Ve Švédsku vzniká nová strategie knihoven

Díky mnoha debatám v televizi, tisku i na veřejnosti o možnostech a financování všech druhů knihoven a o jejich budoucnosti dostala Královská knihovna, která je také švédskou Národní knihovnou, nový úkol přímo od vlády. Ministryně kultury a demokracie Alice Bah Kuhnke zdůraznila potřebu národní strategie, a proto budou vypracovány její návrhy zahrnující všechny švédské knihovny. Základem pro projekt, jehož obsahem je zpracování strategie a dlouhodobých cílů švédského knihovnictví, je knihovní zákon z roku 2013.

Strategie má podpořit spolupráci a kvalitu celého systému knihoven ve Švédsku. Bude stavět na dlouhodobém závazku udržet a rozvíjet knihovnictví. V roce 2015 bylo na tento projekt přiděleno pět milionů švédských korun ročně s tím, že se částka každý rok zvedne přibližně o výši inflace. Závěrečná zpráva projektu má být zveřejněna 1. března 2019.

Vedoucím projektu je známý žurnalista Erik Fichtelius – to je pro projekt velice dobré a mediálně důležité. Dále spolupracují: Krister Hansson, dřívější knihovník Stockholmského regionu, a Karin Linder, která dříve působila jako předsedkyně DIK – profesního a odborového sdružení pro kulturu a informace.

Vládní úkol zahrnuje také pokračovaní projektu na zpřístupnění elektronickych knih prostřednictvím národního katalogu Libris. Na tuto oblast uvolnila vláda dva miliony švédských korun.

Knihovní strategie by měla obsahovat následující části:

1. Hloubková analýza knihovnictví. Knihovny jsou velice důležité pro demokratický vývoj společnosti. Analýza by měla ukázat, že mají obrovský potenciál v oblasti širokého zpřístupnění kultury, znalostí a informací. Analýza by také měla upozornit na příležitosti a výzvy, kterým knihovny čelí. Bude postavena mimo jiné i na znalostech a zkušenostech získaných v zahraničí.

2. Dlouhodobé cíle a strategie. Výchozím bodem pro jejich stanovení je knihovní zákon a jeho plnění. Královská knihovna zpracuje návrhy, jak může spolupráce a koordinace v systému švédských knihoven zefektivnit a zvýšit využívání knihoven a zlepšit dostupnost elektronických zdrojů. Součástí projektu je vývoj národní strategie určené na podporu knihoven (například oblast plánování, řízení, monitorování a statistiky). Dále má projekt vyzdvihnout roli knihovnické profese a knihoven při podpoře a rozvíjení demokracie. Jeho cílem je také prozkoumat možnosti spolupráce různých druhů knihoven a zpracování kritické analýzy efektivity elektronických zdrojů.

3. Rozvoj školních knihoven. Na základě konzultací se školskou radou, dalšími příslušnými orgány a zástupci ředitelů škol bylo zjištěno, že 210 000 žáků nemá přístup ke školní knihovně. Proto je důležité zpracovat analýzu rozvojových potřeb školních knihoven a jejich významu pro podporu rozvoje jazyka a čtenářství a analýzu internetových zdrojů v těchto knihovnách.

Knihovny by se měly stát ústředním bodem měst a obcí, univerzit i dalších škol: s jednoduchým přístupem ke krásné i vědecké literatuře – a to jak k tištěným sbírkám, tak i elektronickým. Zároveň jsou místy pro setkávání a komunikaci, která přispívá k svobodné tvorbě vlastního názoru, a tím slouží k podpoře diskuse a stává se základním kamenem demokracie.

Současné obrovské nasazení v této oblasti je výsledkem neustálého lobbingu knihovníků a směřuje, doufejme, k tomu, aby se role knihovníků a knihovnen více zviditelnila a aby knihovny ukázaly, jakým způsobem mohou pomoci při nynějších změnách ve společnosti, například při obrovském nárůstu imigrantů. Čeká nás perná práce, ale všichni doufáme, že se nám vše podaří a že knihovny budou při tomto procesu důležitým a nezbytným partnerem.