Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Vývoj indických knihoven v oblasti Bengálska byl složitý kvůli rozporům mezi náboženskými sektami a snahou evropských reformátorů o modernizaci již od 19. století. Knihovny zřízené koloniálními vládci jako moderní instituce nabízely vyšší vzdělání vybraným uživatelům, ale jen málo přispívaly k rozvoji bengálské literatury a k podpoře bengálského jazyka. Historické knihovny, známé již několik staletí, pochopitelně stále existují, ale v současnosti vznikají také nová komunitní centra, která nabízejí své služby primárně mládeži, studentům a zájemcům o celoživotní vzdělávání. Pro rozvoj vzdělání v Bengálsku bylo důležité založení Kalkatské univerzity v roce 1857. Univerzita byla zřízena podle západního stylu a začala poskytovat sekulární vzdělání bengálským intelektuálům – studovala zde i většina slavných bengálských spisovatelů, například Sivanath Sastri a Raja Ram Mohun Roy. Mnoho moderních knihoven bylo také vybudováno díky velkorysé podpoře místních filantropů, sociálních reformátorů a dalších vlivných osobností indické společnosti. Veřejná knihovna v Kalkatě byla založena již roku 1836 a stala se první moderní knihovnou v jižní Asii. Další veřejné knihovny se staly postupně centry celoživotního vzdělávání dospělých. Veřejné knihovny zajistily přístup ke vzdělání široké vrstvě indických obyvatel, vytvořily prostor pro zapojování veřejnosti do sociálně-politických otázek a také pomohly rozvoji gramotnosti odlehlých částí Bengálska. Indické knihovny jsou zapojeny do projektů proti sociálnímu vylučování, nabízejí finančně dostupné kurzy vzdělávání dospělých a samozřejmě také podporují čtenářskou gramotnost.

(IFLA Journal – Volume 41, 2015, s. 370–380)

Ebersův rukopis, který patří mezi nejstarší a nejcennější egyptské papyry, je uložen v Univerzitní knihovně v Lipsku. Němečtí kolegové se snaží, aby byl zařazen do projektu UNESCO Paměť světa. Tento jedinečný rukopis byl nalezen v roce 1873 v egyptském Luxoru. Celý svitek je dlouhý 20 metrů a patří mezi nejvýznamnější medicínské písemnosti, protože obsahuje přehled staroegyptského lékařství. Je zde uvedeno zhruba 900 předpisů a přípravků, dále obsahuje také zaklínadla k vyhánění démonů, kteří způsobují nemoci. Srovnatelný svitek je snad pouze Smithův papyrus, uložený v New Yorku, ale ten je neúplný. Ebersův rukopis obsahuje celostní pohled na staroegyptskou medicínu, včetně používaných kouzel a modliteb. Ebers publikoval rukopis již v roce 1875, ale do roku 1890 byl papyrus nepřeložený. Do angličtiny jej jako první přeložil Paul Ghalioungui. Lipská univerzitní knihovna prováděla v roce 2015 ve specializované laboratoři v Mannheimu chemický rozbor rukopisu a jeho vznik byl přesněji stanoven na rok 1550 před naším letopočtem. Ve které části Egypta byl papyrus vyroben, nelze určit, ale kvalita materiálu je na špičkové úrovni. Lipská univerzitní knihovna se snaží získat podporu francouzských, anglických i egyptských odborníků a dosáhnout toho, aby byl tento výjimečný dokument pod ochranou organizace UNESCO. Ebersův rukopis je pochopitelně zdigitalizován a díky digitalizačním projektům Knihovny Lipské univerzity vedle dalších významných rukopisů také zveřejněn.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 8, Nr. 3/2015, s. 146–147)

Ve Finsku se prosazuje nejen souborný katalog HelMet, který zpřístupňuje fondy v 60 knihovnách, ale také cena pro knihovníky se stejným názvem. Ocenění HelMet podporuje nejen knihovníky a jejich znalost literatury, ale slouží také k propagaci služeb finských knihoven. Tato cena má motivovat pracovníky knihoven ke studiu literatury jako k základu knihovnické práce. Knihovníci by měli mít přehled o kvalitní literatuře, kterou doporučují svým uživatelům. Na jaře roku 2015 bylo vyhlášeno deset finalistů a v září získal vítěz cenu HelMet – diplom a 1000 eur. Finská média se průběžně snaží propagovat služby knihoven, ale v konkurenci dalších médií se tradiční knihovnické služby prosazují hůře. Zlepšení mediálního obrazu knihoven a literatury vůbec má pomoci i toto ocenění, které připomíná veřejnosti, že v knihovně jsou odborníci na literaturu, kteří dokážou pomoci.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 48, No. 4/2015, s. 10–13)

Připravil ROMAN GIEBISCH