brejličky (oba byly zfilmovány) a výbor z povídek Pamětní deska v Mazziniho ulici.

Před 50 lety, 5. 3. 1966, zemřela ruská básnířka a překladatelka Anna Achmatovová (* 1889), představitelka modernistického básnického směru, tzv. ak­mé­­i­smu; po říjnové revoluci 1917 byla pronásledována a měla zakázáno publikovat, zno­vu publikovat mohla až od konce 50. let; k jejím vrcholným dílům patří poéma Rekviem a Poéma bez hrdiny; nejobsáhlejší český výbor z jejího díla vyšel pod názvem Vestálka paměti.

Před 210 lety, 6. 3. 1806, se narodila anglická básnířka Elizabeth Barrett Browningová († 1861), man­želka básníka Roberta Browninga, jejímž nejznámějším dílem jsou Portugalské sonety.

Před 80 lety, 7. 3. 1936, se narodil francouzský spisovatel Georges Perec († 3. 3. 1982), člen literární skupiny Oulipo; česky vyšly jeho knihy W. aneb Vzpomínka z dětství, Kabinet sběratele, Jak postupovat, chce-li člověk požádat šéfa oddělení o zvýšení platu a rozsáhlý vrcholný román Život návod k použití.

Před 90 lety, 17. 3. 1926, se narodil německý spisovatel Siegfried Lenz († 2014), z jehož díla vyšly česky např. romány Hodina němčiny, Vzor, Vlastivědné muzeum a Cvičiště.

Před 90 lety, 24. 3. 1926, se narodil Dario Fo, italský satirický spisovatel, dramatik, divadelní režisér, herec, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1997); česky vyšly kromě několika her také jeho vzpomínky na dětství Polomyšín.

Před 105 lety, 26. 3. 1911, se narodil americký dramatik a prozaik Tennessee Williams († 1983), dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny za hry Tramvaj do sta­nice Touha a Kočka na rozpálené plechové střeše; dále napsal hry Skleněný zvěřinec, Sestup Orfeův, Náhle minulého léta, Noc leguána, Sladké ptáče mládí, Tetovaná růže aj. či slavnou novelu Římské jaro paní Stoneové; většina jeho děl byla zfilmována. Tramvaj do stanice Touha patří k největším americkým hrám vůbec.

Před 70 lety, 27. 3. 1946, zemřela česká dramatička a spisovatelka Gabriela Preissová (* 23. 3. 1862), autorka „vesnických tragédií“ Její pastorkyňa (stej­nojmennou operu podle ní složil Leoš Janáček) a Gazdina roba (operu Eva podle ní napsal J. B. Foerster).

Před 80 lety, 28. 3. 1936, se narodil Zdeněk Svěrák, český humorista, drama­tik, scenárista, spisovatel, textař a herec, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a spoluautor všech 15 her tohoto legendárního divadla, autor řady písňových textů a knížek pro děti či úspěšných Povídek, Nových povídek a knihy Po strništi bos, podle níž se připravuje film v režii jeho syna Jana Svěráka; vedle společných scénářů s L. Smoljakem (např. Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesknebo Jára Cimrman ležící, spící) samostatně napsal scénáře k takovým filmům jako Vrchní, prchni, Tři veteráni, Vesničko má středisková, Obec­ná škola, Kolja, Tmavomodrý svět a Vratné lahve.

Před 80 lety, 28. 3. 1936, se narodil peruánský spisovatel Mario Vargas Llo­sa, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2010); proslavil se hned svým prv­ním románem Město a psi (1963), v němž vylíčil poměry na vojenském gymnáziu v Limě; následovaly „totální romány“ Zelený dům a Rozhovor v katedrále (česky zatím nevydaný). Vargas Llosa patří k autorům tzv. boomu latinskoamerického románu v 60. letech a vedle např. Gabriela Garcíi Márqueze k nejslavnějším latinskoamerickým spisovatelům. Dlouhá léta žil v Evropě, po neúspěšné kandidatuře na prezidenta Peru v ro­ce 1990 žil ve Španělsku a získal španělské občanství a roku 1994 Cervantesovu cenu. Česky vyšly i mnohé jeho další úspěšné romány: Tetička Julie a zne­uznaný génius, Pantaleón a jeho ženská ro­ta, Válka na konci světa, Vypravěč, Smrt v Andách, Kdo zabil Palomina Molera?, Kozlova slavnost, Ráj je až za rohem, Zlobivá holka a Keltův sen.

Před 90 lety, 31. 3. 1926, se narodil britský spisovatel a esejista John Fowles († 2005), představitel postmodernismu, autor románů Sběratel, Mág, Francouzova milenka, Daniel Martin, Mantisa a Lar­va, knihy povídek a novel Věž z ebenu, eseje Strom a knihy poznámek a myšlenek Aristos, které všechny vyšly i česky. Některá díla byla zfilmována (Sběratel, Mág či Francouzova milenka, kterou režíroval britský režisér českého původu Karel Reisz, jedno z „Wintonových“ dětí); Sběratel je u nás znám i z úspěšné divadelní dramatizace.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora